Shiryo no wana

Ze začátku solidně odvedená řezničina, která však po čase dostává na frak. Reportérka jedné japonské televizní stanice obdrží kazetu se záznamem vraždy mladé dívky. Dlouho neváhá a odjíždí s týmem spolupracovníků na místo, kde mělo ke krvavému zločinu dojít. Opuštěný industriální komplex vzbuzuje patřičně chmurné prostředí, odkud není úniku. První půlka filmu je precizně zpracována. Dostatek napětí s neustále se opakující chytlavou hudební smyčkou, důmyslné realizování jednotlivých vražd v čele s hlavním neznámým aktérem. Příběh se ale zbytečně nelogicky láme v tom momentu, kdy reportérka z komplexu neutíká, avšak raději jde pátrat po onom neznámém, který má tato jatka na starosti. Dosud zručně odvedená práce spěje k mrzkému závěrečnému odhalení, které snímku uškodilo, jak jen mohlo. (19.06.2004)

Tak nakonec nic extra se nekoná. Čekal jsem daleko více gore. Nicméně začátek je parádní a diváka naláká na řádnou spršku gore. To se ale po seznámení s hlavnímy hrdiny, několika členou skupinou novinářů, vytratí. Je to takovej mírnější Japonskej slasher. Naneštěstí krev a gore je pěkně udělaná a maskéři si vyhrály a scéna s probodáním jedný ženský je fakt parádní. Ale i tak jsou postavy do jednoho nesympatický a některé scény jsou hodně nudné, největší nevýhodou je právě délka 100 minut koukat na pobíhající lidi v továrně není extra zábava. Čekal jsem více gore dostal jsem aspoň průměrnou vyvražďovačku. Mohlo to dopadnout i hůře. (15.01.2014)

V prvni polovine vyborny, rezisersky dobre zvladnuty, slasher. Hudba a syrova brutalita odkazuji na Italii prelomu sedmdesatych a osdesatych let, prace s kamerou (predevsim cernobile nalety) pak na ranne horrory Sama Raimiho. Vrazdy jsou dostatecne vynalezave, zabavne a maji skvele nacasovani. Bohuzel v poslednich 40 minutach se film staci ze slasheru s klasickym schematem k japonske podivnosti, coz v tomto konkretnim pripade zanemna k nude. Brutalni zkraceni a mene "originalnich" napadu by Shiryo no wana vytahlo z prumeru, kde se bohuzel ted nachazi. (14.10.2004)

Už úvodní scéna s detailním rozříznutím oka, silně evokující Fulciho kontroverzního Rozparovače z New Yorku, dává tušit v nekompromisní masakr. A v první polovině filmu tomu tak skutečně je. Kromě hodně povedené atmosféry tu diváka obšťastní hned několik brutalit, z nichž jedna je horší než druhá. Druhá polovina však brzy sklouzne do ujeté podivnosti, která se čím dál víc táhne, a navíc finišuje poněkud bizarním gorefestem, co dává valé předchozímu dění. A to je vážně škoda, obzvlášť když ta první půlka filmu byla skoro dokonalá. Ze zdravé zvědavosti ale dám další dvě pokračování. (05.02.2013)

TV reportérka a jej kolegovia si spravia výlet do starej opustenej továrne, kde ich začne masakrovať sadistický vrah v pláštenke. Prvú polhodinu sa film tvári odľahčene a "športovo", čo pôsobí v kombinácii so splatter brutalitou a popovou synťákovou hudbou veľmi lacne. Neskôr ale príde na rad aj temnota, film sa rozbehne a vyklube sa z neho síce stále nízkorozpočtová, ale režijne prekvapivo dobre zvládnutá, štýlová vyvražďovačka. Obsahovo Psycho, formálne Dario Argento a scény vrážd (mimochodom pekelne sofistikované) kruťas Lucio Fulci. Dream-come-true kombinácia každého hororového fanúšika! (15.02.2003)