Pověst o stříbrné jedli

Z Vláčilových filmů, natočených po roce 1970, hodnotím Pověst o stříbrné jedli nejvýše. Velmi hutné, syrové, koncentrované vyprávění, ovšem zároveň naplněné jakýmsi nedefinovatelným metafyzickým přesahem. Poměrně přesně jej ovšem vystihuje slovo "pověst" v názvu. Ačkoli je to příběh téměř ze současnosti, vyznívá skutečně jako novodobý mýtus, jedna z řady beskydských balad, v nichž příroda není pouze romanticky krásná, ale taky dravá, drsná a jde v ní o život... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: sportovec, Mishelen (06.03.2011)

Je v tom kus té nepříjemné a přitom vábivé atmosféry Sudet, tak jak je zachycená třeba v Nevrlého Knize o Jizerských horách. Něco jako černá spiritualita, ten obrázek to dělá - je hodně děsivý - opravdu pouze člověk padající ze stromu anebo umrlec sápající se vzhůru? Anebo lidská duše sápající se vzhůru z umrlce? Jako dětský film by to obstálo s pěti hvězdami. Stopáž je ideální - proč všichni, kteří nemají co říct, touží po nudném celovečeráku? (07.01.2012)

Krásně syrové a lehce ponuré a tajemné, ale všechno je hezky vybalancované přesně v hranicích dobrého vkusu. Liškova hudba je skvělá a to, jaké záběry dokázali Vláčil s Uldrichem natočit i na barevnou kameru, je potěchou pro oči. Herecky kraluje Július Vašek, zaujala mě však i výtečná minirole Jiřího Hálka, jako velmi hloubavého učitele :). (19.12.2011)

Malá velká poezie. Vláčil znovu poeticky smýšlí o nepopsatelném kouzlu české přírody a stylizuje jej skrze romantické Beskydy. Netřeba dodávat, že toto kouzlo vyniká zejména díky režisérovu citu pro abstrakci a obdivuhodné schopnosti vytvářet z prostého dění ojedinělý zážitek. Pověst o stříbrné jedli tak není jen umělecky založeným filmem, ale je rovněž velmi funkční z hlediska běžné filmové zábavy. 80% (20.12.2013)

Když se člověk dokáže naladit na pomalé tempo filmu, čeká ho poměrně příjemný poetický zážitek. Mě zpočátku trvalo, než jsem se do toho dostal, ale nakonec jsem si ten film užil a čím blíže byl konci, tím se mi líbil víc. Největší podíl na tom má ale i skvělá (a snad bych i řekl tajemná) hudba, za kterou překvapivě nestojí nikdo jiný, Zdeněk Liška :-) Líbila se mi i kamera a odpovídající stopáž. Pověst o stříbrné jedli sice nenabízí žádné velké hluboké myšlenky, ale je čistě poetickým filmem - a v tomhle případě funguje velmi dobře. 4* (21.11.2020)