Vinobraní

Těch vztahů děda-vnuk jsme v našich filmech mohli vidět už několik, ať už v nich byli herci Kemr, Menšík nebo Deyl ml., vždycky šlo převážně o totéž. Josef Kemr tyto všecky vesměs bodré samorosty rozdávající své učení a životní moudrost uměl vždycky velmi přirozeně zahrát, ale jako celek je film krajně únavný, nezáživný a dost rozštěpený (nejspíš všemi těmi postupně navazujícími epizodami), nějaké oživení téměř nečekejte, jen všední řeči, které moc dobře každý zná, které vás navíc časem unudí k smrti.. Reliastický obraz jihomoravské vesnice je dneska také jaksi už minulostí.. (05.12.2009)

Aj mne dedko sľúbil že pre mňa príde na koni do mesta. Zvolal som všetkých kamarátov sa na to pozrieť. Len ten dedko sa na mňa vykašlal. Pamätám si na to dodnes a bol som naňho hrozne nasraný... A prizvukované BAAAA v podaní malého Janka na znak súhlasu ma po každý raz pobavilo. Film žiadna veľká sláva ale tá nostalgia je tam veľmi príjemne vykreslená. (23.04.2010)

Výborný a neprávem opomíjený film se skvělým hereckým obsazením. Tady si někteří stěžují, že je to smutný film. A to je špatně? Není to přece komedie, ale spíše tragikomedie, nebo komediální drama s hořkou příchutí. Řada životních mouder a i pár komických situací. Asi to nenapíšu přesně, ale jeden z Kemrových citátů: "Život je hrozně krátkej, a to si ještě nejméně polovinu radostí zkazíme svojí vlastní blbostí". (23.09.2011)

Macháček s Kemrem jsou chvíli nejlepší kamarádi, pak se zase nemohou vystát. Kemrovi hrozny sežrali špačci a nemá do čeho píchnout. Nabídne tedy pomoc Macháčkovi. Ten ho vyžene, ani mu nepoděkuje a ještě mu vynadá. Kemr odchází naštvaně pryč, otočí se a vytáhne koštýř. Macháček: jé koštýř, vždyť já ho nedávno rozbil a nový né a né sehnat. Kemr mu ho ale před očima rozláme vejpůl. Na vteřinu jsem zbystřil a přál si: dej mu ten koštýř - zvítězíš. Nepochopil jsem tu zapálenou konzumaci rumu u vinařů. 60 % (20.10.2020)

"Málo čerstvého česneku je v této jihomoravské jitrničce", tak bych charakterizoval chuť tohoto filmového snímku ze smutného období nesmyslné likvidace chovu koní v Jednotných zemědělských družstvech na jižní Moravě. Snaha režiséra vyjádřit všechny možné obecné problémy tehdejšího venkova v 94 minutách dovedla finální výsledek do podivné nesourodé směsi krátkých dějů zbavených jakéhokoliv náznaku životního optimismu. Spisovatel Jan Kostrhun, dle jehož předlohy byl tento film natočen, pravděpodobně pro tentokrát překročil svůj stín a popsal problémy socialistického venkova 70. tých let sice více pesimisticky než by bylo zdrávo, ale zato bez zbytečných oslav naší "vyspělé socialistické společnosti", tak jak mu to občas z pera ujelo. Nedejte se mýlit názvem filmu. O vínu a vinobraní je ve filmu velmi málo, zato konfliktů v mladé rodině, úniků malého chlapce k dědovi, konfliktů a smiřování dvou starých dědků si užijete dost. Nemyslím, že Hynek Bočan dokázal tímto snímkem dobře vyjádřit obsah a poselství knižní předlohy tak, aby bylo divákem přijato s otevřenou náručí. Bylo by jistě zajímavé znát názor samotného autora předlohy... (11.09.2010)