Tetsuo

Totální uši rvoucí a oči ruku v ruce s duší znepokojující úchylárna, připomínající jakýsi amatérský funny počin nějakejch japonskejch Einstürzende Neubauten, zfetovanejch víc než obvykle. Chvílemi mi to připomínalo tvorbu Troma Entertainment, ovšem bez vtipnejch momentů a s určitě hlubším podtextem, což ocení zejména nadstandardní přemýšlivci. Kromě nadějně vypadajícího začátku oceňuju nezapomenutelnost. Ovšem jestli je to zapamatování hodný dílo, toť otázka. (02.10.2012)

Věřili byste tomu, že lze při erekci penisem provrtat stůl? TETSUO, příběh člověka, ze kterého se postupně stává ohavné železné monstrum, vás přesvědčí, že to možné je :o))) Film, který zhnusuje a fascinuje zároveň. Pozoruhodný obrazový experiment, který kdyby byl o polovinu kratší, byl by filmovou lahůdkou, ale při své stopáži celovečerního filmu se stává neztravitelnou podívanou. Zběsilý střih, nervní industriální soundtrack a exploze artistních záběrů bez hlubšího významu začne postupně unavovat. Ale švankmajerovsky laděné scény potěší. Rozhodně jde o film, který stojí za to vidět, ať už si o něm myslíte, co chcete. Dokonce jsem ztratil chuť na můj oblíbený špenát. Obsahuje totiž hodně železa........ (25.11.2003)

Naprosto originální film, jehož prožitek je násoben černobílým zpracováním a nadprůměrnou cyberpunkovou hudbou. Šílená transformace člověka v změť kovových předmětů neurčitého tvaru je něco neskutečného. První polovina je výborná, druhou ruší už příliš mnoho elementů (bizarní zrychlovačky, brutální střih, chaotičnost). Je tento film metaforou k závratně rychle se rozvíjejícím technologiím lidstva?? Možná. Ale určitě je filmem, na který nikdy nezapomenu. (23.04.2007)

What have I become, my sweetest friend.. Tsukamoto s divákem nemá slitování. Bolí to. Industriálem opanovaná vize úpadku, to je pro mě Tetsuo. Tam, kde je příležitost prokázat lidskou slabost a ukovat z ní progres. Monumentální iniciace skrze bolest a animální rozkoš. Kurví se tu odpad lidských výtvorů a duše. Ochutnej hnus jako dítě, rozdávej ho jako dospělý. Sex supluje lásku a chtíč vede k (sebe)destrukci. Kým je člověk? Kým jiným, než uboze nicotnou zrůdičkou. A budu sesazen z trůnu. A bude to správné. Proměním se v do vlastní, pokřivené, ideologie mumifikovanou nulu. Snad z popela nepovstanu dřív, než má hvězda zhasne. Hypnotizující noční můra. (11.08.2011)

Hodně bizarní surrealistická groteska o proměně člověka v chodící šrot se jistými prvkami dotýká i sci-fi a horroru a oplývá originální, nezaměnitelnou atmosférou, která plyne z temné černobílé atmosféry, industrialního prostředí, kakofonické hudby a experimentálního střihu. Jen si nejsem jist, když jsem se u mnoha scén hlasitě smál jako u komedie, zda to tvůrci chtěli, ale u té nečekaně groteskní až absurdní akce se spoustou přibývajícího zhoubného šrotu to prostě nešlo jinak a dá se říct, že jsem se skutečně svérázně bavil. Bohužel zdaleka ne po celou dobu – i vzhledem ke chabě rozvinutému ději (přestože jistá gradace stále více ab absurdum tu je) mi totiž 67 minut připadalo zdlouhavých a poslední třetina už hůře stravitelná. Nedivím se, že je Tetsuo ve své oblasti tak slavný, ale protože takřka okamžitě začne vybalovat před divákem svou hlavní zápletku, nějaké větší pohlcení do děje se znalostí pozadí a bližším seznámením se s postavami tu nefunguje a pro mě zdaleka nedosahuje zážitek např. z Cronenbergovy Mouchy (taky s nečekanou proměnou člověka). Sledovat víc než hodinu jednu samoúčelně a izolovaně rozvinutou bizarní zápletku, byť obohacenou o sbírku pár dalších absurdních nápadů, mě ke konci už dvakrát nebralo a k větší než jednorázové trojhvězdičkové spokojenosti nestačilo. [60%] (06.04.2024)