Pán tygrů

Seriál Tiger King není žádným neopakovatelným zjevením, za které je pokládán, jde jen o ukázkový případ toho, jak se má dělat dokument. Vybrání nosného tématu, získání důvěry všech zúčastněných a schopnost stát se součástí jejich prostoru, aby postupně zapomněli na všudypřítomnost dokumentujícího štábu. S trochou štěstí se pak ta dramaturgie udělá sama. Což se zde podařilo na jedničku. Ani náhodou se nejedná ale o čistou observaci, jsou zde klasické narativní zkratky, cross-cuty a celkem zjevně vyjevené nesympatie vůči protagonistově nemesis Carole Baskin a to i přesto, že autor dokumentu Eric Goode jakožto celoživotní ochránce zvířat, stojí fundamentálně na její straně. Scény, kde kamera pomalu sleduje její studené oči, zatímco něčí overvoice vyjmenovává důkazy pro to, že před lety zamordovala svého milionářského manžela či zpomalené záběry na to, jak se futruje s manželem krevetami poté, co Joe Exotic vyhrál v podstatě doživotí, budují nevybíravě monument všeobecného nepřítele vkusu a lidstva obecně. Samotný cirkus kolem Joe Exotica pak úžasně přispívá do mytologie "nejsvobodnější země na světě", odvrácené tváře amerického snu i do katalogu strašidelných tajemných rančů a k nim přiřazených postaviček, kde se může postavit někam vedle Wacco, Neverlandu či Spahn Ranche a zpětně dokazuje, nakolik přesně vykreslila podhoubí amerického venkova první série True Detective. PS: Osmý díl s nejtrapnějším člověkem na světě v roli moderátora je každopádně na odstřel. PPS: Jako nápovědu do začátku vám řeknu, že jediné více méně kladné postavy v seriálu poznáte dle toho, že jim chybí nadpoloviční část zubů nebo alespoň jedna končetina (do toho se nepočítá John Finlay, který nemá mentální kapacity na to stát se ani kladnou ani zápornou postavou) PPPS: setkáme se zde jednoznačně s nejhorším nájemným vrahem od časů našeho Citróna (04.07.2020)