V roce se třinácti úplňky

Fassbinder je citový vyděrač a navíc nositel morálních poselství, která ovšem svému divákovi předkládá s elegancí úderu pěsti nebo kopance do břicha. Samozřejmě na tom, co sděluje, je pořádný kus pravdy, jenže s jeho melodramaty mám často problémy a v tomto případě mi to navíc ani trochu neulehčil. Jeho hrdina je sice chudák, kterého je nutné politovat, ale zároveň je i notně nesympatický, slabošský a nerozhodný - a zároveň neskonale naivní. Film na silně přetaženou stopáž a některé scény jsou natočené těžkopádně. Některé naopak bravurně, ale vyvolávají tak tísnivý pocit, že je to ve finále kontraproduktivní. K nim patří např. dlouhá pasáž, kdy kamera na jatkách sleduje zabíjení, stahování, vyvrhování a porcování zvířat. Režisér chce vyvolat pocit maximálního odcizení a deziluze. Daří se mu to tak dobře, že vznikl z mého pohledu silně depresivní, nepříjemný film se stejně nepříjemným hlavním hrdinou, který intenzivně pracuje na své zkáze. Fassbinderův film je sice o problémech se sexuální identitou, ale v první řadě je to film o vyrovnávání se se svou minulostí a minulostí celé společnosti. Celkový dojem: 40 %. (02.12.2009)

75% - Úvod byl pro mě, méně otrlého diváka, hodně ostrý a těžce stravitelný. Chvílemi jsem vzpomínal na Pasoliniho či Malaparteho, kteří se najednou proti Fassbinderovi jevili jako neškodní vypravěči smutných pohádek. Když počáteční šok odezněl, byl jsem svědkem silného příběhu o totálním odcizení, který mě po celou dobu bavil a znovu mě přesvědčil o výjimečnosti i vyšinutosti režiséra. Na některé scény budu dlouho vzpomínat. Upřímně nemůžu dát pátou hvězdu jen za to, jakým způsobem se ve filmu pracovalo s hudbou. Mahlerovu pátou bych jako jisté postviscontiovské klišé ještě přes srdce přenesl, ale nesmyslně použít originální hudbu Nina Roty z jiného filmu (Amarcord), to jsi mě nepotěšil, Rainere Wernere :o) (07.09.2012)

Fassbinderov asi veľmi osobný film, ktorý bude ťažšie stráviteľný aj pre jeho priaznivcov. Vyžaduje maximálnu sústredenosť a asi aj viaceré pozretia, pretože je napechovaný množstvom rýchlo podánavých myšlienok v nie zrovna ľahko pochopiteľných frázach. Zápletku nahrádza filozofovanie, napriek tomu to nie je ťažkopádny film, jeho dĺžka mi vôbec neprekážala. Nereálnosť situácií a chovanie postáv sú tu dovedené takmer do extrému, čo pre mňa paradoxne predstavovalo ten najzaujímavejší faktor filmu. Trochu mi pripomenul neskoršie, málo divácke Godardove filmy. Dávam nižšie hodnotenie, pretože Amok a Martha boli ľahko pochopiteľné a uchopiteľné hneď na prvý krát. (04.11.2012)

Tento film je nekompromisně experimetnální a brutální. Dokud se Fassbinderovi daří udržovat dějovou linii ve smysluplné rovině, tak vše funguje, ale v závěru se smysl vytrácí a zůstává jen neochvějná vůle tvořit nevídané. Jako by se ze snímku postupně vytrácel smysl pro uměřenost. Ale film rozhodně obsahuje několik nezapomenutelných scén. Například když Elvíra vypráví historii svého vztahu, která je obrazově doprovázen porážením krav. Nebo dlouhá scéna ve která hraje prim televize. V ní se střídá záběr sexuálních hrátek Evlíry a jejího expřítele, pak scény z nějakého filmu, jež nápadně připomínají konec jejího vztahu, reportáž o Pinochetovi a komentář samotného režiséra. Od této scény se ale všechen smysl jako by rozpije do nezřetelna. Scéna kdy muži napodobují scény z muzikálu už mi přijde tak trošku moc. Škoda, že režisér neudržel svůj chtíč po rozbíjení tradic trochu na uzdě. Přesto se jedná o nezapomanutelný zážitek a to také díky hercům a jejich absolutnímu nasazení, a také díky kameře a střihu. (18.05.2009)

Film, který v mé soukromé hitparádě depresivních filmů jasně vede. Hravě trumfne i taková esa, jako je "Saló" nebo "Tanec v temnotách". Filmařsky je to rozhodně výborný snímek, má silné téma a upřímnost výpovědi mu nelze upřít. Zároveň ve mně ale už od úvodní scény v parku vyvolával silný odpor a pocitů hnusu jsem se nedokázal zbavit až do konce. Scéna z jatek, do jejíchž syrových záběrů zní hlas hlavního hrdiny(ky) - to je jeden příklad mně nemilé estetiky za všechny. Fassbinder nikdy nebyl optimistický autor, jeho filmy mám přesto rád, ale tenhle nejmíň. (25.08.2007)