Sex, lži a video

Radost zjistit, že Soderbergh již v šestadvaceti letech točil plně dospělé filmy. Sex, lži a video jsou méně přístupnou záležitostí, než by jeden od festivalového hitu očekával (a dobře ukazují, kam se festival v Sundance, zviditelňující v poslední době mnohem hřejivější snímky, posunul). ___ Každá z postav má problém, který lze vnímat jako symptom dalekosáhlejších společenských neduhů, díky čemu je film vícevrstvým psychosexuálním portrétem jedné generace. Graham, muž vyznávající filozofii jednoho klíče, proti své (citové) impotenci bojuje parazitováním na cizích životech. Navzdory své obskurní, ovšem určité poptávce vyhovující zálibě (dnes podobnou zpovědní funkci plní YouTube), je citově nejvyrovnanější postavou, čím zřejmě přitahuje emocionálně rozhozenou Ann. Díky své vyrovnanosti je Graham zároveň postavou nejupřímnější, čím zároveň provokuje k větší otevřenosti ostatní. ___ V art filmech oblíbené vyprávěcí schéma, kdy mezi pár vstoupí třetí osoba, rušivý element, který postupně zpochybní všechny jistoty, dokázal Soderbergh ozvláštnit atypickým přerozdělením sil. Manželství Ann a Johna, až příliš typického osmdesátkového yuppie, není idylické, pročež ani Grahamův vliv na něj není destruktivní, nýbrž osvobozující. ___ Ač je naprostá většina freudovských dialogů vedena v interiérech (exteriéry jen oddělují větší dějové segmenty), scény jsou řešeny velmi „filmově“, byť to při prvním zhlédnutí nemusí tolik vyniknout (jediným formálním úletem, prozrazujícím debutantské nadšení, je „vyjádření“ orgasmu vertigo efektem). Stejně jako v potemnělých vztahových dramatech ze sedmdesátých let (Malé životní etudy, Poslední filmové představení), které byly Soderberghovy inspirací, vypomáhá s charakterizací postav mizanscéna nebo pomalé nájezdy kamery. Zvyšující se frekvence střihů zvyšuje napětí, záběry na sebe navazují graficky nebo pomocí zvukových přechodů (overlapping dialogy), jež vytvářejí dojem osudové propojenosti postav (bez křeče vlastní některým pozdějším dramatům se síťovým narativem). Také sebe-uvědomělost vyprávění je nadstandardní. Zatímco postavy lžou, obrazy vytvářejí ironický efekt tím, že „říkají“ pravdu, některé informace jsou záměrně pozdržené, aby mohl být zesílen překvapující účinek odhalení, některé střihy jsou „neviditelné“ do té míry, že činí nepřehlednými časoprostorové souvislosti (Ann pouze nasedne do auta a najednou je před Grahamovým domem, dlouhý flashback s rozhovorem Ann a Grahama začíná bez upozornění, že jsme se vrátili v čase). ___ V úvodu chválená dospělost se tudíž netýká jenom tematické, ale také formální zralosti filmu. Již z jeho debutu je zřejmé, že Soderbergh patří mezi filmaře, kteří opravdu dlouho přemýšlejí, než něco natočí. 80% (14.02.2019)

Herectví Andie MacDowell bylo vždycky tak trapny a hrany, že jde poznat, že to je hrany. Obzvlášť ty její hrany úsměvy. Role téměř asexuální frigidní Ann k ní dost sedí a přesně taková si myslím, že je i v osobním životě. A všichni ostatní, včetně Jamese Spadera (kterej jedinej aspoň trochu vynikal), použili staré známé zaběhnuté 80kové herectví, což je samo o sobě hrůza - ono celkově z toho prýští 80. léta jak z fontánky. Celé to je bez hudby, což není vůbec sexy. Ono to celkově není moc sexy, i když je to o sexu hodně. V dnešní době internetu a všudypřítomnejch úchylů tenhle film působí trochu úsměvně, ale žádná zábava to není. Není to ani moc zajímavé. Takže prostě nuda. (30.12.2018)

Něco takového si představím, když se řekne americký nezávislý film. Jednoduše natočená záležitost s minimem postav, ale o to naléhavějším sdělením. Zde sledujeme pouhé 4 aktéry, od začátku až do konce, a díky mimořádně povedeným hereckým výkonům máme pocit, že špehujeme skutečné čtyři nešťastníky, snažící se v současném světě podivných mezilidských vztahů aspoň trochu normálně fungovat... Nejhezčí napětí je mezi dvěma sestrami ztvárněnými Andie MacDowell a Laurou San Giacomo (škoda že druhá jmenovaná zatím podobnou příležitost nedostala, protože je fakt zajímavá). Jedna je až moc ctnostná a konzervativní, ta druhá zase až moc extrovertní a liberální. Divák se tak dostává do situace, kdy vidí, že mají obě pravdu, a přitom nemůže ani jedné z nich fandit. Oběma by chtěl pomoci vyřešit problém, ale ono zkrátka není jak. Scénář je skvěle neprvoplánový a na levně natočený debut nečekaně hluboký. (27.12.2011)

S důvěrou ke kameře. Voyerský zájem, medikament intimity. Otevřený záznam řečí o tělesném ráji v soukromém pekle. Společném chtíči v niterní křeči. Veřejně přerušený polibek, exkluzivní osobní příběh. O milování. Bez fyzického doteku. Člověk hledající v prázdném životním monologu smysluplný lidský dialog. Spřízněný duševní krok. Lepší druhý díl. S jiným jinde souznít, v milostném osamění. (08.07.2018)

jedná se o komorní drama, ale hlavně se připravte na intenzívní konverzačku hlavních čtyř postav. Ústředním tématem je sex, ze kterého vyúsťují další problémy ve vztazích. Scénář je dobrý, jen mi docela dlouho trvalo než mě to začalo bavit. Myslím, že za to můžou herci, kteří mi nebyli moc sympatičtí a vůbec mi nepřipadli přirození. To stejné platí i o vyumělkovaném prostředí. Téma je však natolik zajímavé, že jsem to přečkal. Není to nic světoborného, ale na 3* to má. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (03.08.2012)