Reklama

Reklama

Divý chlapec

  • Československo Divoké dítě (více)
Trailer

Obsahy(1)

Kolem roku 1800 byl v lesích jižní Francie nalezen asi jedenáctiletý chlapec. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech a neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky, nejraději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který pro něj vypracoval rozsáhlý vzdělávací a výchovný program, který podrobně zaznamenával a později publikoval. Itard byl velkým zastáncem učení Johna Locka a zdůrazňoval proto roli smyslové výchovy ve výuce a vzdělávání. Viktor dokázal za pět let intenzivního tréninku udělat velké pokroky. I když měl v dospělosti stále problémy s řečí a se sociálním chováním, přesto jeho pokroky předčily očekávání mnoha vychovatelů. Francois Truffaut natočil Viktorův příběh, ve kterém si sám zahrál roli doktora Itarda. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (73)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době zase film u jehož hodnocení si připadám jako Hamlet s typickou uživatelskou otázkou. Tři nebo čtyři hvězdičky ? To je oč tu běží ! Na jedné straně opravdu mimořádně dobré herecké výkony, zejména ten klučina zahrál způsobem nevídaným, neslýchaným, ale především nezapomenutelným. Kolik tomu dětskýmu herci bylo let ?? 11, 12 ? Nevím, ale před takovýmhle herectvím klobouk nikoli dolů, ale rovnou vrátit do prodejny a chodit navždy bez klobouku. Bohužel na straně druhé film sraží faktor zkratkovitosti. Nevěřil jsem ani chvíli, že dítě násilně chycené v divočině nebude chtít při první přiležitosti zdrahnout zpět, že si nechá bez nejmenších projevů odporu stříhat nehty ostrým předmětem / nůžky / ale hlavně všechna ta výchova šla děsně rychle. V okamžiku kdy se příběh věnuje delší dobu pouhé žádosti o mlíko se stává děj absolutně nejzajímavějším a nejpoutavějším. Klidně, klidně ten film mohl mít dvě hodiny a nic by se nestalo, naopak. Například přechod z jakési "divochovi" psí chůze do chůze lidské považuji za brutálně odfláklý. Původně jsem chtěl dát hvězdičky tři, jenže to znamená průměr a tehle film je přece jenom i přes své nedostatky naprůměrný. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Truffaut spravil s týmto filmom vyslovený výsmech všetkým tarzanovským príbehom, ktoré pri tejto neskutočne pôsobivej dráme o výchove a výuke hluchonemého, analfabetického dieťaťa, ostávajú len lacnou popcornovkou. Takmer dokonale autentický pohľad na skutočnú udalosť, o ktorej by som radil pred filmom nečítať a nehľadať informácie, zážitok bude o to silnejší. Truffaut exceluje na každej svojej pozícii, réžia, scenár, herecké prevedenie, to posledné však takmer zatienil mladý predstaviteľ divocha Jean-Pierre Cargol. Navyše môžem až teraz, po piatom filme povedať, že ma 'pán červený' konečne dostal, no na plné hodnotenie si bude musieť ešte počkať. 85%. ()

Reklama

InJo 

všechny recenze uživatele

Velice kvalitní filmařina, která dobře odsýpá, neobsahuje jedinou slabší scénu a výkon dětského herce je obdivuhodný. Bohužel nosné téma je dle mého dost nevyužito (vražděno) vinou zvolené (přespříliš suché) dokumentární formy a krátké stopáže. Díky těmto dvěma faktorům se mi zcela jistě Divoké dítě za ne moc dlouhou dobu skoro úplně vykouří z hlavy (a nemám nejmenší chuť ho vidět znovu). Čekal jsem něco emocionálnějšího. 60 - 70 % ()

Matty 

všechny recenze uživatele

V jednom rozhovoru shrnul Truffaut poselství filmu větou „Člověk bez druhých není ničím“. Jindy by toto poznání vyznělo banálně, Divokému dítěti s jeho přímostí přidává na naléhavosti. Černobílá kamera zdůrazňuje dokumentární nádech (stejně jako u Divotvůrkyně, kterou chtěl Truffaut původně režírovat) a zároveň jakoby symbolizovala jakousi čistotu, upřímnost filmu. Striktně chronologicky řazený záznam proměn vztahu mezi neobyčejně chápavým učitelem a nadobyčejně aktivním žákem se maximálně drží reality a končí přesně v okamžiku, kdy si oba uvědomí to nejpodstatnější. Zásluhou autentických hereckých výkonů i dělení do určitých vývojových etap (kruhové zatmívačky představují jediné formální zpestření) utekl snímek nad očekávání rychle. Divokému dítěti je snadné porozumět již během prvního sledování a společně s Nikdo mě nemá rád, Americkou nocí a Kapesným patří k divácky nejpřijatelnějším počinům milovaného režiséra. Což neznamená, že by bylo méně hodnotné než filmy vybízející bezprostředně po zhlédnutí k přečtení jejich mnohastránkové analýzy. Péče mu byla věnována stejná. 80% Zajímavé komentáře: Jeanne, Stilicho ()

easaque 

všechny recenze uživatele

občas se snažím zabrousit i ke starším dílům významných klasických režisérů, neřkuli velikánům. Sice tohle dílo asi nepatří k Truffautovým vrcholům, ale jeho výrazné prvky jsou tu znát. Tento film je pojat téměř dokumentárně a biograficky a zobrazuje skutečné události, které provázely převýchovu mladého nalezence. Samotný lékař to bral spíše jako vědecký pokus a snahu dokázat vliv výchovy, která byla tehdy asi znevažována. Trvalo to roky a film ukazuje jen úseky z tohoto pečlivě dokumentovaného pokusu. Herecký výkon „malého tarzana“, filmová kamera a výprava u mě pozvedají hodnotu snímku, jinak je už poněkud vyčpělý a spíš si ho užijí pamětnící a filmoví staromilci. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Galerie (19)

Zajímavosti (9)

  • Film není založen na románu. Byly to víceménně lékařské poznámky pojmenované Oznámení ministru vnitra o novém vývoji a nynejším stavu Divokého dítěte z Aveyronu. (Kulmon)
  • Skutečný dr. Jean Itard byl šéf lékařů ve státním institutu pro hluchoněmé. Jeho práce jej nakonec přivedla na Francouzskou akademii věd. (Kulmon)
  • Film se musel natáčet během léta, aby romský chlapec, představitel hlavního hrdiny Jean-Pierre Cargol nezameškal školní docházku. (Hwaelos)

Reklama

Reklama