poster

Spiklenci slasti

Komedie

Česko / Švýcarsko / Velká Británie, 1996, 85 min

  • Master19
    *****

    Člověka tak nějak potěší, když se přesvědčí, že existují i úchylnější lidé, než je on sám... Navíc forma, jakou je tento fakt prezentován je bezpochyby výborná. Švankmajer nepotřebuje berličky v podobě slov. Dokáže perfektně zobrazit náladu a pohnutky postav tím, že ukazuje to, co chce, aby divák viděl (např. pouhé listonoščino cvaknutí propiskou v sobě má několik vět...).(5.2.2007)

  • icone
    ****

    Prišla som na to, že znesiem menej morbidity a úchylnosti, ako som si myslela. Ale vydržala som dokonca! S napätím som sledovala jednotlivé postavičky ako sa pasujú so svojimi úchylkami a občas mi bolo zle :) Koniec mi priniesol silný dojem, že som sa úplne zbláznila... niet čo dodať.. Bravó Švankmajer!(18.6.2011)

  • Bozvav
    ***

    Prý se jedná o mozaiku, která je unikátním průhledem do lidského podvědomí a také o jízlivou satirou o současném světě plném erotických fetišů. Tak to nevím, za mne divně, leč svým zvráceným způsobem azjímavě udělaný příběh ( zvláště animace) o tom, že každý je nějak divný, ale většinou to nikde nevytrubuje, neb co je komu do toho. Vidět jednou a zapomenout, i tak asi to pro mne zatím nejlepší, co jsem od Švankmajera viděla. 60%.(24.3.2019)

  • honajz2
    **

    No dobrá... Film nám ukáže všemožné úchylné fetiše, jenže to ukazuje zdlouhavě (stejně všichni víme, co se bude dít) a navíc - skoro bez té slasti. Kameraman se snaží, ale hercům to moc nejde. Slast zde převede dobře snad jenom Pavel Nový a ap ještě trošičku Lábus a Hrzánová. Ale Meissel alias Kohoutí démon, tam jsem viděl úchylku, ale že by z ní měl nějakou slast, nebylo vidět skoro vůbec. Přitom to v tom filmu být mělo, ne? Pak jsem taky čekal, že vše skončí vyvrcholením a že pak přijdou titulky, ale ne, tady to pokračuje dál a je to škoda, protože ten konec se mi nelíbil. Ve finále jsem zklamán. Dlouhé, nudné čekání na to, co stejně přijít muselo. Dvě hvězdy, víc nic. Btw, je to celé beze slov.(16.5.2018)

  • Anderas
    *****

    Pokud se dostanete do situace, kdy po vás bude náhodný laik chtít doporučení na jakýkoliv Švankmajerův film, ujistěte se že Spiklenci slasti jsou tím posledním filmem, o kterém se mu zmíníte. Pochopitelně to neznamená, že je špatný, proti tomu ostatně svědčí i 5* v mém hodnocení, ale podle mě musí být na tento film divák být připraven dávno dopředu a to soustavným brainwashingem jiných jeho filmů. Jednoduše je to film nejméně stravitelný a to hned z nékolika důvodů. Zatímco jednu skupinu lidí odradí typická úchylnost, tentokrát navíc umocněná silnou sexualitou jako hlavním motivem, další skupina lidí začne ohrnovat rypáčky nad veskrze lacinou vizuální stránku (skutečně podobný obraz produkuje i moje amaterská kamera) a zbytek obecenstva ještě prořídne díky těm, co se nemohou vtěsnat do hereckých výkonů. U Švankmajera jsme zvyklí předevśím na jeho animace a když už se nějaké živé postavy v jeho fimech vyskytují, povětšínou rovněž v bizardních úlohách a málokdy skutečně mluví (výjimkou je např. Zahrada nebo Otrantský zámek), dalo by se proto říct, že režisér s herci patřičně pracovat neumí. To je však základní chyba, je tomu totiž právě naopak. Ano, herci působí naprosto neobyčejně a nepřirozeně především díky tomu, že nemluví když je to třeba, při veškerých stycích a možnostech komunikace jen jaksi mumlají a vydávají podivné zvuky, jenže i toho nejméně inteligentního člověka by to mělo navést na základní myšlenku filmu. Přiznám se, že i já jsem během sledování dost často měnil postoje, film odsuzoval, pak zase vychválil, pak nevěděl co si myslet, jenźe pak pŕišla pointa, poslední scéna, zatmívačka a já pŕestal dýchat. Ne proto, že by to bylo nějak šokující nebo překvapivé, nýbrž extrémně působivé. Zpětně do sebe celý film začne zapadat, chápete do detailu každičký prvek a chrochtáte blahem nad tak dokonalou kompozicí. Znám lidi, kteří Švankmajeru tvorbu pokládají především za interesantní vizuální počin, těm však, kdo mají potíže s odhalováním jejich point lze doporičit právě filmy jako tento. A rozhodně také těm, kdo tvrdí, že Švankmajer nemá na celovečeráky bez animací.(13.10.2006)

  • - Poslední film pro herečku a hlasatelku Annu Wetlinskou. (M.B)

  • - Za celý film herci nepovedia ani jedno slovo. (Jello Biafra)

  • - Úvodní slovo mistra Švankmajera při premiéře filmu:

    Dámy a pánové,
    je stále ještě mnoho lidí, a to i z tzv. odborných kruhů, kteří si pletou umění s rákoskou. Jsou totiž přesvědčeni o tom, že umění má vychovávat, že skutečné umění má dělat člověka lepším. Proto řada tvůrců, aby splnila tento v podstatě domestikační požadavek na umění, pěchuje svoje filmy tím, čemu se v českých zemích familiérně říká člověčina. Mohu vás ujistit, že nic podobného v mém filmu nenajdete. Jestli má totiž umění vůbec nějaký smysl, pak ten, že má dělat člověka svobodnějším, že nás má osvobozovat právě od oněch domestikačních návyků, které nám již od dětství vtlouká civilizační výchova. Výchova, jak víme od Sigmunda Freuda, je nástrojem principu reality, zatímco umění je plodem principu slasti. A tyto dva principy se mají vůči sobě jako pes a kočka, jako voda a oheň, jako represe a svoboda. A o tom je právě film, který za chvíli uvidíte. Spiklenci slasti, kromě toho, že jsou prvním erotickým filmem, ve kterém se nesouloží, jsou především filmem o svobodě. O absolutní svobodě, tak jak jí rozuměl například božský markýz de Sade. Téma svobody, jediné téma, pro které ještě stojí za to vzít do ruky pero, štětec nebo kameru, je v tomto filmu podáno formou černé grotesky. Domnívám se, že černý a objektivní humor, mystifikace a cynismus fantazie jsou adekvátnější prostředky k vyjádření pokleslosti doby než již zmíněný, pokrytecký, zato v českých filmech oblíbený, zápach člověčiny.

    (Předneseno v pražském kině U hradeb, říjen 1996). (charlosina)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace