poster

Bota jménem Melichar

  • Slovensko

    Bota jménem Melichar

Rodinný / Komedie

Československo, 1983, 71 min

  • Zeek
    ****

    Pěkný film pro mládež nebo spíše pro děti, který jsem jako mladší žral. A film, jenž ve mně zanechal krásné vzpomínky, a proto to vysoké hodnocení. Tenkrát jako malej jsem ani nevěděl, co že to ten Troška je, ale dneska už to vím a můžu říct, že ačkoliv to byla jeho prvotina, tak to bylo asi to nejlepší co kdy natočil, od tý doby už jsem nic normálního od pana Trošky nezaregistroval. Moje hodnocení: 80%(14.7.2007)

  • spacylemon
    *****

    Tak tohle je moje libůstka, ve spojení s písničkami Péti Kotvalda a Standy Hložka, asi trochu úchylná. Každopádně jde o film, který si v televizi nikdy (a myslím skutečně nikdy!) nenechám ujít a k všeobecné starosti okolí o mé zdraví z něj při každé (ne)vhodné příležitosti cituju... "nosále, sosále"(3.8.2008)

  • E..
    ****

    Ach ty časy...:) Jak příjemně se kouká na film ze školního prostředí ze socialictických dob. Když to vidim, tak si hned vybavim kapsáře, sáčky na přezůvky, společný šatny, jednotnej trikot na tělák a pohodovej život. Hned bych to vrátila. Stejně tak pohodovej je tenhle film. Děj je naprosto jednoduchej a jasnej..všichni už od začátku víme, jak všechno skončí..ale stejně nás baví vracet se do základních škol a vyvádět lumpárny nebo jít k deváťákům a být nervózní kvůli svýmu dokonalýmu idolovi:) Asi nejlepší Troškův film (teda aspoň z toho, co jsem viděla). A mimochodem..ftipná přezdívka "žolík":)(3.8.2008)

  • rakovnik
    ***

    Celkem slušný rodinný film z dob "soušek učitelek" (které si dávají cigárko legálně přímo v zaměstnání) ze základní školy, jak si ji pamatuji já. Příběh je jednoduchý a skládá se víceméně z různých situací různých a různě starých dětí a jejich učitelů, které se udály na jedné škole. Každý se zabývá svými problémy, odpovídajícími věku postav a do toho se navíc řeší záhada kradených věcí...pohodová záležitost pro zahnání nudy.(23.4.2015)

  • fleker
    ****

    příběh o zlodějce kozaček byl zpracován v době předkamenné, kdy byl autor ještě plně při vědomí a dokázal rozlišit dobro od zla,,,,vzhledem k tématu obuvi bych dnes mohl vzpomenout jedno slunečné dopoledne,kdy jsem brázdil ulice od obchodu k obchodu, a mlaskal si, jak je ten den všechno krásný ,jak hezky se dnes každej usmívá, jak pěkně ptáci zpívají a jak se za mnou každá slečna otáčí... .což se mi tenkrát zdálo velice příjemné a zvedlo mi to náladu (samozřejmě jen do chvíle, než mi jeden přátelský kolemjdoucí pochválil můj vynikající vkus co se týče výběru obuvi a já siuvdomil, že sem ten den ráno při odchodu z lékařské ordinace zapomněl odevzdat igelitové návleky,,,,) ..ale neudělám to, místo toho vám povím o tom, jak mi jeden taxikářskej dobytek ukrad botu ... veskutečnosti tu příhodu muj šedivý chuchvalec nebyl schopnej zpracovat kuliva špatný koncentraci krve, ...měli sme tu noc velice náročný studijní program,doučování v oblasti zemědělského spracování ječmene a z hospody nás nakonec vykopli už o půl páté...co se dělo dál znám už jen zprostředkovaně.... prý sem dostal náhlý telezáchvat a začal obvolávat všechny taxislužby...za 4 minuty dojela taxi simona.. kamarád mě tlačil do auta, prej ať předejdem průseru, já se ale slík dopůl těla, lehnul si na zem, začal mávat rukama a nohama a řval "KDO ŠETŘÍI MÁ ZA TŘI!"...chvíli na to dorazily další čtyři konkurenční taxíky....když se všech pět taxikářů počalo schánět po člověku mýho ména a začali se dohadovat... ujistil sem je, že vše probíhá podle předepsaných regulí...že je to OUKEJ, že sem je věšichny vobjednal já, ale odjedu s tím kdo mi nabídne nejlepší cenu protože -kdo šetří, ma za tři-... a poněvač čtyry taxikáři začali vytáčet z mobilu policajty ještě v průběhu mého upřímného proslovu, nased sem nakonec k tomu co si zapoměl na centrále telefon a nemoch mě udat.....když se uvelebil i kámoš..řidič se eště smál.....prej že sme dobrý a kam že to bude pánové....já byl údajně "totálně mimo" (což kamarád spolupijan usoudil z toho, že sem frajera za volantem dvakrát přetáh prutem a řval HYJÉÉÉ)...a tak se drožka zeptal mýho kámoše a ten mu nablil za krk....hned na to nás vysadil a přidal pár přátelských poplácání loktem do voka.....bohužel,,,toho chlastu asi bylo fakt moc, poněvač i přesto že sem po tej ráně skoro neviděl,,,a trochu kulhal.... bolest stále nepřicházela...a tak sme este vytrempovali pár putyk a v sedum rano slapali pres cely mesto zase zpatky do hajan... kdyz sem se ve čtyry probral...schazela mi prava bota....vsude sem ji hledal a nic...nastesti po deseti minutach scháňky dorazila esemes....abych jesi hledam botu, ji nehledal, ponevac parkem do centra už sem si vyšlapoval vznešeným krokem princezny kolobrndy a kopýtko mi nejspíš vodvez kapitán zeblitej rolák.....považoval sem to za žert, ale po namátkové kontrole mých ponožek sem zistil, že ačkoli levá ponožka je čistá jako lilie, pravá je vorvaná až nakost a místy posetá psím trusem....hned v pondělí se pak objevil další nečekaný problém....vono je totiž v dnešnim spárovaným světě dost složitý najít vobchod, kde vám prodaj jenom jednu botu(19.1.2009)

  • - Film získal celkem 19 ocenění, doma i ve světě. (M.B)

  • - Ve scéně, kdy se učitelka žáků první třídy zeptá, kdo má službu, nechá jednu z žákyň zapsat všechny, kdo zlobili. Školáci ale ještě neuměli psát. (dan.pacino)

  • - Bota jménem Melichar byl celovečerním debutem Zdeňka Trošky. Ten se práce na něm ujal poté, co pět režisérů před ním scénář odmítlo realizovat s připomínkou, že příběh je pouze o dětech a o tom se tradovalo, že filmař má tři nepřátele - děti, zvířata a sníh. Zdeněk Troška tehdy jako pomocný režisér dokončil práci na filmu Krakonoš a lyžníci, který obsahoval všechny tři nepřátelské elementy a i když se zpočátku rovněž zdráhal, nakonec nabídku na natočení Bota jménem Melichar přijal. (Rodriguez)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace