La vendetta di Lady Morgan

Velmi obskurní pomalu-plynoucí gotický horor z nejlepšího období tohoto italského sub-žánru. Vše podstatné výstižně napsal pepua, jen odsouhlasím pár faktů, film se odehrává skoro celý v noci - tedy po tmě, tv - rip (jako jediný k mání v současnosti) je sice po technické stránce věco málo kvalitné, ale pěkně ponurou atmosféru filmu jsem si vychutnal i tak (ale samozřejmě te zážitek by byl daleko lepší, pokud bych sledoval nějakou novou restaurovanou dvd verzi, která snad také někdy bude), není to ale špatná věc - i když na podstatně nižší úrovni než některé známější a profláklejší žánrové kousky, spiknutí (opravdu jak správně dodal pepua s lehce žlutými odstíny) založené na klasickém dědičném pozadí s nějakým i drobnými zádrhely (nepředvídatelnost) docela funguje. Starý temný hrad vypadá skvělé, najdeme tu všechny ty klasické žánrové propriety (mlha, dlouhé tmavé chodby, tajemné sklepení, vrzající dveře, hroby, svíčky, atd), najde se tu pár strašidelných a děsivých okamžiků, především pak ke konci (duchové, pití krve atd), který připomíná, možná až příliš, film "Danza Macabra", zde ale ten konec je podle mého soudu až moc překombinovaný - přehnaný a směšný. Obsazení je nenápadné, ale rozhodně zajímavé, peplum hvězda Gordon Mitchell, mladičká Erika Blanc, která byla namaskovaná tak, že jsem ji ze začátku nemohl vůbec poznat, na svůj věk mi připadala rozhodně starší (zde to byl jasný účel) a to dokonce více než v jejím nejlepším období 70s. Její tvář zde byla přímo magická-hypotonická a zároveň i nádherně zlověstná. Paul Müller ("Nightmare Castle"), později dvorní Jess Francův herec, tak jak jste ho doposud zřejmě ještě neviděli. Trojice zmíněných záparoků, je pak jednoznačně zajímavější a lepší, než ústřední romantická dvojice, které je tu věnován (hlavně mužské roli) výrazně menší prostor. Jde o třetí a poslední Pupillovu "gothic" režii a sám bych řekl že středně dobrou, možná o kapánek lepší než jeho nejlepší práce "5 tombe per un mediums" s božkou - gothic královnou Barbarou Steele. Fanoušci gothic hororu film ale jistě ocení, není to špatné ale ani nejhorší, celkově jde pak o docela příjemnou věc. (12.04.2013)

Černobílý gotický horor využívá oblíbené zápletky. Susan, nejbohatší mladá žena v kraji, miluje Pierra. Jenže zálusk má na ni její dlouholetý přítel Harald Morgan. Když je tedy Pierr odstraněn, zbývá se ještě zbavit novomanželky. Nu a zde je onen oblíbený motiv - přesvědčit ji, že je šílená. K ruce má všehoschopného sluhu Rogera a milenku Lillian. Jenže postupně se ukazuje, že trojice spiklenců si navzájem důvěřovat rozhodně nemůže. Kriminální thriller se postupně promění v duchařský horor, ve kterém jde o život všem! Nejvíce potěšila poslední čtvrtina - hřbitov, mlha, vraždění, drsné ukopání koněm, a aby toho všeho nebylo málo, tak se přidá ještě motiv s upíry. A samozřejmě nechybí bouře, podzemní chodby s vězením, bičování a odpovídající konec. Atmosférická záležitost pro milovníky žánru. Osobně jsem měl štěstí na kvalitní kopii. (25.02.2020)

Neprávem opomíjené dílo italského gotického hororu z období klasiky šedesátých let. Černobílé provedení, pomalu plynoucí děj s prvky romantiky, temného krimi (první půle), posléze duchařského i upírského hororu. Takřka celý děj se odehrává v interiérech skotského hradu, a to v nočních scénách. V roli lady Morganové málo známá Barbara Nelli, která se objevila i v některých spaghetti westernech. Za velmi dobrou viktoriánskou atmosféru a pozvolnou gradaci 3, 5, čímž určitě předčí např. předchozí americkou tvorbu. (06.04.2014)

Fajn gotický kúsok, aj keď miestami trošku pomalý, ale s tým treba pri týchto starších filmoch rátať. Príbeh klasika- majetok, šialenstvo, vražda, pomsta zo záhrobia. Vytŕča tu krásna mladučká Erika Blanc, veterán Paul Müller, ktorý pozdejšie hral v mnohých filmoch Jessa Franca a démonický sluha Gordon Mitchell. Kostýmy a autentické prostredie hradu sú krásne a skvelá je ešte aj upirska nadstavba na záver. Sú aj lepšie gotické kúsky, ale pohoda. (14.01.2024)

Bohatá dědička lady Susan zruší zasnoubení se sirem Morganem, neboť je zamilovaná do jiného člověka, Pierre Brissaca. Ten ale – jaké to překvapení – jednoho dne zmizí v mořských vodách a Susan si tak přeci jen vezme sira Morgana. Novomanželé bydlí na starém velkém hradě, služebnictvo se obměnilo a to Susan nejde k duhu, její psychika začíná být narušená, má halucinace, slyší různé hlasy a ty jí jednou zavedou až na samotný ochoz hradu… Zápletka sice táhne film do vod gialla, ale zpracováním jde přeci jen o klasický gotický horor a režisér Massimo Pupilo (v titulcích uvedený jako Max Hunter), mne rozhodně potěšil pěkným koncem. La vendeta di Lady Morgan je těžké hodnotit; k mání je akorát hodně nekvalitní tv rip a ta špatná kvalita zkrátka nedovoluje si atmosféru hradu, spiknutí (ačkoliv to je snad až příliš jednoduše podáno a působí tak docela naivně) a později i pomstu lady Morgan. (13.12.2011)

Vydařený horor s divokou poslední čtvrthodinou. (01.11.2022)