Co jsem komu udělala?

Jeden z najdivnejších Almodovarových filmov a pritom tak typicky jeho. Chvíľami príjemne absurdné až dadaistické, miestami divné za hranicu mojej tolerancie. Ale samozrejme je to celé to svojou nadsadenosťou iba svojský obraz ťažkého ženského údelu. Aj takto sa dá nakrútiť sociálna dráma, proste ako praštená komédia, kde si ale asi málokoho obľúbite. Je zábavné sledovať rôzne motívy a dejové línie, Almodovar to má zase do detailu premyslené. A to madridské sídlisko, Petržalka 80. rokov totálne Beverly Hills oproti nemu. 70% (14.07.2017)

Rana tvorba Almodovara mozna nema tak propracovane scenare jako jeho posledni filmy. Na druhou stranu ale vykresleni postav, vyber hercu a cele zpracovani je stale na nejvyssi urovni. Pokud si pustime dva-tri jeho filmy po sobe, muzeme mit problem, ze se nam zapletou dohromady, i tak ale Almodovarovy filmy vnimam jako jedny z nejoriginalnejsich dnesni doby. Co jsem komu udelala je vyborna tragikomedie o jedne rodine na periferii Madridu. Carmen Maura opet predvadi excelentni herecky vykon, kde ji vice nez slusne sekunduje Chus Lampreave, jeji poznamky jsou neskutecne. Vubec, kazda role zde ma sve misto a svoje postaveni. Sceny s exhibicionistou nebo zubarem jsou nezapomenutelne. Stejne tak hlasky ve filmu. Maloktery reziser mi umi zvednout nalodu tolik jako Pedro Almodovar. (22.07.2009)

Rozhodně nevšední a tím sympatickým způsobem, stojí za to vidět. Jak už to tak u Almodóvara bývá, svojsky zábavné jsou i momenty, kde spíš lítost by přicházela vhod. Tenhle zdánlivě banální příběh o ženě, co je lehce jiná a lidi kolem ní ještě o kus divnější, je natočená s hrozně nakažlivou lehkostí, která (aspoň na mě) působí nenuceně. Není pochyb o tom, že znát inspirační zdroje a vědět o komediální tradici ve Španělsku o něco víc, tak nám to tak neulpí na povrchu. Snímek je totiž poměrně odvážný, erotické pasáže a vůbec celá vizuální stránka se drží realistického pojetí a takové zobrazení paneláků by si chválila určitě i Chytilová. Aby to však bylo o to složitější, tak samotný děj je v jednom běhu vyšinutý, uhozený, pak zase normální a posmutnělý. To všechno za sebou proudí jakoby nic. Vadit Vám to nebude, nebučí to, když nepočítám lehce účelově vloženou linku s autorstvím. Sám film je vtipný, v míře melancholický a příliš z něj necítit zásadně ženský prvek, i když se tak může zdát (námětově podobný Volver je v tomhle ohledu úplně jinde). P.S. - Na takové pití kávy se nedá zapomenout... (29.09.2010)

Tak tento film ne názornou ukázkou toho jak moc Almodóvar postupem času vyzrál. V tomto filmu je spousta dobrých nápadů a momentů, ale jakoby je ještě režisér neuměl uspořádat do srozumitelné formy. Připomíná to hrubý kámen, před tím, než se do něj pustí sochař. Je zde spousta toho zbytečného, neotesaného a chybí důraz na to důležité a podstatné. (17.09.2009)

Vlastně ani nevím, co si o tomto filmu myslet. Jako kdyby mi unikal kontext. V samotném závěru se záběr kamery přesouvá z balkónu, kde žila tahle vypečená rodinka, na bytový dům a pak na sídliště, jakoby tvůrci říkali....a tohle je jen jeden střípek ze života prostých lidí, jen jeden příběh o boji s chudobou, frustrací a nezájmem blízkých. Ze světa, kde není láska. Je to bizár z hlavy extravagantního chlápka, jakéhosi psychotarantina, který si libuje v pokřiveném zrcadlení světa. Který rodič vykuplí své dítě pedofilnímu zubaři? Ale ona žádná z postav nebyla normální. Drogový dealer, štětka, malý gay, tyranská matka, dítě telekinetik, impotentní polda, spisovatel podvodník, jeho žena kleptomanka, jeho bratr alkoholik, hlavní postava závislák a vrah... . Tohle nebyla komedie, ale výlet do hlavy pošahaného člověka, který je dnes podobně jako zmiňovaný Tarantino stavěn na piedestal. Tak za mě ne. Svět jistě není dokonalé místo, ale tenhle pohled na mě působí zbytečně perverzně...nebo možná jen pervezně ve své prázdnotě. Co se tím vším autor snaží říct??? S Almodóvarem mám společnou pouze fascinaci výrazem Carmen Maury. Podle mě předlohu Dahla nepochopil, nebo ji záměrně zhnusnil. Nikdy více. (29.12.2023)