Reklama

Reklama

Zahrada

  • angličtina The Garden
Krátkometrážní / Komedie / Mysteriózní / Podobenství
Československo, 1968, 16 min

VOD (1)

Jediný plot, který je opravdu živý. Groteskní podobenství režiséra Jana Švankmajera vzniklo podle povídky Ivana Krause Živý plot. S hravou nadsázkou vypráví anekdotu o muži, který ukazuje starému známému svou vilu a zahradu, obehnanou živým plotem – ovšem doslova živým, protože tento se místo keřů skládá z lidí, na které majitel vily něco ví… (Česká televize)

(více)

Recenze (108)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

„Je lidský život také o něčem jiném než o tom, že se narodíš a zemřeš a jen, pokud jsi vyvolený, staneš se kůlem v plotě?“ Povídkové podobenství Jana Švankmajera ad absurdum. Myšlenka z předlohy literárního autora Ivana Krause je tak působivě výtvarně ztvárněna, že divákovi, až naskakuje husí kůže. Svým způsobem je takováto politická myšlenka skutečným hororem, který však vzniká za každého režimu. A i když je takové umělecké ztvárnění poplatné době svého vzniku, myšlenka je tak zcela nadčasová. Jen ji dokázat přečíst a poučit se z ní. ()

wejaxinka 

všechny recenze uživatele

och. som naprosto ohúrená. akoby Dahlovská poviedka ožila. všetko česť pánovi Švankmajerovi za odvahu a nápad realizácie. ()

GIK

všechny recenze uživatele

Dalo se vydržet. Celkem normální děj. Hlavně tedy první půlka - roadmovie. I když úlisní Kopřiva s Hálkem jako by jen čekali na pokyn: tak na to hošani hopsněte! Podobenství o panstvu a stafáži? Že by si protěžovaní umělci, kteří jsou jasnou a neoddělitelnou součástí establishmentu, sami do sebe takhle rýpli? A jakpak do toho pasuje, že jeden z členů elity se stane součástí plotu? Ne, ne, tohle se ve skutečnosti vůbec neděje. ()

gemi 

všechny recenze uživatele

Podobenství, které může mít celou řadu vysvětlení. Já v něm vidím poukázání na totalitní manipulovatelnost a porobení lidí, zejména když na ně člověk ví ty správné informace. ()

tereza.s 

všechny recenze uživatele

Prestoze pro tvorbu Jana Svankmajera nejsem moc nadsena, snimek Zahrada tvori uplne jinou polohu jeho tvorby. Film ma pribeh, vtip, nadsazku. Zkratka je to kvalita, ktere ja si vazim. Pokud se zamyslim nad zabery, nejsou to uz jen takove fotograficke zabery, ale krasny plynuly film a ne zadne ilustracni steky, ci doprovodna videa do galerii. Kde jinde mate moznost videt pravy zivy plot? ()

kubilov 

všechny recenze uživatele

Perfektně navozená atmosféra, plné metafor na rok vzniku, perfektní Luděk Kopřiva a u mě tedy naprostá fascinace a oněmění. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Tohle podobenství je použitelné v každé době, tu dnešní bohužel nevyjímaje. Kdo má informace, má vlastně nesmírné bohatství. Ať je nacismus, komunismus, demokracie či vládne císař pán. Pokaždé chtějí mocní informace na jiné mocné a též i na jiné chudáky, aby je mohli vydírat a využívat. Živá zahrada je zajímavý nápad sám o sobě a velmi trefné a povedené podobenství. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Víš doma...doma jsem sedlák!" Švankmajerovo štvrťhodinové podobenstvo o živom plote, kontrole a podriadenosti. Výnimočne chýbajú animované pasáže a zábery na jedlo, ale sú tu režisérove trademarky ako detailné zábery na ústa alebo nosy. Vynikajúci Kopřiva ako sebaistý pán domu. Za päť čistokrvných králikov. ()

Sunwise 

všechny recenze uživatele

Zahrada (1968) je jeden z prvních (krátkých) filmů svérázného surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Žádný jiný ze Švankmejerových filmů jsem § zatím - neviděla… Zápletku vám neprozradím. Vzhledem k tomu, že se celý film vejde do 16ti minut, bych totiž vylila s vaničkou i dítě. A to přece nechceme. Prozradím vám jen, že na začátku spolu dva pánové středního věku čůrají. Pak spolu odjedou autem. Taky vám prozradím, že na to, v jaké době vznikla, promlouvá Zahrada překvapivě naléhavě i k dnešnímu (náročnému) divákovi. A že na to, jak je krátká, se v ní objevuje překvapivě mnoho herců. Nebo, lépe řečeno, postav. Zkusím vám raději nastínit, jaké pocity budete během sledování filmu mít. A že se jich vystřídá! Na začátku budete hodně zvědaví a trochu napjatí. Potom hodně šokovaní a trochu nechápaví. Postupně šok odezní, a vy budete stále více nechápaví. Nakonec film skončí (prozradím vám, že těsně před koncem pročeše jeden pán středního věku druhému vlasy hřebenem) a vy zůstanete lehce stísnění (v souladu s celkovým laděním filmu), stále ještě hodně nechápaví, a taky naštvaní na toho, kdo vám film doporučil . Budete po něm požadovat, aby vám film vysvětlil. Ale on nemůže. Je na tom stejně jako vy. Leda byste se zeptali samotného režiséra, který na tom ale pravděpodobně není jinak. Když se po nějaké době (minuty, dny, týdny či roky – to podle vašeho temperamentu) uklidníte, budete mít potřebu Zahradu doporučovat, kde se dá. Ať v tom nejste sami. Ať i ostatní vidí, zač je toho loket! Jak to uděláte, to už je na vás. Já ji například doporučuji jako jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla, z hlediska poměru délka/působivost. A bez speciálních efektů! ()

Reklama

Reklama