Vojákova dívka

Tento film je ovšem možném. Je to o tom že láska může mít mnoho podob, že lidi byli ,jsou a vždy budou pěkné svině. A taky o tom, že do armády může vstoupit kdejaký magor. Nádherný, ale taky dost smutný film. A abych nezapoměl dost dobrý soundtrack, kromě muziky Jana A.P.Kaczmareka taky skvělé fláky od Annie Lennox, ale hlavně od k.d.lang-THE CONSEQUENCES OF FALLING!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (07.12.2006)

Nenápadně vypadající film, který mě ale na 112 minut přikoval ke gauči a donutil zase trochu přehodnotit postoj k životu a lidem. Komu by připadal divný vztah transvestity s mužem, po tomto filmu mu to přijde více než normální. Ten konec byl brutální. A to jsem netušila, že to nebyl výplod scénáristy, ale příběh kruté reality. 6.12.2006 (06.12.2006)

Každodenní vojenský dril, jednotvárný život na základně a najednou Barry objeví v té všudypřítomné zelené něco třpytivého. Jmenuje se Calpernie a nachází se někde uprostřed cesty mezi mužem a ženou. Oba jsou zaskočeni. Calpernie tím, že je přitažlivá i pro někoho „normálního“ a on tím, že mu ta „jinakost“ v lásce nijak nepřekáží. Dva lidé, kteří nalezli jeden druhého a chtějí být spolu, nic víc, nic míň. Příběh o lásce, kterou jim jejich okolí, ale nedokázalo odpustit. Po všech stránkách výborně natočené drama, včetně výběru hudby a především excelentní Lee Pace . „ Na snech je nebezpečné to, že začnete věřit, že se splní“. (23.01.2006)

Hodně odvážný film, kterej mě fakt zaujal. Za povšimnutí určitě stojí uvaděčka na transvestitní show, která má fakt skvělej zjev. Děj se tak nějak nepozorovaně dostal z transsexuální roviny k vraždě a bylo to fakt takový zajímavý, třeba ta touha po tom být opravdovou ženou. A zajímalo by mě, jak se točily milostné scény, protože koukám, představitel hlavní role kupodivu transvestita není (což mě fakt překvapilo!) a jestli nejsou ani homosexuálové......... (22.12.2006)

Já mít syna, jenž se časem ukáže spíš dcerou v cizí kůži a místo držení míče ho bude zajímat, jak udržet melodii, nevím, jak to skousnu. Jenže tenhle flák není o tom, jak se s odlišností a nezařaditelností ratolesti vyrovnají rodiče, ba ani o tom, jak to zvládne ona sama, ani o tom, jak náročný a vzácný musí bejt, když taková bytost najde v životě štěstí a lásku. Není ani zrcadlem nastavující mi vtíravou otázku považuju-li někoho takovýho za „zrůdu“, protože vím, že ač bych nezvolila tak expresivní výraz, normální ani příjemný mi to není. Tenhle film je o něčem, co se může ve chvíli, kdy někdo jako „ona“ už najde konec od šňůrky životního štěstí, jevit nepodstatný – je o předsudcích ostatních. O jejich nízkým intelektu, lásce, pokrytectví, nenávisti k vlastnímu já za "zakázaný" city a o maskování onoho faktu za agresi, o strachu z neznáma, o udržení předpokládaný reputace a o válkách, který smrtelná kombinace těhle aspektů prohraje zničením členů vlastní strany barikády ještě dřív, než se vůbec ta ryze testosteronová armáda dostane k nepříteli. Je o tom, že lidi (ač je nikdo nenutí to přímo chápat), místo aby přáli radost i těm s menším štěstím nebo děkovali bohu, že právě oni nebyli terčem jeho ironickýho smyslu pro černej humor, se serou do něčeho, co jim vůbec nepřísluší a podle jejichž křesťanský „dobrotivý“ víry ani na Zem nepatří. Je o tom, že lidi jsou kurvy…a láska zabíjí. (23.09.2011)