Nejhorší člověk na světě

Tady jsem se se nechala asi trochu unést davem a dívat se na tento film doma, tak vím jistě, že bych mu dala jen tři. Ve Varech to ale byla v kině taková pocitovka s celkem surrealistickými momenty a zajímavými prvky, že si to možná zaslouží trochu nad tím přivřít oko. Asi se tu s hlavní hrdinkou dokáže dost lidí ztotožnit a hlavně ženy, které prostě rády vzpomínají na prožívání té počáteční lásky. Herečka Renate Reinsve byla ve své roli opravdu velmi přirozená a sympatická, což taky přidává. Z obecného hlediska je ale příběh v závěrečné části zas taková ta klasická ždímačka, kterým já fakt neholduju a celkem mě zamrzelo, že takový ten všudypřítomný good-feel se vytratil do sfér, ve kterých bychom našli filmy jako třeba Hvězdy nám nepřály a podobné sentimentální hrůzy. Tři a půl zaokrouhlené. KVIFF 2021 (02.12.2021)

Veskrze nesnesitelný film, a to jak tou vyhajpovaností ze strany Aerofilms, tak hlavní postavou - Julie mi byla skutečně hodně protivná (nesympatické mi bylo ale i samotné obsazení - Renate Reinsve zde vypadá jak hubenější verze Pavlíny Louženské a Herbert Nordrum pro změnu jako János Bán zamlada, takže koukat na oba dost utrpení...). Nejhorší ale je, že mě to vlastně vůbec nebavilo sledovat - nepochopil jsem, proč to muselo být rozdělené do těch kapitol (a proč to má přes dvě hodiny!), použitý voiceover je zde vyloženě otravný, a celé je to tak příšerně banální a současně umělé, že to ze mě nedostalo v podstatě žádné emoce (na mysli zde mám především ten zvrat s Akselem v posledních 40 minutách). Trierův předchozí film Thelma se mi líbil moc, ale v tomto případě mě to minulo brutálně, a ztotožňuji se s kritickým názorem, že těch generačních klišé je zde už moc. (01.09.2022)

To, čo chvíľu vyzeralo ako komédia sa zmenilo v trpkú drámu o jednej frnde, čo nevie, čo so sebou. Raz šuká s jedným, potom s druhým. Nevie, koho chce. Raz chce deti, raz nechce. Do toho všetkého nevera z každej strany a výsledné nešťastie. Môže byť jej chovanie niekomu sympatické? Len ťažko. Plus tie halucinogénne predstavy, ako má hnusne vráskavé, povislé prsia starej ženy a celkovo neúčelná nahota. Ľudsky som nakoniec neprial ani jednej postave. (06.01.2022)

ač bych se měl datem narození také řadit mezi mileniály a mám celkem rád taková ta vztahová dramat ze života, která si na nic nehrají, Nejhorší člověk na světě mě z větší části úplně minul (platí hlavně pro emoční stránku). Ne snad, že by se tady nenašlo pár věcí, ve kterých se může vidět snad každý, ale osobně mi nebyla hlavní hrdinka sympatická natolik abych měl potřebu jí jít v ústrety. Možná sem jen některé aspekty dívčího/ženského života nepochopil (přeci jen nejsem žena), ale nemyslím si, že by její nerozhodnost, nestálost a tendence chovat se jako afektovaná p.ča tam kde k tomu není důvod mělo něco společného s tím v jaké společnosti žije a hodně situací tady spíš zavání značnou klišovitostí. Narozdíl od loňského severského kandidáta na Oscara tak tentokrát všeobecné nadšení nesdílím...60% (21.03.2022)

Má krásný úsměv. Umí se radovat. Má zvídavé oči. Jak ty se umí nadchnout. A co, že její okouzlení časem vyprchá? Kousek si vezme s sebou o dům dál. Nalepí se jí na boty. A co, že se možná plete, možná chybuje? Je snad zavrženíhodné, že je i v nejistotě iniciativní a vykročí? Je horší odejít dřív než pozdě? ___ Život je lineární. Narodíme se a umřeme. Život není lineární. Každou chvíli v něčem začíná od znova. A ten začátek je i není nový. Jde o sled epizod — o za sebe naskládaná, ale zároveň nelineárně propletená, tady a teď.  Proč by se každé tady a teď mělo podřizovat očekávání cobykdyby, minulosti, hypotetickému potom kdesi ve stáří..? ___ Je trpké, že se tak často se svým aktuálním místem v životě tak často mineme s tím druhým. Dřív nebo později. Vyšlo by to jindy, jinak? Možná. To je fuk. ___ To co je teď, je opravdu důležité. Posvátné. Přiznat tomu konečnost je urážkou. Odvážnou a nezbytnou pro štěstí duše. Špiníme novým staré? Ne! Ze starého jsme trochu vyrostli. Co jsme opustili, tím jsme se chtě nechtě trochu nakazili. ___ Nikdy nejsme hotoví. Pořád se pečeme. Neumřeme na konci. Umřeme někde uprostřed. Věčně nehotoví. Vždycky překvapení. Je v tom prostor pro radost. Neutop se. (05.09.2021)