Sex, lži a video

O uhýbání před blízkostí fyzickou i duševní, o jejich technologických náhražkách – dávno před érou Facebooku a internetového porna, čili z dnešního pohledu málem vizionářsky –, o strachu z vlastního vlivu na okolí a o tom, že před ním a před sebou nejde utéct do žádné osobní splendid isolation, a v neposlední řadě o tom, že nejúčinnější afrodiziakum je opravdový zájem o druhého. Natočeno se skoro (intelektuálové prominou) bergmanovskou úsporností a kořeněno hořkým woodyallenovským humorem. Od chlapíka, kterého jsem dodnes znal jen jako autora prázdné bubliny jménem Traffic a vydařené oddechovky Dannyho parťáci, věru nečekaný zásah do živého. (11.09.2017)

„Nemůžu řešit své problémy. Připadá mi to trapné, když vím, že v Africe umírají děti hladem“ Ani ne tak sexu samotného, jako spíše vztahů s ním spojených, si Steven Soderbergh všímá opravdu pečlivě. Herecký kvartet plní své úlohy jako by celou záležitost právě prožíval a kameru Walta Lloyda vůbec nevnímal. Zlatý glóbus, který si Soderberg za svůj scénář odnesl, je v tomto případě naprosto zasloužený, jelikož drobnokresba prozkoumávající mentalitu lidí, jež se snaží vymanit/ustálit/vykoupit v kolotoči nevěry, lží a terapeutického videa rozhovorů na téma sex, je skvělá a díky použité formě statické kamery, pečlivě zvoleného střihu, jednoduchých interiérů a neokázalých kostýmů, taktéž příjemně civilní, čímž se hranice mezi filmem a realitou všedních dnů ztenčuje na minimum a pokud některý z hrdinů pronese větu, u které zažijete pocit déja vu z vlastního života, je citový dopad snímku ještě přímější. (20.08.2006)

Před prvním shlédnutím (kdysi) jsem podle názvu očekávala něco jiného a pamatuji se, jak jsem byla překvapena komorním příběhem, který mne čekal. Naprosto mne okouzlila Andie MacDowel, kterou jsem do té doby neznala, a která byla v roli stydlivé a uzavřené Ann výborná (což potvrdila i následující rok v Zelené kartě). Problémy manželského trojúhelníku jsou staré jako lidstvo samo, ale jeho „řešení“ v tomto filmu je opravdu originální. Režisérovi Stevenu Soderberghovi bylo v době, kdy film natočil, pouhých 26 let a toto dílo bylo předzvěstí jeho dalších povedených filmů, které v průběhu let následovaly. (21.03.2010)

Jeden z držiakov amerického a svetového nezávislého filmu, ktorým sa uviedol na scénu jeden z jeho najvýraznejších predstaviteľov. Podľa názvu titulu som sa bál množstva vyprázdnených rečí o sexe, prvoplánovej nahoty a pseudo psychológie. Soderbergh je ale veľmi citlivý a úprimný a má k dispozícii hercov, ktorí svoje postavy dokonale chápu. Tieto známe tváre tak dodávajú svojim postavám potrebnú uveritelnosť. Ešte že Soderbergh nezačal tiež natáčať za mladi na video ženské spovede, ako mal možno podľa svojho scenára v pláne, ale pustil sa radšej do filmovania. Už ma ale nikdy nepresvedčí, že nemá problémy s impotenciou:). Jeho dielami sa tak môžeme kochať všetci. (22.05.2012)

Nic nového pod sluncem. Někdo řeší přebytek (sexuální) energie utíráním prachu, umýváním nádobí, odstraňováním vodního kamene z baterie popř. luxováním a někdo si jde raději zdravě zašukat popř. vyšukat mozek z hlavy. Talíře sice stále zůstanou zasviněné a bordel na podlaze jakbysmet, ale náramně se uvolníte a uleví se vám, za to ručím. J. Spader jako kombinace Z. Freuda, J. Cimického a R. Uzla, tj. zpovědníka-terapeuta lidských (ženských) duší a (amatérského) psychologa resp. sexuologa samouka a L. San Giacomo resp. A. MacDowell jako objekty jeho zkoumání, přičemž se může lehce stát, že se role „za pochodu“ vymění a z objektu zkoumání se stává terapeut a naopak. To vše v Soderbergh(ově) intimní, lehce provokativní studii lidských charakterů, aby Steven nakonec došel k poznání, že kvalitní uspokojující (to doslova) sex, je nejen kořením vztahu, ale i jeho alfou a omegou a lékem na všechny podstatné problémy. Nebo že by to přecejenom nebylo tak jednoduché......? (31.05.2012)