Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Bartoš, majitel statku, kamenolomu a továrny na zpracování kamene, je nejen velmi bohatý, ale také popudlivý, vzteklý, nerudný a hypochondrický. Je postrachem služebnictva a zaměstnanců. Jednoho dne se však zraní při pádu ze srázu na břehu řeky. Najde ho dobrácký skalák Fábera a dopraví ho do své chudé chalupy, kterou obývá s pohlednou dcerou Anči a dvěma malými osiřelými synovci, dvojčaty Tondou a Vaškem. Dny strávené v neobvyklém prostředí znamenají zásadní zlom v továrníkově životě. Laskavý, moudrý a dobromyslně nesmlouvavý skalák ho léčí zdravou stravou a slivovicí. Dny prožité ve společnosti chudých, ale láskou a dobrem naplněných lidí zcela změní Bartošův přístup k životu a jeho chování, zejména když od Fábery vyslechne řadu nelichotivých poznámek na adresu starého Bartoše. Po návratu do vily šokuje nejen služebnictvo laskavostí a nebývalým životním elánem, ale také zaměstnance, kterým zvýší výplatu. Rád a často se vrací do Fáberovy chalupy. Chvíle štěstí však pokazí sám, když zjistí, že jeho synovec Oldřich se chce oženit s Fáberovou dcerou Anči. Rozejde se se skalákem ve zlém, a dokonce ho vyhodí z práce. Když si uvědomí, že udělal chybu, a začne psát omluvný dopis, dochází v kamenolomu k neštěstí. (TV Nova)

(více)

Recenze (325)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ukázka toho, že český film uměl být laskavý, naivní, ale prostě se na něj dobře koukalo. Hlavně díky výborným hercům, jakými byli Jindřich Plachta a Jaroslav Marvan. Jsou prostě výborní a ty jejich role jim věříte. Je to jen o tom, jak se má jeden člověk polepšit, ale je to takové pěkně lidské a dokáže to chytnout za srdce. ()

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Myslela jsem, že se pod tou hřejivou tíhou sentimentu rozteču jako máslo. Kolikrát viděný příběh o nápravě mrzutého staříka pomocí lásky jedné chudé rodiny, ale tak nějak mě to dostihlo. Možná kvůli vynikajícím výkonům Marvana a Plachty, možná kvůli roku výroby, kdy lidé v kině potřebovali věřit tomu, že může být a bude líp. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Ak niekto považuje Pytlákovu schovanku za romantický film a Limonádového Joea za western, tak nebude mať problém považovať Nebe a dudy za vynikajúci film a prideliť mu zodpovedajúci počet hviezdičiek. To nie je môj prípad. Dve hviezdičky sú iba za tradične dobrý výkon Jindřicha Plachtu. Príbeh i ostatné herecké výkony (vrátane Marvanovho!) sú zúfalé. Film som vlastne už kedysi videl, ale zapamätal som si z neho iba vkladanie čiapky do nohavíc pri "exekúcii". Nakoniec, viac zapamätaniahodného tam ani nebolo. ()

mzss1 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála českých starých filmů, které si zaslouží monimálně tu jednu pozornost. Zde je dobrý příběh a především skvělé herecké výkony. To opravdu musím uznat. Divák se zde dost zasměje. K dokonalosti toho přeci dost chybí. Nejsem fanoušek starých českých filmů, ale přeci je tohle nadprůměrný snímek. Mé hodnocení je 73% = **** ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

Galerie (4)

Zajímavosti (18)

  • Točilo se u jílovišťského hotelu Hubertus, v Týnci nad Sázavou a také ve sliveneckém lomu. (Stegman)
  • Malého synovce Tondu hraje Jindřich Blahník, v titulcích je ale uveden pod jménem Jiří. Po letech bratři Blahníkové objasnili, že oslovení Jirko znělo filmařům domáčtěji. A také se prý pro titulky hodilo, že Jiří má méně písmen. (Stegman)
  • Dvojčata Jiří (vlastním jménem Jindřich) a Lumír Blahníkovi byli spíše více nadaní hudebně než výtvarně, a tak jim musel štáb předkreslit čáry na kozí srst, aby věděli, kam mají na zvíře správně mířit štětcem. (Komiks)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno