Režie:
Oldřich KmínekScénář:
Jarmila KmínkováKamera:
Julius VegrichtHudba:
Josef DobešHrají:
Zita Kabátová, Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Míla Reymonová, Helena Bušová, Bedřich Veverka, Marie Grossová, Václav Vydra ml., Zvonimir Rogoz (více)Obsahy(1)
Zita Kabátová v hlavní roli Červené knihovny podle Olgy Fujerové Zita Kabátová se po úspěšných adaptacích časopiseckých románů stává hlavní hrdinkou jediného titulu, který byl na plátna kin převeden z originální knižní řady Červené knihovny. Zatímco Světlo jeho očí a Manželství na úvěr byly romány z Hvězdy, Žena na rozcestí před svázáním v ikonické červené vazbě vycházela premiérově v Pražance. Takto pokračovala kariéra Zity Kabátové lemována postavami smělých žen, které ani nepřízeň osudu nedokázala odvrátit od jejich ideálů. Po boku Kabátové se v tomto melodramatu objevili slavní herci z pražského Národního divadla – Eduard Kohout jako její záletný manžel a Zdeněk Štěpánek jako její nová naděje. (Filmexport)
(více)Recenze (17)
Hodnotím určitě zaujatě ,-) protože miluju pana Štěpánka a Zitušku mám v topce .. Film má téma vskutku nadčasové, protože tohle se děje dnes a denně ...jen dřív to bylo téma, o kterém se na veřejnosti moc nemluvilo, takže je to vlastně i dílo ojedinělé ...Mně se to líbilo a herecké výkony celkem taky ..Jó a taky ta stará Praha, kterou už na vlastní oči nezahlédnu ... ()
"Dneska plati ve svete jen sobectvi, protekce a lokte!..." ...rika pravnik Stepanek v tomto skvelem romantickem dramatu nadherne Zite... Dale pobavilo nevidane cislo houslisty na zacatku, muj oblibeny zaporak Kohout (ten se pro tyhle role narodil), a samozrejme Mila, Helena a dalsi krasky. Bezvadna cervena knihovna, se kterou nemam problem. :) 3+ ()
Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě. ()
Panenko svatopeterská, tohle mělo být co? Neskonale blbě deklamované přiblblé dialogy tvoří kostru primitivního melodramatu. Za zmínku stojí asi pět minut, kterými nelze opovrhovat. A to vystoupení Louise D. (ano, "D" se skví na dobových přebalech gramodesek, nikoliv několikrát zmiňované "B") Zámečníka. Kdyby ho nerušily občasné škleby hlavních aktérů, bylo by dokonalé a bez výtky. ()
Galerie (14)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (2)
- Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur)
- Film obsahuje vzácný snímek vystoupení houslového žongléra Louise D. Zámečníka. (ČSFD)
Žena na rozcestí je dalším z průměrných až podprůměrných filmových kousků, účelově zaměřených na ženské publikum. Jako jednorázové odreagování může fungovat i dnes, potěší přítomnost hereckých veličin a samotný základ v sobě skrývá zajímavý potenciál. Bylo by z toho těžké psychologické drama, ale toho Oldřich Kmínek nikdy nebyl schopen. Nabízeným příležitostem se bravurně vyhýbá a nechává jen zdání. Nakonec i to zdání padá, když autorka předlohy Olga Fujerová svou variací Maryši se žitnou kávou vše zakončí trapnou fraškou. Jistě si s ulehčením oddechla z nalezeného šalamounského zakončení, ale rozmetala tím zároveň i veškerou vlastní upřímnou snahu. Pokud se zamyslíme nad charakterem dívčí romantiky. vidíme Ženu na rozcestí v neplánovaném výsměchu vlastnímu žánrovému klišé. Jak jinak lze vnímat destruktivní a nekontrolovatelný pád ideálu představy dívčí romance po letech ubíjející každodennosti dřiny na straně jedné a gentlemanské chování muže, který se oženil z čistě prospěchářské pohnutky, na straně druhé? Hlavní postavou naivní pohádky pro ženy je Jindra Vojnarová (zajímavá Zita Kabátová), spořádaná manželka v domácnosti. Skromná, trpělivá, věrná, obětavá a naprosto oddaná, dalo by se říci: ideální manželka. Této ženě osud všechno vezme, aby ji v poslední chvíli šlechetně zachytil, dodal scházející sebevědomí a ukázal jí směr ke konečnému a zaslouženému štěstí. Navzdory slabosti mužů, navzdory nastraženým léčkám, navzdory přání mnoha diváků. Nejzajímavější postavou příběhu je úředník pojišťovny Karel Vojnar (velmi dobrý Eduard Kohout), Jindřin manžel v klasické krizi středního věku. Především díky němu se lze na film dívat až do konce. Osud ho cynicky pokoušel, aby navždy zkrotil jeho zpupnost a zanechal ho v nedobrovolném celibátu věčné kocoviny. Krize středního věku se již nikdy nevrátí. Tíživá realita je rakovinou dívčích snů a představ. Mužským hrdinou je právník Josef Polanský (dobrý Zdeněk Štěpánek), ušlechtilý ideál ženských romantických představ. Nezištný a nesobecký ochránce nespěchá a vytrvale si počká na svou příležitost a naplnění spravedlivého osudu. Velmi výraznou a zároveň i velmi zpackanou postavou je Mařka alias Soňa Kolářová (půvabná Míla Reymonová), povýšená herečka s tvrdým tahem na branku vlastního finančního zajištění budoucnosti. Krásná ukázka Sirény, vábí a slibuje, ničí a slouží k zastrašování potencionální nevěry. Nikdy se to nepodaří. Mezi výrazné postavy patří také Karlův dávný spolužák a úspěšný ředitel železáren Antonín Hodaš (příjemný Bedřich Veverka) a podvodný spisovatel a filmový libretista Roman Kašpar (velmi zajímavý Václav Vydra ml.). Z dalších rolí: zodpovědnější kamarádka Soni a poctivá studentka výtvarného umění Anka Kolářová (zajímavá Helena Bušová), Hodašova nemocná žena Eva (Marie Grossová), spasitel v podobě cestovatele a botanika dr. Martina Brauna (Zvonimir Rogoz), či prosící žebrák k zvýraznění charakteru hlavní hrdinky (Miloš Šubrt). Nakonec se ukáže za nejzajímavější moment filmu úchvatné houslové kousky Louise D. Zámečníka. Ten zbytek částečně zachraňují herci. Autoři neoplývali přílišnou schopností a nadáním, to jim fanoušci žánru snad prominou. () (méně) (více)