Bez roucha
Noises Off...
Režie:
Peter BogdanovichKamera:
Tim SuhrstedtHrají:
Carol Burnett, Michael Caine, Denholm Elliott, Julie Hagerty, Marilu Henner, Mark Linn-Baker, Christopher Reeve, John Ritter, Nicollette Sheridan (více)Obsahy(2)
Sardinky, na scénu! aneb Prkna, která znamenají totální zmatek. Divadelní režisér Lloyd Fellowes zkouší s malým hereckým ansámblem komedii nazvanou Bez roucha. Je to oddechová fraška, ve které je ovšem mimořádně důležitá souhra všech účinkujících: každé dveře se musejí otevřít v pravou chvíli a talířek se sardinkami musí být vždy na tom správném místě. Jinak vznikne místo komedie naprostý zmatek. Už při zkouškách je zřejmé, že složitá jevištní choreografie vysoce převyšuje síly zúčastněných herců. Ti se totiž místo na hru často soustřeďují na své osobní problémy. Notorický alkoholik Selsdon Mowbray, který hraje zloděje a věčně není k sehnání, kolegům na jistotě také nepřidá. Navzdory všemu nakonec přece jen dojde k premiéře a soubor vyrazí s inscenací na turné po Spojených státech. Když se však po měsíci Lloyd přijde neohlášeně podívat na představení, nemůže uvěřit tomu, co vidí na jevišti a především za scénou… Klasickou divadelní komedii Michaela Frayna převedl na filmové plátno režisér Peter Bogdanovich, jenž přitom vycházel z londýnské a newyorské inscenace Michaela Blakemorea. V hlavní roli zoufalého divadelního režiséra se zaskvěl Michael Caine. Fraynova hra je českým milovníkům divadla dobře známá především z legendární inscenace Jiřího Menzela v Činoherním klubu z roku 1986. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
"Co by na to asi řekl Shakespeare?" No přátelé databázníci, takhle jsem se tedy dlouho nepobavil! O Frašce (Bez roucha) se nebojím napsat, že je jedním z nejlepších filmově-divadelních hybridů, jaké znám. Od začátku do konce sledujete třeskutý kolotoč fórů, přičemž mnohem, mnohem zábavnější než ty, které se dějí na scéně, jsou ty ze zákulisí. Obzvlášť nad "žárlivou" pasáží a její dokonalou choreografií jsem musel jen žasnout... Prvotřídní herci hrající herce i neherce jsou znamenití! Michael Caine jako režisér, který to celé (ne)režíruje, je k popukání, excelují ale i "superman" Christopher Reeve s bezchybnými záchvaty krvácení z nosu a Denholm Elliot, jehož herec-ochmelka-lupič musí odbourat každého. Zkrátka: Pět hvězd!__P.S. Mimořádně vydařený ČT dabing.__P.P.S. Láska k divadlu a klasickým komediím je při sledování tohohle skvostu nutná. ()
Chvílemi hrozně ukřičená a nezábavná komedie, chvílemi neskutečně vtipná epizodka ze života amerických divadelních herců. Michael Caine rozhodně velmi příjemný, ať už jako vypravěč nebo jako režisér divadelního kusu, zbytek ansáblu hraje to, co musí. Překvapilo mně, že i přes vysoké hodnocení film opravdu v některých scénách dost nudí, naopak v polovině filmu jsem se neskutečně bavil. Nejzábavnější byla právě ona část, kde divadelní herci hrají své představení a musí sem tam i improvizovat, a když potom naštvaný jeden na druhého kazí představení. V úvodní a v závěrečné části však film nedrží tempo a nudí. Music Adaptations: Phil Marshall ()
Bez roucha (pod tímhle názvem film běžel na ČT) je komedie o jedné divadelní hře. První půlka filmu ukazuje generálku před premiérou. Hercům to docela jde, jsou sehraní, má to spád, ale občas to zvořou. Na to z hlediště vyskočí režisér (Michael Caine) a rozvine se debata. Tahle část filmu má grády, čemuž napomáhá fakt, že hra samotná je velmi vtipná. Občasné přerušení a následná velice vtipná debata to ale ještě víc nakopává (100%). Pak se děj přesune o pár týdnů dopředu, kdy se koná tentokrát už regulerní představení pro veřejnost. Tentokrát ale hru vidíme ze zákulisí, kde probíhá neskutečnej zmatek a divák si jen může domýšlet, jak hra vypadá na jevišti. Toho se ale záhy dočká, protože další představení už sleduje z pohledu diváka v hledišti. A tentokrát to herci zkopou tak, že sami po chvíli nevědí co vlastně hrají a komplikovaný děj hry nedává žádnej smysl. Ovšem diváci v hledišti se baví... Druhá půlka už mě zdaleka nebavila tak, jako první. Asi to na mě bylo až moc crazy (60%). Bez roucha je přesně ten případ, kdy nezáleží na tom CO, ale JAK. První půlka skvěle, druhá spíš průměrně. Jako celek je to velice slušná komedie s famózními herci. ()
Režisér Lloyd Fellowes (v podaní Michaela Caina) sa snaží uviesť svoju hru na divadelné dosky. Jeho fraška je dobre napísanou fraškou, má bok po boku kvalitných hercov, no … zabúda na jedno, na ponorkovú chorobu. Keď v roku 1992 prišiel dnes už 73-ročný Peter Bogdanovic, tvorca známych filmov ako … a čo ďalej, doktor? či Maska s Fraškou (Noises Off ...), tak by málokto tušil, že to bude posledný úspešný film tohto amerického experimentátora. Bogdanovich, zrovnávaný so Scorsesem, si opätovne vytvoril to „svoje“ a podľa seba – podobne ako napríklad Federico Fellini v Skúške Orchestra i on zobrazil dianie vo vnútri uzavretého kolektívu, na rozdiel od Fellinho sa však na to Bogdanovich pozrel cez podstatne humornejšiu optiku. Napriek tomu, že mnohé veci zveličil a dotiahol do „fraškovitej“ krajnosti, tak sa mu podarilo stvárniť život divadelníkov mimo javiska. Bogdanovichova Fraška dovoľuje divákovi spoznať zákulisie divadelného predstavenia – od prvých skúšok, cez premiéru až po turné po rôznych mestách a štátoch. Podobne ako u Felliniho smeruje všetko od toho pokojného (prvé skúšky), k tomu nepokojnému (turné), čoho dôsledkom je ponorková choroba i nevyspytateľné vzťahy. Herci sa schádzajú a rozchádzajú, milujú a nenávidia, respektujú i podrážajú. Fraška začína v zákulisí, teda mimo očí divákov v divadle. Herci ešte myslia na „svoju“ hru a nedovolia, aby ich osobné spory nejako ovplyvnili ich profesionálny výkon. Všetko však smeruje ku katastrofe „fraškovitých“ rozmerov – skutočná zábava totiž začína, až vtedy, keď herci svoje spory presunú priamo na javisko, čím ovplyvnia aj hľadisko – to si totiž nemôže byť isté, čo je predstavenie a čo je realita. Čo je divadelná fikcia a čo skutočný život. Hranice medzi tým, koho herci hrajú a kým sami sú sa stierajú. Ani Lloyd Fellowes nedokáže zabrániť katastrofe … hoci, čo je to vlastne v tomto prípade katastrofa? Mohlo by sa zdať, že najväčšia katastrofa pre režiséra je to, že do jeho predstavenia herci prenesú svoje osobné spory. Vo Fraške to samozrejme neplatí, keďže aj to, čo sa zdá byť vopred jasným sa mení. Fellowesov naoko dokonalý scenár s dokonalými hercami dostane trhliny, keďže herci sú nútení improvizovať a zdá sa, že ich improvizácia je pre divákov viac zábavná než „sterilný“ Fellowesov scenár. V konečnom dôsledku tak samotní herci vytvoria lepšiu hru, než ju vytvoril režisér. Divácky zaujímavejšiu, zábavnejšiu, atypickejšiu – jednoducho povedané väčšiu Frašku. Ich vlastné osobnostné rysy, neustále spory, nenávisť i naschvály vytvoria paradoxne oveľa koherentnejší celok, než bola Fellowesova hra. Na konci už nič nie je ako na začiatku, pôvodná hra sa vyvinula, doznala výrazných zmien a herci našli určitý konsenzus ako medzi sebou žiť. Kým teda na začiatku sa nemenila hra a menili sa vzťahy, tak na konci sa menila hra a vzťahy získali stabilitu. Pokiaľ vás zaujíma ako môže vyzerať zákulisie divadelného predstavenia a kam až Fellowesove Fraška došla, tak môže pre vás dnešný tip znamenať príjemne strávených 101 minút. Najznámejšími tvárami tohto filmu sú okrem spomínaného Michaela Caina aj Christopher Reeve (originálny filmový Superman) či John Ritter známy z filmov Santa je úchyl! Či Ten chlapec je postrach. Čítajte viac: http://cifersky.blog.sme.sk/c/328619/Zaujimave-filmy-2-Peter-Bogdanovich-Fraska-1992.html#ixzz2TevGbiYo () (méně) (více)
Bláznivá fraška o jedné praštěné divadelní hře, kde se neustále otevírají (většinou špatné) dveře a mizí talíř se sardinkami, v podání nepříliš kvalitního ansámblu. Kdysi jsem to viděl v divadle Bez zábradlí, kde jsem si o přestávce říkal, že už to nemůže být vtipnější, ale oni to v druhé části dokázali, a já měl chuť zažalovat divadlo za bolavou bránici a uslzené oči od smíchu. Tohle je filmová verze divadelní hry, která je trošku jiná, méně kompaktní, ale na vtipnosti to moc neubralo. Nepříliš bystrý Christopher Reeve, ještě méně bystrá Nicollette Sheridan, vychlastaný Denholm Elliott, hysterická Julie Hagerty...a zoufalý Michael Caine. Navíc to má velmi dobrý dabing. ()
Galerie (16)
Photo © Buena Vista Pictures
Zajímavosti (1)
- Peter Bogdanovich původně nabídl hlavní roli Dotty Otley Audrey Hepburn. Kvůli humanitární činnosti pro UNICEF odmítla a nahradila ji Carol Burnett. Annie Potts byla obsazena do role Belindy, ale kvůli autonehodě musela být přeobsazena Marilu Henner. (kenny.h)
Reklama