Poslední poprava

Nahschuss, Nackenschuss, vezmu to šusem. Film, který bych nejraději zařadil do složky "přepisování historie současným německým filmem", ne proto, že k této události nedošlo, ale pro toporný a neumělý přístup, jakým byla podána. Nepochybuji o tom, že Franziska Stünkel chtěla prodat všechno, co ví o Stasi, ale prodává to příliš lacino (kapitán tajné služby se při letmém spatření mrtvoly ve vaně okamžitě pozvrací; a už někdo buší na dveře zatímco, když psal tajný vzkaz na toaletní papír, nikdo ho nerušil.) Kadlubem filmu bylo zřejmě zobrazení morálního úpadku člověka s původně čistými city drženého ve spárech policejní mafie, ale ani to dobře nefunguje - neustálé usrkávání z butelky alkoholu, aniž by se kdy pořádně opil, s tím také nekamarádí. Současně je tu Werner Teske představen jako dokonalý oportunista, bere si vše, ale platit nechce za nic. Na film jsem se koukal s rostoucí rozmrzelostí a nakonec se stejně nedokoukal; slabá režie i slabý scénář. Malarkey píše ve své recenzi: Ta doba musela být odporná a nechápu nikoho, kdo na ni může vzpomínat jen v dobrém. Ja také ne, i když házet mrtvoly do přehrady a vybíjet důchodce není také žádné terno. - Při psaní této slátaniny mě napadla souvislost s Kleistovým Michaelem Kohlhaasem, který byl též "vrchností" popraven. Přestože jeho filmové zpracování stálo rovněž za starou belu, není od věci porovnat charaktery odsouzených a přesun hodnot, na kterým jim záleželo (Teske jako by ani nebyl Němec). PS: V NDR jsem žil v letech 1972-6 a s STB (nikoli Stasi) mám také své zkušenosti. (14.01.2024)

Porabkári v NDR boli takí istí kokoti ako u nás. Klamstvo, komunizmus, Lenin vytetovaný na zadku a strana a národ na prvom mieste. Beda, keď si bol uvedomelý súdruh, ktorý robil síce to isté, ale po čase pochopil, hlavne keď ochutnal imperialistický hambááger, že totok asi neni úplne kóCher. A len za pokus o emigráciu dostal život skracujúci rozsudok. Príbehovo fajn, podanie ale zbytočne na vážno, dlhé a pochmúrne. 3 z 5 (26.02.2023)

No a přesto všechno se některým drahým spoluobčanům po tomto stýská.  Lars Eidinger ty proměny osobnosti zvládá na výbornou. Příběh nejde do detailu, vlastně se dost pracuje s nedoslovným dějem, jasně dá se domyslet, ale možná je to škoda, ta hrůza by vynikla ještě víc. V každým případně hodně syrový snímek z doby nedávno minulé v tomhle Němci fakt válí. (07.09.2022)

Natočené to působí hodně všedně, ale ve skutečnosti se tu odvíjí dvouhodinový psychologický rozklad inteligentního člověka - doktora - kterého zažene do krajnosti režim. Po psychologické stránce hodně brutální a nekompromisní. Ta doba musela být odporná a nechápu nikoho, kdo na ni může vzpomínat jen v dobrém. Dnešní mladí by se podle mě rozbrečeli hned po prvním nátlaku shora. A pokud by se nerozbrečeli, tak by mluvili a mluvili a mysleli si, že na to mají právo. Ach, ti malověrní. (19.11.2023)

Nesplnilo to moje očakávania. Film pôsobí skôr ako rehabilitácia STASI sponzorovaná z ich spiacich Švajčiarskych účtov a bývalých členov, krorí prehodili kabáty na úspešných podnikateľov (ako u nás).Hovorí to čosi o praktikách STASI, ale už výber spolupracovníka sa mi zdá nereálny. Slušný človek, čistá minulosť, intelektuál, bez špeciálneho výcviku...nonsens. A potom úpadok, začalo to asi u všetkých alkoholom a tak aspoň na chvíľu vypustiť paru a potlačiť výčitky svedomia. Partnerské vzťahy zruinované, každodenná pretvárka. To mekýši nemôžu vydržať, miesto chladnokrvnosti a akcie vyplakať sa žene na pleci. Tak takto asi Erichovi STASI Genoßen nepracovali (a výsluch ako v rukavičkách), ten mal celú DDR pod palcom. Mohli to aspoň podmáznuť Udo Lindenbergerom  - Sonderzug nach Pankow, nech sa lepšie pospomína na staré časy DDR. Dávam 1* za záver, to už bola čistá robota STASI. https://www.youtube.com/watch?v=b-NSfmhiTBg (20.04.2022)