Beau Geste

Tak nám to pěkně začíná. Podpůrná jednotka cizinecké legie dorazí k obklíčené pevnosti kdesi uprostřed saharské pouště, ale uvnitř ani kolem není ani živáčka. Tenhle film ovšem není ani tak o legii, jak by se mohlo z posteru zdát, ale o třech bratrech o které se od mala starala jejich tetička. Ta vlastní vzácný safír. V momentě, kdy jim ho ukáže zhasne světlo a safír je fuč. Než se tetička stačí rozkoukat přidají se všichni bratři k legii, kde řeší kdo ho ukradl. Nedávno jsem viděl Útěk k legiím a tady jsem se jenom potutelně usmíval jak naivně si filmaři představovali život v cizinecké legii, ale na druhou stranu byla jiná doba. (29.12.2009)

Čekal jsem něco jiného, ale přestože mě první pohled na papundeklovou pevnost šokoval, nakonec jsem zklamaný nebyl. Můj chybný předpoklad spočíval v očekávání klasického válečného filmu. Beau Geste je v prvé řadě o vztahu mezi bratry, v řadě druhé o otázce, kdo ukradl vzácný safír a šikaně, které se autoritářský poddůstojník dopouští na podřízených. Celé válečné dění je tak nějak odsunuto do pozadí, k bojové akci dochází až v samotném závěru a musím přiznat, že navzdory příšerně vypadajícím kulisám, šlo o působivou a napínavou sekvenci. (03.10.2011)

Na můj vkus příliš velká selanka, i když podmíněná dobou. Především ten výcvik z toho zcela zmizel, holt tvář pravé armády v předvečer pravé války by asi nebyl ten nejvhodnější nápad. Příběh není zlý, výprava a bojové scény klasické na žánruvku té doby. Raději mám chudší, ale syrovější a drsnější verzi z roku 1966. (14.05.2015)

I'VE BEEN IN LOVE WITH YOU FOR A VERY LONG TIME. I JUST DIDN'T KNOW HOW TO SAY IT. NOW THAT I DO KNOW I... IT'S TO LATE! IT'S NOT TOO LATE. BUT I COULDN'T ASK YOU TO WAIT FOR ME! YES, YOU COULD. GOODBYE, ISOBEL! JOHN, MAY I ASK YOU A SILLY QUESTION, JUST ONCE AND FOR ALL? I KNOW THE ANSWER, BUT I WANT TO HEAR YOU SAY IT. ALL RIGHT. DID YOU TAKE THE BLUE WATER? IF I'D HAVE STOLEN ANYTHING FROM BRANDON ABBAS, IT WOULD HAVE BEEN YOU!!! Jedna z nejvíc srdce lámajících scén ever. Film je napumpovaný skvělími okamžiky jako Pepek námořník špenátem. Na rok 1939 jsem teda valil bulvy, jak se film uvede s tolika otázkami pro diváka, které se mu je všechny uráčí zodpovědět až na samém konci. Gary Cooper a Robert Preston? Dvojka k pohledání. Ray Millanda ještě nemám nakoukaného, ale vzhledem mi dost připomínal mladičkého Stewarta. Výtku bych snad měl jen k počínání velitele na začátku filmu. To nechal mozek na regálu ve sklenici doma nebo proč, když vleze do pevnosti odkud na něj napřed stříleli, jeho trubač se mu neozývá a všude jsou mrtví vojáci, tak místo toho aby ihned utíkal otevřít bránu vojsku, tak se potuluje po pevnosti? WTF man? Jinak moc krásný film. (21.03.2016)

Percival Christopher Wren byl anglický spisovatel většinou dobrodružné beletrie, z nichž je nejznámější román 'Beau geste' (Krásné gesto) z roku 1924, který byl i nejvíce zfilmován (tři filmové verze a jeden televizní seriál), tématicky pojednávající o francouzské cizinecké legii v severní Africe. V podstatě se dá říct, že moc dobře věděl o čem píše, neboť sám v Africe sloužil jako rezervní důstojník spojený s indickým pěším plukem. Tento snímek je zpracováním románu druhý, který se dá považovat za věrný zvukový remake snímku prvního z roku 1928, tedy ještě němého. Dokonce se natáčelo i na stejném místě. U nás je známý pod českým názvem 'Pevnost mrtvých' a spíše filmová verze třetí z roku 1966. Proč zrovna pevnost mrtvých, když příběh pojednává o třech adoptovaných nevlastních bratrech a ukradeném safíru, je zřejmé hned na samém počátku vyprávění, které začíná nalezením takové pevnosti určitou jednotkou cizinecké legie. Poté se rozvine příběh začínající už v období dětského věku oněch bratrů, čím se postupně dozvíme, co se na té pevnosti vlastně stalo. Scénář je zpracovaný dobře a je pevný jako skála už v samotných základech. Filmové zpracování se striktně drží dobrodružného žánru, je poklidný a srozumitelný. I po technické stránce je to paráda. I když se jedná o příběh těžko uvěřitelný i tak zůstává v zábavné formě příkladný, neboť pojednává především o sebeobětování a cti. Okouzluje obětním gestem, odtud ční originální název, který vede k tomu, že vojáci, kteří jsou povzbuzení kamarádstvím bratrů, trpí pod sadistickým důstojníkem, dokud nepodlehnou v boji s Araby, právě ve zmíněné pevnosti. Možná je určitou zajímavostí účast Johna Wayna na samém začátku filmu, což bude zajímat spíše jen jeho fanoušky. Jedná se o krásný film a a tak je vcelku škoda, že v rámci honosných filmových klasik je u nás poměrně neznámý. (25.06.2019)