Woodstock

"Three hundred plus thousand people have lived together peacefully."     Zaujalo ma, ako sa tu táto myšlienka opakovane zdôrazňuje. "These people are communicating with each other. That rarely happens anywhere, anymore." To sa v USA akože automaticky očakáva, že keď sa zíde veľká masa ľudí, tak sa medzi sebou začnú vraždiť? Ale to len tak na okraj. Woodstock bol monumentálny hudobný festival, ktorý mal veľký kultúrny, ale aj politický a dokonca až filozofický význam. Tento mimoriadne obsažný dokument sa ho snaží zachytiť zo všetkým možných uhlov pohľadu, čo sa mu veľmi úspešne darí. Hudba je predstavená ako vyššia forma komunikácie. Zišli sa tu špičkoví umelci svojej doby (The Who, Crosby, Stills & Nash, Jefferson Airplane, Santana, Janis Joplin, Jimmy Hendrix), tí sú ale, žiaľ, premiešaní s fádnymi predstaviteľmi domácej scény, hrajúcimi nejaké banálne country, či hudbu už zopár dekád prekonanú. A to je aj moja najväčšia výhrada, hlavný dôvod, prečo nemôžem dať plný počet hviezdičiek. Druhou výhradou je potom postoj danej generácie k životu, ktorý nebezpečne balansuje medzi pokrokovým a dekadentným (drogy, neviazaný sex). Názory niektorých indivíduí boli pritom obzvlášť tupé. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.     "I got something to say. I want to know how come the fascist pigs have been seeding the clouds?" (11.04.2022)

Jsem sice silně ovlivněn, přesto si ale myslím, že moje hodnocení je objektivní: od dokumentu jsem se dozvěděl to, co jsem se dozvědět chtěl - poznal jsem atmosféru festivalu, jeho klady i zápory, slyšel jsem účinkující, málem jsem tam byl také (ach, kéž by :D).... Délka filmu mi nijak nevadila - naopak vychutnal jsem si ho na několikrát a to málokdy vypínám film před koncem. (06.05.2009)

Měl to být původně úplně obyčejný festival. Pak přijelo půl milionu lidí. Vstupenky se přestali prodávat a Woodstock po červeném koberci nakráčel do síně plné událostí, u kterých bych zaprodal duši, jen abych mohl říct, že jsem byl u toho. Byly to tři dny lásky, míru a hudby. Aspoň takový Woodstock zachytil Michael Wadleigh. Být tam asi bych umřel blahem. (16.11.2009)

K tomuhle dokumentu prostě není moc co dodat. Kromě toho, že má naprosto skvělý střih a práci s více obrazy najednou, tak je to především nádherný záznam toho, jaká byla doba a jaká byla její hudba. Ta hudba je pořád úžasná a ty hodnoty... pořád se na ně kašle. Rebelství moc nepomohlo, ale můžeme doufat, že se někdy ještě jednou něco podobného podaří. (22.07.2015)

„Wanna take you higher!!!“ Že som sa nezúčastnila, mi vôbec nevadí. Kolosálny a senzačný director´s cut som prosím skonzumovala, ako by som tam bola- kráľovsky som si pochutnala, nič mi nechýbalo a to úplne najrelevantnejšie- ešte ako som si zatancovala! Síce ma mrzí, že som neokúsila jógu od toho príma týpka a „osvieteného“ inštruktora 2v1 a nedostala sa do tej echt katarzie, ale skoro, skoro, vážení:). Jo, jooo, ja ešte stále mľaskám! 90% (23.11.2008)