Bez roucha
Noises Off...
Režie:
Peter BogdanovichKamera:
Tim SuhrstedtHrají:
Carol Burnett, Michael Caine, Denholm Elliott, Julie Hagerty, Marilu Henner, Mark Linn-Baker, Christopher Reeve, John Ritter, Nicollette Sheridan (více)Obsahy(2)
Sardinky, na scénu! aneb Prkna, která znamenají totální zmatek. Divadelní režisér Lloyd Fellowes zkouší s malým hereckým ansámblem komedii nazvanou Bez roucha. Je to oddechová fraška, ve které je ovšem mimořádně důležitá souhra všech účinkujících: každé dveře se musejí otevřít v pravou chvíli a talířek se sardinkami musí být vždy na tom správném místě. Jinak vznikne místo komedie naprostý zmatek. Už při zkouškách je zřejmé, že složitá jevištní choreografie vysoce převyšuje síly zúčastněných herců. Ti se totiž místo na hru často soustřeďují na své osobní problémy. Notorický alkoholik Selsdon Mowbray, který hraje zloděje a věčně není k sehnání, kolegům na jistotě také nepřidá. Navzdory všemu nakonec přece jen dojde k premiéře a soubor vyrazí s inscenací na turné po Spojených státech. Když se však po měsíci Lloyd přijde neohlášeně podívat na představení, nemůže uvěřit tomu, co vidí na jevišti a především za scénou… Klasickou divadelní komedii Michaela Frayna převedl na filmové plátno režisér Peter Bogdanovich, jenž přitom vycházel z londýnské a newyorské inscenace Michaela Blakemorea. V hlavní roli zoufalého divadelního režiséra se zaskvěl Michael Caine. Fraynova hra je českým milovníkům divadla dobře známá především z legendární inscenace Jiřího Menzela v Činoherním klubu z roku 1986. (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Bez roucha (pod tímhle názvem film běžel na ČT) je komedie o jedné divadelní hře. První půlka filmu ukazuje generálku před premiérou. Hercům to docela jde, jsou sehraní, má to spád, ale občas to zvořou. Na to z hlediště vyskočí režisér (Michael Caine) a rozvine se debata. Tahle část filmu má grády, čemuž napomáhá fakt, že hra samotná je velmi vtipná. Občasné přerušení a následná velice vtipná debata to ale ještě víc nakopává (100%). Pak se děj přesune o pár týdnů dopředu, kdy se koná tentokrát už regulerní představení pro veřejnost. Tentokrát ale hru vidíme ze zákulisí, kde probíhá neskutečnej zmatek a divák si jen může domýšlet, jak hra vypadá na jevišti. Toho se ale záhy dočká, protože další představení už sleduje z pohledu diváka v hledišti. A tentokrát to herci zkopou tak, že sami po chvíli nevědí co vlastně hrají a komplikovaný děj hry nedává žádnej smysl. Ovšem diváci v hledišti se baví... Druhá půlka už mě zdaleka nebavila tak, jako první. Asi to na mě bylo až moc crazy (60%). Bez roucha je přesně ten případ, kdy nezáleží na tom CO, ale JAK. První půlka skvěle, druhá spíš průměrně. Jako celek je to velice slušná komedie s famózními herci. ()
Viděla jsem kdysi tuto divadelní hru v Činoherním klubu v Menzelově režii s Petrem Čepkem v hlavní roli (režiséra), přičemž je to pro mě dosud nezapomenutelný divadelní zážitek. Divadlo z toho dýchalo každým coulem... Režiséru Peteru Bogdanovichovi se hru podařilo převést do filmové podoby značně zdárně, i když přece jen v konkurenci s tím pocitem z divadla se ten filmový přece jen těžko srovnává, i proto jen čtyři hvězdičky... Asi mi u toho chyběl ten osobnější kontakt s herci i to, že jsem to tenkrát viděla v divadle na stojáka, aniž bych u toho vůbec pocítila bolest nohou... :-) ()
Jak je vidět, i propracovaná zábava, jakou hra o které pojednává tento film je, nemusí být doslova nic proti tomu, když vidíte dvě různé verze - tu povedenou a tu nejhorší, ale o to víc zábavnou. Abych se přiznal, ani na minutku jsem se nemohl otočit od monitoru - "Noises Off" je "totální zábava", i když vlastně drama:-) ()
Tempo srovnatelné snad jen s tím nejlepším Wilderem (Rad, dva, tři nebo Někdo to rád horké) dává tomuto "mladistvějšímu" snímku punc nezapomenutelnosti. Film se dělí takřka rovným dílem na třetiny, z nichž nedovedu vybrat tu nejlepší a na rozdíl od některých mi závěr nepřišel přehnaný. Některých vtipům jsem se zasmál opravdu hodně, je to sympaticky obsazený a klidně bych si ten film pustil znovu._____ EDIT: Pustil jsem si to znovu a musím zvednout na pátou hvězdu, protože obdivuju scénář, který je v jednotlivostech k popukání a jako celek neuvěřitelně soudržný. První část (poslední zkoušení divadelní hry) představuje podklad pro část druhou, která se odehrává za kulisami a může tak divák nahlédnou do zákulisí herců, kteří jsou při hraní zaměstnaní svými spory, které vznikly ze žárlivosti. Brilantní načasování každého gagu v druhé části je však překonáno částí třetí, kdy sledujeme celou divadelní hru z pohledu diváka - hru, která se v základu pokazila. Prostě na prknech, které znamenají svět, zavládne neskutečný zmatek a v té chvíli začíná opravdová fraška a třeskutě vtipná podívaná. Doporučuji dvakrát, teprve potom vynikne, jak skvěle je to vše promyšlené a hlavně načasované. 95% ()
Galerie (16)
Zajímavosti (1)
- Peter Bogdanovich původně nabídl hlavní roli Dotty Otley Audrey Hepburn. Kvůli humanitární činnosti pro UNICEF odmítla a nahradila ji Carol Burnett. Annie Potts byla obsazena do role Belindy, ale kvůli autonehodě musela být přeobsazena Marilu Henner. (kenny.h)
'Noises Off' je love letter divadlu. Michael Caine hraje režiséra, který režíruje to, co by se dalo nazvat divadelní katastrofa. Vše jede celkem narychlo, nedotažené. V první třetině představuje zkoušku hry a na paškál si film bere vše okolo divadla tak bravurně, že vás to hned od začátku chytí. John Ritter v roli herce, který říká hodně, ale neřekne nic (trochu jako variace na Jacka Burtona Kurta Russella z Big Trouble in Little China, který jakožto hlavní (akční) hrdina "nemá odpovědi, zato ale hodně otázek"). "No, but here we are. We're all thinking "My God, we open tomorrow!" We had two weeks to reherse. We don't know where we are, but, my God, here we are." (...) "Lloyd, my darling, are you allright?" "I'm starting to know what God felt like when he sat out there in the darkness, creating the world." "And what did he felt like, Lloyd, my dear?" "Very pleased, he'd taken his valium." (...) "And God said: where the hell is Tim... And there the hell was Tim." Christopher Reeve v roli jemné duše, Nicolette Sheridan, která většinu filmu pobíhá ve spodním prádle s podvazky a v lodičkách: "Oh, it's you." "Of course it's me. You put me in there in dark with all black sheets and things." "But, darling, why did you locked the door?" "Why did I locked the door? Why did you locked the door?" "I didn't locked the door." "Well, someone locked the door." "Anyway, we can't stand here like this." "Like what?" "In your underwear." "OK, I'll také it off." (you are so my girl, když chodíš po čtyřech ve spodním prádle a hledáš, hledal bych s tebou a pak v tobě) "BAG!" "What? What? What is it?!" "BAG." "BAG?" "BAG, BAG!" "WHAT DO YOU MEAN, BAG, BAG?" "A BAG BAG BAG!" "WHAT BAG?" " NO BAG?!" (im dead) (...) "Darling, where have you been? I've been going mad. Look at the state I'm in." (...) "I don't understand why the sheik looks like Philiph. (....) Bože, this movie is so funny, it makes me wanna write a comedy play! V druhé třetině se přesuneme do jednoho z představení, kam režisér zamýšlí zajít pouze jako divák, nicméně je chaotickým, ansáblem donucen jít režírovat a sledujeme tak pro změnu vše zpoza jeviště, jako jsme to předtím sledovali zepředu, během zkoušky. Nicméně, někteří herci jsou na nože, což přidává element a dynamiku do už tak chaotické hry. Postavy se střetávají a míjí, aby tvořily maximální komediální efekt, nicméně skutečné životy a jejich aktéři do hry zasahují ještě o to více a člověk vidí i celou tu improvizační stránku divadla, vše se propíjí. Film jako tenhle by se dal geniálně pouštět na filmových i divadelních školách. (...) Třetí část pak uzavírá film logicky ukázkou samotné hry. Kam se ale opět propíjí osobní věci představitelů, které tak pak logicky zasahují do děje. A ve hře, která je tolik vypulírovaná okolo toho, kdo se kdy a kde objeví, nebo neobjeví v daný moment, to způsobí absolutní chaos. Připomnělo mi to 'Living in Oblivion'. Tenhle snímek ale sází na humornou překombinovanost ad absurdum a zběsilé tempo, které to ženě do next levelu. Epilog pak uzavírá show větou, kterou už jsem slyšel z vícero úst, že poskládat hry dohromady, ať už jde o divadlo nebo film, je vždy takový, svého druhu, zázrak. () (méně) (více)