Seznamte se, Joe Black

Vám, kteří hodnotíte třemi a méně hvězdičkami, patrně vadí ta romantická vláčnost, ten melancholický patos, ona sentimentální snaha o dojetí. Jasně, je to tam, máte pravdu. I mně samotnému se tyto vlastnosti filmů obyčejně příčí. U tohoto snímku však vzniká jedno veliké ALE! A sice - existují přeci příběhy, kterým nejenže podobné vlastnosti neubližují, leč naopak se z nich stávají přednosti zvýrazňující naléhavost zásadní myšlenky, a filmy se díky nim stávají mysteriózním poselstvím pro ty z nás, kteří jsou ochotni na pár minut přimhouřit oči nad svými klasickými kritérii hodnocení filmů, a kteří dovolí té ohromné síle hnané perfektní hudbou zaplnit svá srdce, která přesně po těchto pocitech touží. Nebojme si přiznat, že i kýč, patos či sentiment mohou býti dokonalými. (28.04.2008)

Fenomenální snímek! Tři hodiny krátká podívaná, jak trefně poznamenal Gemini. Čas s tímhle snímkem totiž utíká velmi rychle, není totiž dlouhý, pouze nikam nespěchá. Abych se přiznal, jedná se o jeden z těch filmů, které mi dlouho zůstávají v hlavě a nevím jak se k nim správně vyjádřit. Hopkins je parádní, absolutně jsem mu věřil, z jeho postavy přímo číší co si zrovna v ten který moment myslí a nemusí kvůli tomu ani nic říkat. Stejně přesvědčivý je i Pitt jeho nerozhodnost, překvapenost a zároveň vysoké sebevědomí je zahráno opravdu excelentně. Mezi všemi herci létají vzduchem emoce... Jak už jsem psal, nemám slov. (26.11.2007)

Je to velká rodina. Vše se točí kolem Williama Parrishe a jeho 65. narozenin. Aspoň to tak vypadá. Ten den je od rána pro mediálního magnáta jinej. ,,Zemřu?“ ,,Ano!“ Jde si pro něj Smrt. Tuto situaci zřejmě neovládne. Ale BUDOU mít spoustu času...... . Ač to takhle nevypadá, je to milej film. Z romantických, můj nejoblíbenější. Skvělá hudba podbarvuje vynikající dialogy, které pronášejí výtečný A.Hopkins, charismatický B.Pitt a ve své rozpačité poloze krásná Claire Forlani. Pro mě je nezapomenutelná scéna v nemocnici a rozhovor mezi stařenou a smrťákem Pittem. A co teď uděláme? To příjde samo. (21.08.2006)

"Nerozčiluj se, Wille. Přivodíš si infarkt a zkazíš mi prázdniny." Za romantického týpka mě patrně nikdy nikdo neoznačil, takže jsem očekával, že se se zamilovanou Smrtí budu tři hodiny nudit nebo to spíš nedokoukám. Jenže opak byl pravdou. Dokoukal jsem to a líbilo se mi to. Jen bych požádal tam nahoře, aby si pro mě, až nastane můj čas, nechodil Joe Black. Je to sice sympaťák, ale já bych dal raději přednost Juliet z Lásky nebeské. Už aby to bylo. (21.01.2018)

Ach ty nůžky páně střihačovy, proč jen trochu nezasáhly! Na tři hodiny a neustále se opakující motiv stolování je to vážně hodně nezáživné a nudné. Přitom je v dialozích celkem slušný potenciál, alespoň co se Hollywoodských záležitostí týče. I herecké obsazení v čele s Hopkinsem přišlo na zmar, já nevím, ale Pitt prostě zatím nezahrál nic, co by ukázalo jeho eventuální nadání. A to jeho večné koulení očima a koukání někam do dálky ... Avšak hudba od Thomase Newmana, fakt stojí za to a v řadě scén prostě strhává pozornost navzdory charismatickému Hopkinsovi a hezounkému Pittovi. (28.10.2003)