Reklama

Reklama

Známý americký režisér Martin Scorsese nedělá jen filmy o gangsterech. Devět let po kontroverzním Posledním pokušení Krista natočil snímek o dětství a mládí jiné božské bytosti: o nositeli Nobelovy ceny míru, čtrnáctém dalajlamovi. Příběh začíná po smrti třináctého dalajlamy v roce 1933, kdy se vydali tibetští mnichové hledat jeho nové převtělení. Jeden z nich jej objeví po čtyřech letech v čínské provincii Čching-chej blízko tibetských hranic. Je to svéhlavý dvouletý chlapec, žijící v početné chudé rodině. Malý kluk podle mnicha projevuje nesporné příznaky svědčící o jeho božskosti. Po rozloučení s rodinou se ocitá v temném paláci Potala v Lhase. Obklopen sluhy, učenými mnichy a členy vlády vyrůstá v izolaci od okolního světa a je zasvěcován do tajů víry. Jen zřídkakdy se může uvolnit v zahradách letního sídla. Až mnohem později objeví v Potale věci ze Západu po osvíceném předchůdci. S některými civilizačními „vymoženostmi“ se rozšiřuje dalajlamův obzor a narůstají jeho vědomosti o světě za hranicemi Tibetu. Po ustavení komunistického režimu prohlásí Mao Ce-tung životní zájem lidové revoluce na sjednocení země, k níž musí patřit i Tibet. Následují historické události, jež zcela rozvrátí po staletí trvající teokracii a jež vedou v roce 1959 k nucené emigraci čtyřiadvacetiletého dalajlamy… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (227)

LINKIN 

všechny recenze uživatele

Vkrádá se mi na mysl analogie s Attenboroughovým Gándhím a taky myšlenka, že Scorseseho definitivně řadím k největším režisérům všech dob. Ta preciznost v režisérských finesách, podpořená kouzelnou hudbou, jenž fantasticky dokresluje atmosféru Tibetu, dělají rukopis Martina Scorseseho tím nejpodstatnějším, co povyšuje Kunduna nad ostatní biografie. Jinak Tändzin Gjamccho, o němž film pojednává se dodnes do Tibetu nevrátil a nedá se předpokládat, že by se tomu tak stalo dříve než se výrazně liberalizuje systém komunistické Číny. Jako první tento dalajláma procestoval západní svět a byl dokonce i u nás v České republice. Minulý rok se v souvislosti s Pekingskou olympiádou stala otázka Tibetu opět aktuální a velmi debatovanou, škoda, že nepřinesla byť jen malinkatý pokrok, ačkoli na druhou stranu se s tím dalo počítat. Každému, tibetským problémem člověku netčenému, pak nelze doporučit jiný film, než je právě tento. ()

MISSha 

všechny recenze uživatele

Obtížné hodnotit tento biografický snímek, u mě se pohupuje mezi 3 a 4 hvězdičkami.Protiklad vidím hlavně v úmorné zdlouhavosti některých scén které film ani tak nepopohánějí o kus do předu,i když má film něco přes dvě hodiny působil na mě dojmem že trval skoro tři.U takového filmu jako je například Gándhí který tolik správně trvá,se mi tohle nestávalo. Přikloním se ke 4 hvězdičkám ale jen proto že jsem si doplnila vzdělání,ale s klidným srdcem můžu říci že další projekci bych už asi nezvládla. ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Meditatívne, miestami až poetické a s nádhernou hudbou a ešte krajšou prírodnou panorámou, skrátka po technickej a vizuálnej stránke hotové filmové veľdielo. Čo sa týka obsahovej stránky, tak tam je to trocha slabšie. Niežeby nebol život Dalajlámu dostatočne zaujímavý, no nechytilo ma to tak, ako som čakal. Niektoré myšlienky boli pekné, niektoré ma oslovili menej a niektoré vôbec. Možno to chcelo aj lepšiu dynamiku a výraznejšiu prácu s postavami. Preto slabší nadpriemer je v hodnotení tak akurát. 70/100 ()

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Nádherný poetický film a veliká poklona Tibetu! Velkolepé barevné zábery přírody a chrámů a naopak industrializovaná šedivá Čína a skvěle slizce zahraný Mao Ce Tung! První hodinka je jen takový příjemný vtipný kochání se nástupem novýho Dalajlámy, ale pak s vpádem Číny film hodně přitvrdí a začne být najdnou hodně mrtvých! Herci, kteří jsou vlastně neherci jsou dobří, krásná hudba a zajímavý příběh, prostě skvělej film a opět neomylnej Scorsese! ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Scorsese přizpůsobil tempo filmu životu v Tibetu. Tempo je neskutečně pomalé, což může mnohé odradit. Na druhou stranu to je ku prospěchu výpovědi. Když dojde k příchodu čínského vojska, ani v tu chvíli se tempo nemění. Jako kdyby se Scorsese maximálně snažil z filmu na diváka přenést buddhistickou filosofii, která jako kdyby neznala zlo, respektive ho přijímala, ale nevykonávala. Film prezentuje rozdíl mezi tím, jak klidný a mírný a zlý a nepřátelský svět může být. Dalajláma je natolik zajímavou osobností, že i jeho dětství dokáže film udržet. Bohužel stejně jak je pomalé tempo, takové je i vyznění filmu. Jako kdyby se stejně nedalo nic dělat, věci prostě budou tak, jak budou. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Martin Scorsese film věnoval své matce Catherine Scorseseové, která zemřela před natáčením filmu, protože "dalajláma představuje bezpodmínečnou lásku a moje matka pro mě byla nejbližší osobou s tímto druhem lásky". (Kulmon)
  • Philip Glass, který k filmu složil hudbu, je známým zastáncem tibetské nezávislosti. Dokonce je i spoluzakladatelem Tibetského domu v New Yorku. (Brousitch)
  • Natáčení v Tibetu nebylo možné. Místo toho se natáčelo v Maroku. (Kulmon)

Reklama

Reklama