Gorbačov. Ráj

„Vy jste neřekl nic…“ Možná měl tento intimní portrét architekta Perestrojky, jemuž jako Češi vděčíme opravdu za mnohé, vzniknout o pár let dříve, kdy měl Gorbačov ještě víc (zejména fyzických) sil. Možná by pak sice nebyl tak autentický, ale určitě by nepůsobil tak staticky a hlavně rozvláčně. Je samozřejmě jasné, že když má dokument zaznamenat něco ze života 89 letého starce, který již má velké problémy s pohybem, nevyhnete se oné jisté statičnosti. Ale i v těch částech dokumentu, kdy Gorbačov mluví, vzpomíná a komentuje dění (minulé i to současné), je to někdy k uzoufání nudné. On totiž (nevím, zda záměrně) na některé otázky neodpoví buď vůbec nebo tak trošku v hádankách. Zazní zde i pár hezkých myšlenek („všem národům je třeba poskytnou příležitost, svobodu, rozmach…“), ale jinak mě tento film o muži, který byl pro Evropu nezpochybnitelných hrdinou, zatímco ve své vlasti příliš uznávaný nebyl a není, moc nezaujmul. Hlavně proto, že bych očekával více zajímavých osobních vzpomínek (zde zazní vlastně  jen jedna o jeho rozhovoru s Andropovem před nástupem k moci a jedna z doby jeho jednání s americkým prezidentem Reaganem). A třeba i nějaké dobové záběry, které by tento dokumentární film oživily. Tady jen kamera občas snímá různé portréty (jeho a hlavně jeho manželky Raisy) stojící či visící v jeho domě či jiných prostorách. PS: Zhlédnuto jako připomínka tohoto nedávno zesnulého státníka.  (05.09.2022)

Dokud svobodou planem, dokud čest nám v srdcích žije, uchraňme pro vlast, příteli můj, uchraňme vše, pro co to srdce bije. - Alexandr Sergejevič Puškin. Socialista, Lenina považuje za boha, v mládí velkej fanda Stalina, dokud jako generální tajemník neviděl, jaká zvěrstva dělal. Laureát Nobelovy ceny míru. Propagátor změn a otevřenosti, které měly vést k lepšímu fungování sovětského systému, jeho demokratizaci a ukončení studené války, což vedlo ke konci vlády Komunistické strany a k rozpadu SSSR a východního bloku. Ale teď už jen starý nemohoucí pán před smrtí, který žije po smrti ženy v nemovitosti, kterou má od mocných k dispozici na dožití, a odmítá jakoukoliv hlubší diskuzi o tom co bylo. Tvůrci na něj často moc tlačí, on jim vyhýbavě odpovídá a prakticky se o něm a o době jeho vládnutí nic nedozvíte, takže nakonec to je spíš jen povrchní sonda do života jednoho z nejmocnějších státníků své doby na sklonku života. (23.02.2022)

Na filmu jsem skončil omylem. Když měl konkurenční dokument vyprodáno, nabídli mi v kině tuto alternativu. Absolutně jsem netušil, co čekat, ale řekl jsem si, že o Gorbačovovi toho moc nevím. Čekal jsem tedy něco spíše vzdělávacího, místo toho jsem hodinu a půl sledoval promluvy starého pána. Jenže ono to nakonec bylo zajímavější než nějaký historický výklad, byl to pohled na rozporuplnou postavu dějin, která je pro jedny hrdinou, pro jiné vlastizrádcem. A sám Gorbačov se vlastně necítí být ani jedním. (21.11.2021)

Pohled na banalitu stáří, která ukrývá vzpomínky na jedny z největších dějin. První a nejlepší část je vlastně dokumentární variace na Sokurovův Tělec. Nemohoucí Gorbačov ve své potemnělé vile vzpomíná na manželku i rané mládí, zatímco my za každým rohem vidíme vyklánět se kosu. Venku je zima a chodítko se zaráží o práh. Část prostřední je flustrující snahou Manskije využít poslední možnosti dozvědět se více o politickém pozadí Glasnosti, Perestrojky, vojenského puče a předání moci Jelcinovi, jenomže Gorbačov mluví dvouznačně, ve floskulích, odráží se k banálním historkám z natáčení, přičemž se nedá stoprocentně určit, zdali z něj mluví senilita či vědomě mlží ve strachu, že by ho ještě před smrtí mohly dohnat dějiny. Nejvíce v tomto případě připomíná dementního dědečka, který na rodinné návštěvě schoval vnukovi mobil, který teď všichni hledají, přičemž on se usmívá jakou to udělal legraci, jakkoli již sám neví, kam ho ukryl. Manskij je nejlepší, když čistě pozoruje dění a nechává diváka, aby si z něj utvářel souvislosti (Truba) než když vstupuje do dění a pokládá vágní otázky (Svideteli Putina). Gorbačov. Ráj je pak zejména zajímavá studie blízkosti smrti. Jako politický komentář asi zklame většinu lidí. (03.02.2022)

Gorby svůj sebeobraz nerozbíjí. Lišácky odpovídá, ale raději mlčí. Ví své, nenechá se natlačit, kde by mu nebylo dobře. Má kolem sebe pár lidí, kteří mu rádi dopřávají komfort a péči v domě, který mu mocní poskytli "nadožití". Oceňuji milosrdnou kameru, která vytváří z celého filmu velmi estetický obraz. Jedním z producentů je Vít Klusák, ČT si vysloužila velké logo v titulcích hned na začátku. (22.11.2021)