Někdo musí zemřít

Zakončení zklamalo patosem a pitomostí a zbořilo dojem z dokonalého druhého dílu. Postava matriarchální megerovité babky nešíří ten strach, který ve mně scénář chce mermomocí vzbudit; působí ploše - nic, co už bychom nikde jinde neviděli. Proto se mi v posledních pěti minutách chtělo spíš smát. No, naštěstí byl ke všemu vážně solidní lead-up. (06.02.2022)

Možná že někdo musí zemřít, ale tady těch mrtvých bylo nezdravě dost v té části filmu, kde to spíš působilo jako snaha o rychlé ukončení. Kruté podmínky pro homosexuály ve Francově Španělsku sice není špatné téma, ale skrze zaujatost dnešní doby může působit mírně prvoplánově. Jistě, všichni víme, že je homosexualita v pořádku, ale dělat nutně kruté záporáky z dobových homofobů, kteří byli ovlivněni dobovým vnímáním této "choroby" mi přijde krapet levné. Víc než striktní rozdělení na hodné homosexuály a špatné homofoby bych v případě dramatu podobného formátu ocenil hledání kompromisu, které jsem v tomto případě nejvíce pocítil u postavy Gregoria, Gabinova otce, kterému se dostalo těžké volby, zda odsoudit vlastního syna k vězení. Další zajímavou postavou byl jistě Alonso, opět postava, která podléhala kompromisu. Nechci tím říkat, že ostatní postavy nejsou zajímavé, každá měla nějaké vnitřní dilema, jen mnohem víc tíhli k oné nechutné redukci na hodné a zlé. V konečném důsledku tak toto mexické drama odehrávající se ve Španělsku sice je zajímavé, ale oproti povedenějším kouskům může nabídnout jen snesitelnou délku. (08.03.2021)

K seriálu mě přivedla Ester, nadšená odcházím z Cecilie. Herci jsou na téhle sérii beze sporu tím nejlepším. K zahození ale není ani hustá atmosféra, která se tvůrcům podařila - i díky hudebnímu doprovodu - vytvořit. Slabinu vidím ve scénáři, který není dotažený. Ono to takhle sice stačilo, ale je docela škoda, že to neposunuli dál. (11.06.2021)

Klerofašistický Francův režim 50. let je asi to nejméně vhodné prostředí na to mít svá tajemství. A tady jich má každý více než dost. Na tohle dílko jsem narazil naprostou náhodou a jsem za to rád, protože mě nadchlo nejen scénářem a hereckými výkony, ale také výpravou. Koncert na pokrytectví a předsudky. (30.11.2020)

Kombinace Manola Cara, velké paní herečky Carmen Maury a mé srdcovky Cecilie Suárez (skvělá v La casa de las flores) slibovala hodně. Zajímavé doplnění A. Speitzerem (El oscuro deseo) a E. Alteriem, obecně za mě dobrý výběr herců. Pěkný obraz frankistického Španělska. Jen si nejsem jistá, zda divák neznalý španělských dějin pochopí spoustu narážek. Možná kdyby měl miniseriál jeden-dva díly navíc na prohloubení příběhu, nevadilo by to. Fajn víkendovka. 8/10 (18.10.2020)