Reportáž psaná na oprátce

Z literatury a čítanek známá pasáž o Prvním máji 1943 je skutečně poněkud schématická a dnešní mládeži se může zdát i úsměvná. Pro naši generaci však Julius Fučík zůstává největším národním hrdinou 20. století a symbolem boje proti fašismu i nadějí na lepší poválečnou budoucnost. Nový režim musel jeho tvář pochopitelně upravit, musel si najít novou národní hrdinku, možná, že se ne všechno odehrálo přesně tak, jak tvůrci filmu zaznamenali, ale to nevadí. To hlavní, odpor našeho lidu proti fašismu, jehož velkou tíhu nesli komunisté, přetrvává. Co dnes víme, pane distributore? Výborný výkon předvedli ani ne tak Ilja Racek, jako spíše Zdeněk Štěpánek a Rudolf Hrušínský. (08.06.2017)

Věřím tomu, že Fučík mohl být i statečný. Mnoho statečných komunistů pracujících v odboji semlelo gestapo, koncentráky a ,,sekyrárny'' ... Stejně jako část našeho doboje komunikovala s Londýnem, byl tu odboj orientovaný na východ. U hrdinů, předložených po válce národu KSČ by člověk měl být však nanejvíš obezřetný. Režimem podané příběhy hrdinství jsou vždy těžce přikrášlené a u prolhaného komunistického režimu to platí čtyřnásob. Trochu mne udivuje, že tento film vznikl ,,až'' v roce 1961 a ne někdy v padesátých letech. Film je celkově dost naivní, mladý Ilja Racek s bradkou a černými vlasy vypadá podivně. Pokud se odprostíme od statečnosti komunistů, jejich nadšení a zkrátka od té celé ideové základny (což u tohoto filmu opravdu nepůjde lehce), může nám film ukázat trochu z toho protektorátního okupačního dusna. Tu hororovou atmosféru, kdy vám před barákem zastavilo pár černých meďourů a pěst v rukavici zatloukla silně na vaše dveře s provoláním : Geheime Staatspolizei ! Ta hrůza i u statečných lidí, proces zatčení, děs z neznámého, mučení při výslechu, pověstný biograf na Pankráci.. To vše film věrně znázorňuje. A kromě tohoto. Už jste někde jinde viděli mladého Rudolfa Hrušínského jako esesáckého vyšetřovatele - šel z něj stejný strach jako ze spalovače! Dát odpad je tak snadné. Ale kdo to udělal, hodnotil název filmu, jeho ideu. Já hodnotím i některé herecké výkony a atmosféru. * * (31.03.2013)

Některé momenty jsou vážně hodně vtipné, což ovšem nebyl tvůrčí záměr. Např. scéna, kdy Julda na vězeňském dvorku během ranni rozcvičky předcvičuje své kolegy vězně. Máchá rukama tak, aby to vypadalo, že pracuje se srpem a kladivem, z čehož pramení myšlenka na Sovětský svaz, která vlévá sílu do žil ostatním spoluvězňům.... (20.09.2003)

Knížka je samozřejmě debilní a film neméně, nicméně hráli v tom dobří herci (komisař Böhm je zcela vážně jedna z Hrušínského životních rolí) a opravdu to nebylo zpracované tak příšerně. Pochopitelně některé záběry jsou na dnešní dobu směšné (rozcvička), celek (i s úryvky z knihy) není špatný. Jedno z nejméně špatných děl svého žánru. (18.05.2009)

Pred krátkym časom som si prečítal dobrovoľne knihu a následne pozrel tento film. Miestami sú scény s roduvernými komunistami poriadne naivné, hlavne ak si súčasný človek všimne, ako dopadol ich "boj". Celkovo však má snímka myšlienku a disponuje aj istou kvalitou spracovania. R. Hrušínský ako gestapák podáva perfektný "záporácký" výkon. Na koniec si neodpustím ešte jednu poznámku: Ak by namiesto J. Fučíka bol tento film o nejakom "bojovníkovi za demokraciu", nezačalo by sa hodnotenie približovať niekde k 80% :-)? Myslím si, že by sa mali hodnotiť filmy ako také, a nie subjektívne dojmy z čohosi a kohosi. (10.06.2009)