Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Otto von Stierlitz je hlavní hrdina ruské románové série Juliana Semjonova Sedmnáct zastavení jara. První kniha vyšla v roce 1970), a stejnojmenný televizní seriál, byl natočen v roce 1973. SS-Standartenführer Otto von Stierlitz byl ve skutečnosti plukovník Maxim Isajev, tajný agent KGB, který před infiltrováním SS Sicherheitsdienst operoval v Paříži a v Šanghaji. Podobně jako v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi byly knihy inspirovány skutečnými událostmi. Stierlitz v nich například potlačil fiktivní Churchillův plán uzavřít mír s nacistickým Německem a zaútočit na Sovětský svaz. Také po svém návratu do Ruska byl Stierlitz/Isajev zatčen sympatizanty Beriji a před gulagem jej zachránila Stalinova smrt. Protože knihy poskytovaly poměrně přesný náhled na KGB a její operační metody, vyskytly se spekulace, že Semjonov sám byl agentem KGB. Dílo poprvé publikováno v době, kdy se sovětský režim pokoušel obnovit reputaci KGB, která značně utrpěla rolí vykonavatele Stalinových excesů. Má se za to, že popularita Stierlitze vnímání KGB v Rusku pomohla. Stierlitz/Isajev byl považován za ideálního agenta. Narodil se ve středu Rusi a byl to renesanční člověk, schopný dokončit všechny mise, ale současně znalý i kultury a umění. Mluvil všemi evropskými jazyky vyjma irštiny a albánštiny. Nedával přednost násilí – má se za to, že ve své padesátileté kariéře agenta zabil pouze jednou. Podobně jako James Bond měl svůj oblíbený nápoj, kterým byl koňak. Jezdil automobilem značky Horch a na rozdíl od svého západního protějšku neměl slabost pro ženy. Na svých cestách Evropou se Stierlitzovi stýskalo po rodném Rusku a často snil o návratu. Vypravěčem v ruské verzi TV seriálu "Sedmnáct zastavení jara" byl herec Kopeljan. Jeho úkolem bylo divákům se sníženou chápavostí objasňovat Stierlitzovy hluboké psychologické úvahy a vychytralé intriky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (71)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Až se nechtělo v 70 tých letech věřit, že něco tak napínavého,"dobře koukatelného" mohl vyprodukovat v dobách socialismu (u nás po srpnu 1968) Sovětský svaz. Je samozřejmě otázka, zda by to bylo též tak zajímavé, kdyby Ottu von Stierlitze nehrál charismatický Vjačeslav TICHONOV, který byl bezesporu hvězdou č.l u sovětského filmu. Nevím, komu jinému by takhle "sekla" německá důstojnická uniforma. Další hvězda Oleg TABAKOV byl zaručenou hereckou investici, neboť ve spoustě filmu si podobnou roli zahrál. Těšili jsme se vždy na pokračování a není vůbec od věcí, kdyby tento seriál zařadila česká televize do svého programu i po těch téměř 30.letech. Já se tomu seriálu nebojím dát 5*. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Vedle moderních dynamicky natočených seriálů by dnes Sedmnáct zastavení jara působilo značně omšele, nicméně je to jeden z nemnoha sovětských televizních pořadů, který by i dnes snesl přísnější měřítko a mohl být odvysílán. Nejslavnější role známého herce Vjačeslava Tichonova, kterou se natrvalo zapsal do paměti diváků. Vedle něj se ale v menších rolích objevily další slavné hvězdy - např. roli Isajevova šéfa Schellenberga si střihl proslulý Oleg Tabakov. Seriál má pomalé tempo, střílí se v něm minimálně a milovník akce by se mu měl velkým obloukem vyhnout. Slušná je naopak kvalita dialogů a atmosféra příběhu. Seriál se stal v Sovětském svazu kultem a ještě dnes existují webové stránky jeho fanoušků, kde koluje bezpočet vtipů o legendárním rozvědčíkovi: "Lavrentiji, děti máš?" - "Ano, soudruhu Staline",odpoví Berija. - "A co Isajev?" - "Nemá." - "To je špatně, musíme udělat."Celkové hodnocení s ohledem na nostalgii 70%. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Jo, proste Otto Von Stierlitz rozhodne patri do vseobecneho rozhladu, bez debaty. Je to aj akysi sovietsky pokus odpovedat na Jamesa Bonda a bondovky. Podla knih Juliana Semjonovovovova sa ulohy Stierlitza zhostil Vjaceslav Tichonov /Bondarcukova Vojna a Mir seria/ , ba dokonca mal po vzore 007-ky aj svoj oblubeny napoj. Len sa rychlo nepamatam, co to bolo, ale nieco z tejto trojice : kofola, konak alebo dzus s vodkou. Uz neviem presne, je toho fakt vela a vsetko sa neda pamatat. 80 % ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Seriál, který se stal kultovním jen proto, že ostatní produkce socialistické televize byla obvykle ještě pitomější. To ovšem není důvod k oslavným tirádám, které provázejí smrt režisérky Lioznové. Seriál je prý poetický a prý není tolik zatížen ideologií, což znamená jen to, že se vyvaroval těch nejkřiklavějších prosocialistických hesel. Já vidím jen ideologií poznamenané řemeslo kolísající kvality a místy neumětelské až na hranici směšnosti, odolávající zubu času podstatně hůře než mnohé podobné seriály ze stejné doby z druhé strany železné opony. Je na čase připustit, že totalitní zřízení zabránilo tvořit opravdu nadaným lidem. Snažit se nacházet ztracenou kontinuitu oprašováním jakžtakž přijatelné socialistické veteše a přisuzovat jí kvality, které nemají a nikdy neměly, je překrucováním historie. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Nejslavnější ruský seriál, velmi inteligentní špionážní intriky v intrikách. Skvělé je fundované vykreslení charakterů reálných postav bez toho, že by měl člověk dojem, že do něj někdo horem dolem rve historii. Fascinuje drobnokresba velmi schopných mužů, kteří měli v rukou říši, že to prostě nejsou karikované ploché figurky, se kterými se vypořádává übergeroj jako ve střílečce Wolffenstein... Také neúprosně logické diskuse například o svědomí z teologického úhlu pohledu kněze a další těžká témata. Dílko velmi zdvihlo morální kredit KGB, o čemž by mohl vyprávět i soudruh Putin, pro nějž je Tichonovova postava vyloženě alter ego... P.S. má nejdražší dostala z typicky ruské zadumanosti s romantickou hudbou a divokými husami na obloze atd. záchvat smíchu, ale já mám tyhle velmi dlouhé scény, kdy se buduje atmosféra, na sovětské tvorbě upřímně rád, bez žertů. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (23)

  • V seriálu se objeví píseň "Non, je ne regrette rien" od Édith Piaf, která ale vznikla až v šedesátých letech. (gjjm)
  • Jedním z odborných poradců byl náměstek předsedy KGB generál Semjon Cvigun, uvedený v titulcích jako "generál S.M. Mišin". (gjjm)
  • V edici ESO byla vydána brožovaná kniha „Sedmnáct zastavení jara“, později v časopise „Květy“ tentýž titul vycházel na pokračování v atypickém formátu 13×17 cm. Byly zde uvedeny snímky ze seriálu. (Robbi)

Reklama

Reklama