Žena na rozcestí
Drama / Romantický
Československo, 1937, 93 min
Režie:
Oldřich KmínekPředloha:
Olga Fujerová (kniha)Scénář:
Jarmila KmínkováKamera:
Julius VegrichtHudba:
Josef DobešHrají:
Zita Kabátová, Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Míla Reymonová, Helena Bušová, Bedřich Veverka, Marie Grossová, Václav Vydra ml., Zvonimir Rogoz, Eliška Pleyová, Marie Vildová, František Milič, Darja Hajská, Václav Mlčkovský, Milka Balek-Brodská, Betty Kysilková, Ella Nollová, Miloš Šubrt, Bobina Prošková, Josef Kotalík, Julius Baťha, Václav Pata, Louis D. Zámečník, František Kovářík54%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
02.07.1937 |
|---|---|
|
Na DVD
od:
|
30.04.2014 Filmexport |
Marthos
Jeden ze základních pilířů skutečné literární červené knihovny, která ve třicátých letech fungovala doslova jako magnet na čtenáře, zejména z řad příslušnic něžného pokolení, se stal dalším uměleckým pokusem režiséra Oldřicha Kmínka k získání odpíraného renomé mezi českými tvůrci. Smělá snaha, podporovaná přímou návazností na předchozí čtenářský úspěch v jednom z nejpopulárnějších ženských periodik, se ukázala být oprávněnou a nakonec vlastně i správnou. Dějová linie se soustřeďuje na již tehdy ožehavé, přesto nepříliš společensky medializované téma manželské nevěry a názorně ilustruje katastrofální dopady tohoto aktu. Zvláště alarmující je příběh zrazené a opuštěné ženy, která zůstává sama a bez finančních prostředků, jen marně se pokoušející vrátit zpět ztracené hodnoty života. A zatímco fanfarónský muž, brzy prohlédnuvší rafinovanou ženskou lest své povrchní milenky, poznává osudový omyl a rád se nakonec vrací k původnímu způsobu života, jeho bývalá žena nachází po boku oddaného přítele dlouho hledanou jistotu a oporu. Vedle Zity Kabátové, která sehrála titulní roli, se objevili velikáni divadelní Thálie Eduard Kohout se Zdeňkem Štěpánkem, oba přední členové souboru pražského Národního divadla. Kohoutův výkon je nejlépe charakterizován postřehem, v němž převládá takřka ironizující nadhled: "Přístup Eduarda Kohouta k roli a vůbec k celému filmu byl ironický. Jeho úředníček Vojnar nemluví, ale spíše deklamuje, jeho gesta jsou rozmáchlá a elegantní, čímž Kohout ukázal jeho malost a přízemnost, a zároveň něco, co je dáno jen opravdu velkým osobnostem - dokázat být ironický i vůči vlastní osobě." Osudovou femme fatale ztvárnila Míla Reymonová, nadaná houslistka, která se ve třicátých letech objevila také v několika filmech. Za cennou dokumentární hodnotu dnes může být pokládáno také úvodní vystoupení houslového žongléra Louise B. Zámečníka. Film lze i přes drobné dílčí výhrady považovat za zdařilejší součást komerční filmové produkce třicátých let, nejmarkantněji zastoupené právě adaptacemi z okruhu nenáročné literatury pro paní a dívky.(30.7.2009)
LadyRainier
Hodnotím určitě zaujatě ,-) protože miluju pana Štěpánka a Zitušku mám v topce .. Film má téma vskutku nadčasové, protože tohle se děje dnes a denně ...jen dřív to bylo téma, o kterém se na veřejnosti moc nemluvilo, takže je to vlastně i dílo ojedinělé ...Mně se to líbilo a herecké výkony celkem taky ..Jó a taky ta stará Praha, kterou už na vlastní oči nezahlédnu ...(15.10.2014)
Pitryx
Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě.(20.4.2018)
tomtomtoma
Žena na rozcestí je dalším z průměrných až podprůměrných filmových kousků, účelově zaměřených na ženské publikum. Jako jednorázové odreagování může fungovat i dnes, potěší přítomnost hereckých veličin a samotný základ v sobě skrývá zajímavý potenciál. Bylo by z toho těžké psychologické drama, ale toho Oldřich Kmínek nikdy nebyl schopen. Nabízeným příležitostem se bravurně vyhýbá a nechává jen zdání. Nakonec i to zdání padá, když autorka předlohy Olga Fujerová svou variací Maryši se žitnou kávou vše zakončí trapnou fraškou. Jistě si s ulehčením oddechla z nalezeného šalamounského zakončení, ale rozmetala tím zároveň i veškerou vlastní upřímnou snahu. Pokud se zamyslíme nad charakterem dívčí romantiky. vidíme Ženu na rozcestí v neplánovaném výsměchu vlastnímu žánrovému klišé. Jak jinak lze vnímat destruktivní a nekontrolovatelný pád ideálu představy dívčí romance po letech ubíjející každodennosti dřiny na straně jedné a gentlemanské chování muže, který se oženil z čistě prospěchářské pohnutky, na straně druhé? Hlavní postavou naivní pohádky pro ženy je Jindra Vojnarová (zajímavá Zita Kabátová), spořádaná manželka v domácnosti. Skromná, trpělivá, věrná, obětavá a naprosto oddaná, dalo by se říci: ideální manželka. Této ženě osud všechno vezme, aby ji v poslední chvíli šlechetně zachytil, dodal scházející sebevědomí a ukázal jí směr ke konečnému a zaslouženému štěstí. Navzdory slabosti mužů, navzdory nastraženým léčkám, navzdory přání mnoha diváků. Nejzajímavější postavou příběhu je úředník pojišťovny Karel Vojnar (velmi dobrý Eduard Kohout), Jindřin manžel v klasické krizi středního věku. Především díky němu se lze na film dívat až do konce. Osud ho cynicky pokoušel, aby navždy zkrotil jeho zpupnost a zanechal ho v nedobrovolném celibátu věčné kocoviny. Krize středního věku se již nikdy nevrátí. Tíživá realita je rakovinou dívčích snů a představ. Mužským hrdinou je právník Josef Polanský (dobrý Zdeněk Štěpánek), ušlechtilý ideál ženských romantických představ. Nezištný a nesobecký ochránce nespěchá a vytrvale si počká na svou příležitost a naplnění spravedlivého osudu. Velmi výraznou a zároveň i velmi zpackanou postavou je Mařka alias Soňa Kolářová (půvabná Míla Reymonová), povýšená herečka s tvrdým tahem na branku vlastního finančního zajištění budoucnosti. Krásná ukázka Sirény, vábí a slibuje, ničí a slouží k zastrašování potencionální nevěry. Nikdy se to nepodaří. Mezi výrazné postavy patří také Karlův dávný spolužák a úspěšný ředitel železáren Antonín Hodaš (příjemný Bedřich Veverka) a podvodný spisovatel a filmový libretista Roman Kašpar (velmi zajímavý Václav Vydra ml.). Z dalších rolí: zodpovědnější kamarádka Soni a poctivá studentka výtvarného umění Anka Kolářová (zajímavá Helena Bušová), Hodašova nemocná žena Eva (Marie Grossová), spasitel v podobě cestovatele a botanika dr. Martina Brauna (Zvonimir Rogoz), či prosící žebrák k zvýraznění charakteru hlavní hrdinky (Miloš Šubrt). Nakonec se ukáže za nejzajímavější moment filmu úchvatné houslové kousky Louise D. Zámečníka. Ten zbytek částečně zachraňují herci. Autoři neoplývali přílišnou schopností a nadáním, to jim fanoušci žánru snad prominou.(11.7.2017)
Skuby47
Vždycky mě potěší, když narazím na pamětnický prvorepublikový film, který jsem ještě neviděla. Toto drama má stále aktuální i když trochu kýčovitý příběh, zajímavé obsazení, ale jak už to u starých filmů bývá, prkenné herecké výkony a to včetně Dity Kabátové v roli klamané manželky. Dodnes platí životní filozofie třídního suveréna v podání Eduarda Kohouta, kterou se řídil jeho přítel školní dříč a pozdější zbohatlík Bedřich Veverka, že se člověk musí umět narodit nebo dobře oženit. Velmi současný je i názor otrlého advokáta Zdeňka Štěpánka, že dnes na světě platí jenom sobectví, protekce a lokte. Jak nadčasové.(16.5.2014)