Co jsem komu udělala?

Jeden z prvních Almodóvarových filmů a hned takový úlet! I na tomto, skoro 30 let starém filmu, je jasně vidět jeho rukopis, kterým se později tolik proslavil. Je to film o zvláštních, ba vyjímečných lidech. Chudák upracovaná a ustaraná Glorie je obklopena spoustou lidí "zvláštního ražení". Manžel je macho, jeden syn je drogový dealer, druhý je na "chlapečky" (proto jej neváhá dát k adopci zubaři-pedofilovi) a tchýně je už stará a senilní. Ani v sousedství to není lepší. Kamarádka-sousedka je prostitutka a jiná sousedka psychicky týrá svou nezletilou dceru, které má schopnost ovládat věci vůlí. Pokud přijmeme to, že je to prezentováno, jako komedie, pak je to velmi hořká, až černá komedie. Nicméně film je to zdařilý a mě se moc líbil. 80% (02.03.2012)

Tak tento film ne názornou ukázkou toho jak moc Almodóvar postupem času vyzrál. V tomto filmu je spousta dobrých nápadů a momentů, ale jakoby je ještě režisér neuměl uspořádat do srozumitelné formy. Připomíná to hrubý kámen, před tím, než se do něj pustí sochař. Je zde spousta toho zbytečného, neotesaného a chybí důraz na to důležité a podstatné. (17.09.2009)

Člověk neví jak to ten Pedro myslel. Je to komedie? Tragedie? Procházel jsem osobně těmito panelákovými sídlišti ve Španělsku, kde se příběh odehrává a vážně zlatý Brno Bohunice. Fakt to tam v 90. letech stálo za hovno a možná ještě stojí. Hlavní postava má za manžela kreténa, jeden syn je buzerant a druhý drogový dealer, nejlepší kámoška je kurva a když už by se nechala zlákat na nezávazný sex ve sprše s policajtem od kriminálky, je to impotent. Tím to ovšem nekončí....Věčně nemá prachy, věčně musí dělat někomu děvku. Možná je to vážně tragedie zahalená do županu Almodovarovi ranné komedie. Nicméně krásný film. (24.01.2009)

Taková normální rodinka po španělsku. Je neuvěřitelné, že Almodovar dokázal takový film natočit už v roce 1984, většina režisérů se něčemu podobnému nedokáže přiblížit dodnes, byť se o to snaží. Je to jedinečný, velmi zábavný, uvolněný pohled na každodenní problémy bizarních postaviček, které však člověk jakoby znal osobně a potkával denně. Film nenudí ani chvilku, má hloubku, ale i nadhled. /// K Almodovarovi jsem si hledal cestu těžko – Špatná výchova mě nenadchla, poté jsem viděl Vše o mé matce, které už mě nadchlo, ale pořád to nebyla úplně má krevní skupina – tu jsem našel až ve Mluv s ní. Ženy na pokraji… a Volver se mi líbily tak napůl, ale Co jsem komu udělala je opět špička a po (zatím jeho shlédnutých) šesti filmech se Almodovar dostává mezi mé nejoblíbenější a pro mě nejzajímavější a nejoriginálnější režiséry. (14.02.2009)

Jeden z najdivnejších Almodovarových filmov a pritom tak typicky jeho. Chvíľami príjemne absurdné až dadaistické, miestami divné za hranicu mojej tolerancie. Ale samozrejme je to celé to svojou nadsadenosťou iba svojský obraz ťažkého ženského údelu. Aj takto sa dá nakrútiť sociálna dráma, proste ako praštená komédia, kde si ale asi málokoho obľúbite. Je zábavné sledovať rôzne motívy a dejové línie, Almodovar to má zase do detailu premyslené. A to madridské sídlisko, Petržalka 80. rokov totálne Beverly Hills oproti nemu. 70% (14.07.2017)