Žít po svém

Okoralý rančer se zjizveným srdcem a zjizvený rančer s obrovským srdcem přivítají návštěvu, která zformuje jejich pohled na tíživost viny, pohodlnost zahořklosti i lehkost odpuštění. Režisér klipů skupiny ABBA s oblibou napojuje diváka na infúzi lidskosti včetně její tragiky i krásy a ani Žít po svém není výjimkou. Bonusem navíc (něco jako úsměv pěkně formované sestřičky) je pak klukovské „štengrování“ dvojice hereckých velikánů Freeman, Redford. Chlupatý herec Bart the Bear II byl tady oproti loňskému Into the Grizzly Maze ještě takové nevinné medvíďátko, ale počtem výrazových prostředků už překonal Cage.. (12.04.2016)

Tentokráte půjdu proti proudu a davu, neboť hodnotím plným počtem hvězdiček, přičemž až na jedinou osobu nikdo v mých oblíbených uživatelích nesdílí se mnou takto vysoké hodnocení. Nevadí. Filmy Lasse Hallströma mám rád a často jim dávám 5*. Tento režísér umí nevtíravě a citlivě natočit lidské osudy, což je případ i tohoto dramatu. Vedle skvělých herců Redforda a Freemana či Damiana Lewise, servíruje kamera na stříbrném podnose pěkné záběry na krásy Wyomingu. Nevadila mi ani Jennifer Lopez, ba naopak. Příběh je sice snadno čitelný a průhledný, avšak o to tu až tak nejde. Síla snímku je v charakterech postav, v hledání ztracených rodinných vazeb, smíření se s osudem a také o odpuštění. (01.11.2016)

Jakkoli celý život říkám, že Jennifer Lopez nemusím, je tu jedna výjimka. Může za ni severský mág Lasse a na míru šitá role odhodlané matky, která nejde pro radikální čin daleko. K tomu zatrpklý Redford, věčně moudrý Freeman a rozněžňující soundtrack Christophera Younga v pravé americké divočině - a žánr návratů ke kořenům nemohl dostat lepší injekci než promluvy hašteřící se dvojky staroušů. A teď mě omluvte, mám neodbytnou touhu jít za medvědem.. (16.08.2008)

Přestože se jedná o asi nejslabší film Lasseho Hallströma co jsem viděl, stále se je na co koukat a myslím že mnozí režiséři by na takto vysoce položenou laťku nikdy nedosáhli. Robert Redford zde ztvárňuje pro sebe opravdu netypickou roli, což ovšem není nikdy na škodu. Morgan Freeman se trošku přicamral i sem, takže už by možná nebylo na škodu zkusit objevit jiného černošského herce. Jennifer Lopez zde nemá co hrát a Josh Lucas na tuto hereckou extraligu asi nikdy nedoroste, takže se celý film hlavně točí kolem krásné přírody, celé to podbarvuje příjemná hudba a já jsem spokojen. (27.02.2009)

Každý si chce žít po svém, ale proč nám to tvůrci, v čele se švédským klenotem Lassem Hallströmem, cpou v tak nezáživném a mnohokrát viděném balení? Nebýt příjemné kamery Olivera Stapletona (režisérův dvorní kameraman – Pravidla moštárny, Ostrovní zprávy apod.) a nadstandardních výkonů dvou hereckých legend, šlo by o další nevzrušivou verzi jedné zatoulané snachy a jednoho rodinného odpuštění, které by více slušela televizní obrazovka v nějakých dopoledních hodinách. Hallström, jehož vrcholem byl zřejmě tragikomický snímek Co žere Gilberta Grapea, pro nás totiž nachystal dalšího ztracence, samotářského a na celý svět zahořklého farmáře Einara, kterého život postavil do hluboké defenzivy, vzal mu jediného syna, což on sám přičítá za vinu právě snaše Jean, která se po letech objevila s nikdy neviděnou vnučkou u jeho dveří. Spory se zahojí, rodinné hodnoty dokonale vyplují napovrch. A pohádky je konec!! Je to sázka na jistotu s několika pevnými charaktery (podivně napsaná postava Jennifer Lopez do nich ale zdaleka nepatří), nevyrovnaným scénářem, bez žádných překvapení nebo trumfů v rukávu.. 60%. (20.08.2008)