• Marthos
    ***

    Jeden ze základních pilířů skutečné literární červené knihovny, která ve třicátých letech fungovala doslova jako magnet na čtenáře, zejména z řad příslušnic něžného pokolení, se stal dalším uměleckým pokusem režiséra Oldřicha Kmínka k získání odpíraného renomé mezi českými tvůrci. Smělá snaha, podporovaná přímou návazností na předchozí čtenářský úspěch v jednom z nejpopulárnějších ženských periodik, se ukázala být oprávněnou a nakonec vlastně i správnou. Dějová linie se soustřeďuje na již tehdy ožehavé, přesto nepříliš společensky medializované téma manželské nevěry a názorně ilustruje katastrofální dopady tohoto aktu. Zvláště alarmující je příběh zrazené a opuštěné ženy, která zůstává sama a bez finančních prostředků, jen marně se pokoušející vrátit zpět ztracené hodnoty života. A zatímco fanfarónský muž, brzy prohlédnuvší rafinovanou ženskou lest své povrchní milenky, poznává osudový omyl a rád se nakonec vrací k původnímu způsobu života, jeho bývalá žena nachází po boku oddaného přítele dlouho hledanou jistotu a oporu. Vedle Zity Kabátové, která sehrála titulní roli, se objevili velikáni divadelní Thálie Eduard Kohout se Zdeňkem Štěpánkem, oba přední členové souboru pražského Národního divadla. Kohoutův výkon je nejlépe charakterizován postřehem, v němž převládá takřka ironizující nadhled: "Přístup Eduarda Kohouta k roli a vůbec k celému filmu byl ironický. Jeho úředníček Vojnar nemluví, ale spíše deklamuje, jeho gesta jsou rozmáchlá a elegantní, čímž Kohout ukázal jeho malost a přízemnost, a zároveň něco, co je dáno jen opravdu velkým osobnostem - dokázat být ironický i vůči vlastní osobě." Osudovou femme fatale ztvárnila Míla Reymonová, nadaná houslistka, která se ve třicátých letech objevila také v několika filmech. Za cennou dokumentární hodnotu dnes může být pokládáno také úvodní vystoupení houslového žongléra Louise B. Zámečníka. Film lze i přes drobné dílčí výhrady považovat za zdařilejší součást komerční filmové produkce třicátých let, nejmarkantněji zastoupené právě adaptacemi z okruhu nenáročné literatury pro paní a dívky.(30.7.2009)

  • LadyRainier
    ****

    Hodnotím určitě zaujatě ,-) protože miluju pana Štěpánka a Zitušku mám v topce .. Film má téma vskutku nadčasové, protože tohle se děje dnes a denně ...jen dřív to bylo téma, o kterém se na veřejnosti moc nemluvilo, takže je to vlastně i dílo ojedinělé ...Mně se to líbilo a herecké výkony celkem taky ..Jó a taky ta stará Praha, kterou už na vlastní oči nezahlédnu ...(15.10.2014)

  • Pitryx
    ***

    Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě.(20.4.2018)

  • tomtomtoma
    **

    Žena na rozcestí je dalším z průměrných až podprůměrných filmových kousků, účelově zaměřených na ženské publikum. Jako jednorázové odreagování může fungovat i dnes, potěší přítomnost hereckých veličin a samotný základ v sobě skrývá zajímavý potenciál. Bylo by z toho těžké psychologické drama, ale toho Oldřich Kmínek nikdy nebyl schopen. Nabízeným příležitostem se bravurně vyhýbá a nechává jen zdání. Nakonec i to zdání padá, když autorka předlohy Olga Fujerová svou variací Maryši se žitnou kávou vše zakončí trapnou fraškou. Jistě si s ulehčením oddechla z nalezeného šalamounského zakončení, ale rozmetala tím zároveň i veškerou vlastní upřímnou snahu. Pokud se zamyslíme nad charakterem dívčí romantiky. vidíme Ženu na rozcestí v neplánovaném výsměchu vlastnímu žánrovému klišé. Jak jinak lze vnímat destruktivní a nekontrolovatelný pád ideálu představy dívčí romance po letech ubíjející každodennosti dřiny na straně jedné a gentlemanské chování muže, který se oženil z čistě prospěchářské pohnutky, na straně druhé? Hlavní postavou naivní pohádky pro ženy je Jindra Vojnarová (zajímavá Zita Kabátová), spořádaná manželka v domácnosti. Skromná, trpělivá, věrná, obětavá a naprosto oddaná, dalo by se říci: ideální manželka. Této ženě osud všechno vezme, aby ji v poslední chvíli šlechetně zachytil, dodal scházející sebevědomí a ukázal jí směr ke konečnému a zaslouženému štěstí. Navzdory slabosti mužů, navzdory nastraženým léčkám, navzdory přání mnoha diváků. Nejzajímavější postavou příběhu je úředník pojišťovny Karel Vojnar (velmi dobrý Eduard Kohout), Jindřin manžel v klasické krizi středního věku. Především díky němu se lze na film dívat až do konce. Osud ho cynicky pokoušel, aby navždy zkrotil jeho zpupnost a zanechal ho v nedobrovolném celibátu věčné kocoviny. Krize středního věku se již nikdy nevrátí. Tíživá realita je rakovinou dívčích snů a představ. Mužským hrdinou je právník Josef Polanský (dobrý Zdeněk Štěpánek), ušlechtilý ideál ženských romantických představ. Nezištný a nesobecký ochránce nespěchá a vytrvale si počká na svou příležitost a naplnění spravedlivého osudu. Velmi výraznou a zároveň i velmi zpackanou postavou je Mařka alias Soňa Kolářová (půvabná Míla Reymonová), povýšená herečka s tvrdým tahem na branku vlastního finančního zajištění budoucnosti. Krásná ukázka Sirény, vábí a slibuje, ničí a slouží k zastrašování potencionální nevěry. Nikdy se to nepodaří. Mezi výrazné postavy patří také Karlův dávný spolužák a úspěšný ředitel železáren Antonín Hodaš (příjemný Bedřich Veverka) a podvodný spisovatel a filmový libretista Roman Kašpar (velmi zajímavý Václav Vydra ml.). Z dalších rolí: zodpovědnější kamarádka Soni a poctivá studentka výtvarného umění Anka Kolářová (zajímavá Helena Bušová), Hodašova nemocná žena Eva (Marie Grossová), spasitel v podobě cestovatele a botanika dr. Martina Brauna (Zvonimir Rogoz), či prosící žebrák k zvýraznění charakteru hlavní hrdinky (Miloš Šubrt). Nakonec se ukáže za nejzajímavější moment filmu úchvatné houslové kousky Louise D. Zámečníka. Ten zbytek částečně zachraňují herci. Autoři neoplývali přílišnou schopností a nadáním, to jim fanoušci žánru snad prominou.(11.7.2017)

  • Skuby47
    ****

    Vždycky mě potěší, když narazím na pamětnický prvorepublikový film, který jsem ještě neviděla. Toto drama má stále aktuální i když trochu kýčovitý příběh, zajímavé obsazení, ale jak už to u starých filmů bývá, prkenné herecké výkony a to včetně Dity Kabátové v roli klamané manželky. Dodnes platí životní filozofie třídního suveréna v podání Eduarda Kohouta, kterou se řídil jeho přítel školní dříč a pozdější zbohatlík Bedřich Veverka, že se člověk musí umět narodit nebo dobře oženit. Velmi současný je i názor otrlého advokáta Zdeňka Štěpánka, že dnes na světě platí jenom sobectví, protekce a lokte. Jak nadčasové.(16.5.2014)

  • - Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur)

  • - Film obsahuje vzácný snímek vystoupení houslového žongléra Louise D. Zámečníka. (NFA.cz)