poster

Sanatorium na věčnosti (festivalový název)

  • Polsko

    Sanatorium pod klepsydra

  • anglický

    The Hourglass Sanatorium

  • anglický

    The Sandglass

Drama / Fantasy / Mysteriózní

Polsko, 1973, 124 min

  • giblma
    *****

    Hlavní hrdina Jozef přijíždí vlakem plným panoptikálních postav do polorozpadlého sanatoria navštívit svého domněle mrtvého otce. Sny se začínají střetávat s realitou, věci se chovají jinak, než by měly a místa se stávají povědomými, známými. Zavládá bezčasí, biedermeier se kříží s rokokem a alžbětínskou dobou, Napoleon stojí vedle Garibaldiho v muzeu voskových figurín, které ale působí znepokojivě (ne)živoucím dojmem. Kolonialismus žije v symbióze s židostvím i západní katolickou kulturou. Dekadentní hojnost zlata, drahých látek a jídla, jak si ho možná zkresleně z dětství pamatuje Jozef, střídá těsně před jeho odchodem na onen svět ošuntělá realita života v ghetu, mršin, rozkladu a židovských pogromů.(8.1.2012)

  • Pohrobek
    ****

    Pro mě osobně možná i o něco "přehlednější" než Schulzova knižní předloha, kterou tedy vřele doporučuji :-) Ovšem trochu se tu vytratil ten do absurdna dovedený subjektivní, ale tak kouzelný a mnohému jeho vlastní fantazie z doby dospívání asociující pohled. Z hlediska fantaskních obrazů hody - samozřejmě, že knížka je ještě o pár úrovní výš, ale domnívám se, že tenhle snímek je pro seznámení s avantgardním světem Bruna Schulze i o něco vhodnější.(19.2.2007)

  • Insilvis
    ****

    Sanatorium na věčnosti se nabízí jako surreálná alegorie "věčného života", vypůjčeného skrze možnosti moderní medicíny. Především ale funguje jako hledání ztraceného času, kdy hlavní hrdina navštíviv svého otce v nemocničním předsmrtném bezčasí (i když bezčasí je jenom zdánlivé, neboť je postupně pohlcováno spolu s ubýváním písku v hodinách - pův. název Sanatorium pod klepsydra odkazuje v polštině k významu přesýpacích hodin, "věčnost" tedy nemůže trvat navěky), proplouvá podobně jako Alenka světy fantazie vlastní paměti, jejichž průchody se skrývají v neobydlených prostorách pod postelí nebo pod stolem. Fantastické scény naplněné exotikou, dobrodružstvím, erotikou a náboženstvím nesou silný vliv hrdinova otce, který je celému dění neustále nablízku, usazen na půdě mezi svou sbírkou vycpaných ptáků. Všem bych pak doporučil především stejnojmennou knižní předlohu Bruna Schulze, jejíž obraznost je v literatuře nevídaná (B. Hrabal Schulzovu estetiku miloval). Já osobně jsem si vizualizaci Schulzova textu představoval sice poněkud odlišně, což ovšem nemění nic na tom, že se jedná o výborný film, který si zaslouží být pozdvižen ze zapomnění filmových archívů.(5.8.2010)

  • garmon
    ****

    Sanatorium pod přesýpacími hodinami (originální název) je hodně halucinační a trochu únavný film s krásnou hudbou o věčném hledání otce a o časových smyčkách. Rekvizity jsou: secese, polorozpadlé budovy, zbožní a kšeftující židé, tajemné ženy, všudypřítomná mlha, oživlé loutky/lidé zmrazení v čase. Hasovi lze vytknout poněkud akademický přístup ke zcela neakademickým věcem (vždy jsem u něj vzhledem k fantastičnosti námětů zklamán poměry principů neotřelosti a klišé, případně buřitelství (blasfémie) a pietnosti (legitimismu): převažují druhé z nich. V Sanatoriu jde často o přiznanou studiovku, hlavní hrdina mi připomněl Dočolomanského a celé to je trochu na hlavu postavený a vážnější Tajemný hrad v Karpatech. Jinak nesmírně proměnlivá, pestrá, poctivě promyšlená podívaná, vloženou informací mnohonásobně převyšující jakéhokoliv současného sběratele věci zvané Oscar© – za zcela samozřejmou nepředvídatelnost coby vrozenou vlastnost dobrého Evropského filmu dávám čtvrtou *. Doporučuji nezkoušet Sanatorium zhlédnout při únavě anebo v podvečer, snění se pak může křížit…(13.11.2010)

  • gumli
    ****

    Veľmi zvláštny film,ktorý určite nesadne každému.Dosť ťažko sledovateľný s veľmi zvláštnou štruktúrou.Keďže film je po umeleckej stránke hodne vizuálny,tak tento film sa nedá opísať,to sa musí vidieť.Film je založený na knihe Bruna Schulza.Kto má rád Jodorowského,Zulawského a im podobných,tak to je ten pravý film.Syn ide navštíviť svojho chorého otca do sanatória vlakom.Už vo vlaku je to však veľmi čudné,ľudia v ňom vyzerajú nejako divné,skoro ako keby to boli mŕtvoly.Sanatórium je veľká spustnutá a ošarpaná budova,plná miestnosti,chodieb a pavučín.Vyzerá to tam,akoby čas vôbec neexistoval.Stačí si napr.vliezť pod posteľ a ste v inom čase a na inom mieste.Spomienky sa stávajú skutočnosťou.Hodne židovskej symboliky,rabíni spievajú,ľudia s vtačími maskami,filozofické debaty.Je to zložité a mätúce,niekedy som sa citil mimo a úplne stratený.Film neponúka ani jediný výklad,celkom nič,je to len na divákovi.Unikátny a tajomný film,aj keď dosť únavný.(3.2.2010)

  • - Ceny: MFF Cannes 1973: Cena poroty, MF vědeckofantastických filmů Terst 1974: Zlatý Asteroid, Festival polských hraných filmů Gdyně 1974: nejlepší výprava (Jerzy Skarżyński, Andrzej Płocki). [LFŠ 2010] (Jeremy.jk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace