Billie Eilish: The World's a Little Blurry
Režie:
R.J. CutlerHrají:
Billie Eilish, Finneas O'Connell, Orlando Bloom, Ariana Grande, Katy Perry, Justin Bieber, Claudia SulewskiObsahy(1)
Billie Eilish: The World’s A Little Blurry rozpráva skutočný príbeh speváčky a skladateľky a jej nástup ku globálnej popularite. Dokumentárny film ponúka intímny pohľad na cestu 17-ročného mimoriadneho tínedžera, jej život na cestách, na pódiách a doma pri písaní, nahrávaní a vydávaní jej debutového albumu. (Weezy22)
Videa (2)
Recenze (32)
Připomínalo mi to domácí video.Nic o nepříjemných věcech. Vidíte pohled do zákulisí a sérii detailních záběrů. Většinu dokumentů s přemrštěnou stopáží strávíte ve zpěvaččině pokojíku . Příběh dokument postrádá zcela. Pobavil mě obdiv 19 leté zpěvačky k megahvězdě Justinovi Bieberovi, který je pro tenn už důchodce. Pamatuji si jak jsme se v Čechách Bieberovi posmívali a chodila na něj děcka. ()
Divák by si řekl, že už by měl přijít střih a další scéna, ale tým okolo režiséra R. J. Cutlera nikam nespěchá a nechává doběhnout emoce často pochybovačné supertalentované umělkyně a ikony mladé generace. Děvčetem na rozsypání je prakticky permanentně, na druhou stranu zřejmě proto má takovou masivní základnu fanoušků. Uzlíček nervů, který výšky dokáže odzpívat zatraceně jemně, je zároveň maximálně cílevědomý a perfekcionistický, má jasnou představu, co má její videoklip vyjadřovat, co chce skladbou sdělit, co si hodlá obléct na koncert. A je jen na ní, jak uchopí kontrolu nad svou hvězdnou image a jak se postaví enormnímu tlaku tohohle zábavního kolosu. Pokud se bude dál držet u svého pragmaticky uvažujícího bratra Finnease, může to klapnout. Snad to ustojí a nesemele ji to jako Amy Winehouse, Chestera Benningtona nebo Justina Biebera. Místy je přesto cítit nenaplněný potenciál, skalním fanouškům dokument nic moc nového (nějaké informace) nepřinese. PS: Orlando to (ne)pěkně schytal. ()
Dokument o 19-tke, ktorá nevie, čo na seba, ktorá svoje komplexy zakrýva divným štýlom a účesmi s vtačím trusom, ktorá bežne rozpráva ako trpí depresiami a máme žrať všetko len nie mäso a živočíšne výrobky. A mladí ju žerú možno aj kvôli permanentne (akoby) sfetovanému pohľadu. Proste posolstvá novej doby, ktoré zvestujú mladí milionári, že aké je strašne ťažké žiť, že oni sú vlastne trpiaci. Fakt ako by už v tak mladom veku boli odtrhnutí od reality. Poctu si u mňa zaslúžia iní, aj keď si myslím, že slečna Eilish má pekný hlas a v inom, menej snovom štýle by bola pre mňa počúvateľnejšia. ()
Nejsem "skalní fanda", ale před nějakou dobou jsem i jako dědek zbystřil a řekl si tyvole, ta holka má něco do sebe a muzika zdaleka není žádný strojený pop shit. Tady to je ultimátní pohled na sourozenecký power duo, od skládání desky roku v děcáku až po velkou horskou dráhu superstar. Přičemž zvolený intimní styl (nulový distanc) jen zvýrazňuje autenticitu, lidskost a špičkový rodinný zázemí - takový domácí support by mohl kdekdo závidět... A já mám slabost pro dobře odvedený hudební dokumenty, takže sice poněkud delší, ale s řadou silných chvil, graduje a ve finále za 5☆ (x) ()
Jestliže byl vedlejším tématem Grety Aspergerův syndrom, u její vrstevnice Billie Eilish je to deprese, úzkost a suicidální myšlenky. Film upřímně, zblízka a s větší intimitou než jiné dokumentární portréty popových hvězd ukazuje, jak Eilish s pomocí hudby nepříjemné stavy konstruktivně zpracovává, ale jak jí psaní písniček a poskakování po pódiu zároveň psychicky i fyzicky ničí. Paralelně s jejím vzestupem sledujeme, jak přejímá kontrolu nad svou hvězdnou image a stále nesmlouvavěji vzdoruje tlaku, aby se podřídila požadavkům zábavního průmyslu. Její důraz na autenticitu obsažený v hudbě i veřejném vystupování odráží i dokument, z něhož jsem neměl pocit, že by se snažil konstruovat určitý obraz a napasovávat její příběh na prefabrikovaný „rags to riches“ narativ. Připomíná spíš volné pásmo domácích videí a observačních, často nadstandardně dlouhých záběrů ze soukromí, prokládaných koncerty (v jejich případě je ovšem také víc prostoru věnováno dění v zákulisí, ne samotnému vystoupení). Tahle neučesanost na jednu stranu posiluje pocit, že jsme zpěvaččce nablízku a že ji vidíme takovou, jaká opravdu je, na druhou se vzhledem k enormní stopáži situace dost opakují a chybí zřetelnější vývoj a rytmus. U dalšího portrétu, který nepochybně časem vznikne, bych ocenil, kdyby šel k věci stejně zpříma jako Eilish, a kdyby věnoval víc prostoru rodičům, kterým film vděčí za některé ze svých nejpůvabnějších momentů (např. otcův částečně starostlivý, částečně povzbudivý, ale ne mentorský monolog o bezpečném řízení, když Eilish ve svém Dodge Challengerovi vyráží na první sólo jízdu). 65% ()
Reklama