Vojákova dívka

Já mít syna, jenž se časem ukáže spíš dcerou v cizí kůži a místo držení míče ho bude zajímat, jak udržet melodii, nevím, jak to skousnu. Jenže tenhle flák není o tom, jak se s odlišností a nezařaditelností ratolesti vyrovnají rodiče, ba ani o tom, jak to zvládne ona sama, ani o tom, jak náročný a vzácný musí bejt, když taková bytost najde v životě štěstí a lásku. Není ani zrcadlem nastavující mi vtíravou otázku považuju-li někoho takovýho za „zrůdu“, protože vím, že ač bych nezvolila tak expresivní výraz, normální ani příjemný mi to není. Tenhle film je o něčem, co se může ve chvíli, kdy někdo jako „ona“ už najde konec od šňůrky životního štěstí, jevit nepodstatný – je o předsudcích ostatních. O jejich nízkým intelektu, lásce, pokrytectví, nenávisti k vlastnímu já za "zakázaný" city a o maskování onoho faktu za agresi, o strachu z neznáma, o udržení předpokládaný reputace a o válkách, který smrtelná kombinace těhle aspektů prohraje zničením členů vlastní strany barikády ještě dřív, než se vůbec ta ryze testosteronová armáda dostane k nepříteli. Je o tom, že lidi (ač je nikdo nenutí to přímo chápat), místo aby přáli radost i těm s menším štěstím nebo děkovali bohu, že právě oni nebyli terčem jeho ironickýho smyslu pro černej humor, se serou do něčeho, co jim vůbec nepřísluší a podle jejichž křesťanský „dobrotivý“ víry ani na Zem nepatří. Je o tom, že lidi jsou kurvy…a láska zabíjí. (23.09.2011)

Každodenní vojenský dril, jednotvárný život na základně a najednou Barry objeví v té všudypřítomné zelené něco třpytivého. Jmenuje se Calpernie a nachází se někde uprostřed cesty mezi mužem a ženou. Oba jsou zaskočeni. Calpernie tím, že je přitažlivá i pro někoho „normálního“ a on tím, že mu ta „jinakost“ v lásce nijak nepřekáží. Dva lidé, kteří nalezli jeden druhého a chtějí být spolu, nic víc, nic míň. Příběh o lásce, kterou jim jejich okolí, ale nedokázalo odpustit. Po všech stránkách výborně natočené drama, včetně výběru hudby a především excelentní Lee Pace . „ Na snech je nebezpečné to, že začnete věřit, že se splní“. (23.01.2006)

Byl jednou jeden voják, který potkal v baru dívku, do které se okamžitě zamiloval. Tuto na první pohled fádní love story však velmi brzy rozboural fakt, že ona dívka vlastně tak docela dívkou nebyla, či spíše byla, ale spíše psychicky než fyzicky. Ale jelikož oba věřili ve skutečnou lásku, milovali se i tak. Čím dál tím méně je však mělo rádo jejich okolí... Tím bych shrnul obsah tohoto filmu zároveň i s jeho charakteristikou. Opět je tu téma homofóbní společnosti libující si v již zažitém. Nejde však o prachprostou snahu o kontroverzi, jakých bývá v poslední době dosti a dosti - jde především o příběh, nenucený, pomalý a mrazivější o to poznání, že je podle skutečné události. Jak může být lidská společnost tak nechápavá, odporná a do jakých extrémů je schopna zajít... O tom by nám mohla vojákova dívka vyprávět. (23.10.2011)

Raz, cestou do prace som videl na ceste lezat hovno. V rannom opare sa z neho este kurilo a ja som ostal v nemom uzase nad tymto carokrasnym okamzikom. Jarny opar, k nebu stupala ta nezamenitelna aroma a jemne odtiene hnedej sa len hrali na orosenom asfalte! V hlave mi hucam Mike Oldfiled a Vangelis a ja som sa vplyvom tohoto carokrasneho momentu musel opat zamyslat na zakladnymi otazkami ludskej existencie. "Odkial som? Odkial som prisiel a kam smerujem? Bol som uz predtym? Alebo som predtym nebol?" ZaplatStefanDusan ma z tohoto hlbokeho filozofickeho tranzu vytrhla duchapritomna otazka 120 kg susedky : "hele, sakra ty cumis do hovna"? No atak som musel svoje filozofovanie prerushit a ist zase do prace. Jo a hovorite, ze aj k filmu by som nieco mal napisat? Jo, tak snad len strucne : ciste agro a xbliti. 3 % (10.05.2016)

Na tenhle film jsem jen náhodou narazila, když jsem po dlouhé době zapnula televizi. A děj mě dokázal po chvíli doslova přišpendlit k obrazovce a vtáhnout do poutavého děje, který nic neuspěchal a napínal mě až do konce, o kterém jsem sice tušila, že bude smutný, ale který předčil všechny moje divoké fantazie. Naprosto mě dostal výkon krásné Calpernie...ač v mužském těle, i tak v ní bylo víc ženské, než v kterékoli z nás. Úplně jsem chápala vojáka Barryho, který se do ní na první pohled zamiloval. I mě Calpernie okouzlila a po dlouhé době (naposledy v Sekretářce) jsem vztah dvou lidí prožívala tak silně. O to víc, že to bylo podle skutečné události. Víc takových filmů s neznámými, ale o to opravdovějšími herci! Dávám pět. (09.01.2006)