Pějme píseň dohola

"Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš do pr**le, jako šipka letí." - Co toto? LeGRační říkanka k táborovému ohni; co jiného? Proč toto zde? Alespoň máte, milé dětičky, co pět - v mezidobí mezi šmírováním ve sprchách, dálkovými pochody do nikam, hraním flašky (šest košil to jistí), diskoškou, vyvoláváním duchů (myslím seanci, vy trapní puboši!) a koupáním se v rybníce za mlhou hustou tak, že by se dala krájet -, dokola (via orgiastický Slunovrat), dohola či dohola dokola, fantazii se meze nekladou. Jen se přitom, pěkně prosím, nekopejte do zadniček (jelikož jste se ještě neseznámili s poezií Honzy Krejcarové, nemůžete tušit, že do zadku to bolí) - myšleno tedy vzájemně, kolektivně, rituálně; fakt to za to nestojí. Chcete-li zjistit, jak vypadá šipka v letu (kdo by nechtěl; ještě to nevíte, ale strašně po tom toužíte), obětujte ze svého středu, resp. ze všech myslitelných středů Jirku Stracha! 75% (14.03.2021)

Nelze jinak... Vlastně to byla jenom (citace z filmu) "...normálně taková ňáká blbá kanada, ne?..." . . . Upřimně jsem se u téhle >komedie< doopravdy zasmál jen jednou - když Bob dostal při potápění koulí do hlavy. Pak snad ještě u jeho ztrapňování se ve sprchách. Docela smutný výsledek na >legendární< sklepáckou komedii coby porevoluční pohled na témata předrevoluční... Zbytek vidím jen jako lacině trapné >vyhrávání< , neschopnost scénáristy napsat a herců odehrát opravdu vtipný dialog (to blbé hýkání a deklamace některých protagonistů byl opravdu hnus), k tomu mizerná postprodukce a tak dál a tak dál... Vlastně je to jen hodinuatřičtvrtě trvající uměle natahovaná nuda... A budu se opakovat, ale musím to říct znovu a znovu - film není divadlo, soudruzi umělci! . . . Jedna hvězdička tedy za film, a ta druhá spíš jen za ty Vávrovy koláže coby intermezza. Tahle píseň tedy poprávu dávno vyšuměla. I s refrénem... - - - - - (Poprvé viděno kdysi tenkrát v dobách rozezpívaných, komentář zde po repete 18.11.2009 na >holém prostoru< jako zhola mnohý - 18.11.2009) (18.11.2009)

No, nic moc teda... Ze začátku to sice působí trapně, ale aspoň to zaujme, pak to je stále trapné a přestane tu zajímat už úplně. Prostě je to moc dlouhé a čím blíže konci, tím větší nuda tu je. Humorné situace jsou tu většinou trapné. A taky ze začátku působí dost na sílu a režisér prostě musí detailně poukazovat, že to je vtip a že by se tomu měli lidé smát. Navíc to vlastně nemá ani děj - příběh je o pionýrském táboře, kde jsou děti a několik vedoucích - konec. Tím děj film končí, nic moc se tam neděje, nic zajímavého se nestane, nikam to nevygraduje a že by to bylo zajímavé, to říct nemůžu. Herci (až na pár výjimek), docela na nic a někteří přehrávali až to bylo zlé. No, debut Ondřeje Trojana za moc nestojí a víc jak slabé 2* ode mě nedostane. Ale aspoň, že za 20 let natočil celkem dobrý Občanský průkaz. (08.07.2018)

Není mi jasné, co vedlo pány Hřebejka a Jarchovského, aby vylíčili pobyt v pionýrském táboře v těch nejčernějších barvách. Film se v podstatě skládá z těch nejhorších situací, které mohly (mnohdy snad jen i teoreticky) na nějakém pionýrském táboře nastat. Jako by posbírali tyto negativní momenty ze všech pionýrských táborů a zasadili je do průběhu jednoho turnusu pomyslného tábora. Za dobu existence pionýrských táborů jimi prošly statisíce dětí a nejsem ochoten věřit tomu, že všechny zažívaly to, co je předváděno tímto filmem. (27.08.2013)

Jasně, tohle smutně vysmáté dílko prošvihlo svůj nástup, byl by to trezorák jak hrom, ale na druhou stranu vůbec nestárne špatně, pokud nepřehlížíme, v jaké pr... chci říci marasmu je český film dneska. Jednou to bude klasika -- dejte na mě. (Viděl jsem to potřetí, po letech -- na podzim 09 -- a řehtal se jak kůň.) Na třetí stranu ovšem vůbec netuším, jak to můžou vnímat lidi, kteří byli za bolševika příliš malí nebo nonexistentní. Se jich musim zeptat... (05.06.2007)