foto

Věra Budilová

  • nar. 9.9.1930
    Praha, Československo
  • zem. 20.10.1999 (69 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Věra Budilová se narodila 9. září 1930 v Praze. Studovala, ale ihned po skončení nacistické okupace se začala profesionálně věnovat divadlu a herectví. První jevištní základy si získávala v letech 1945 až 1947 v pražském Studiu Činohry 5. května. V rychlém sledu let 1947 – 1955 prošla řadou menších scén v Praze (Divadlo Mladých pionýrů a Městské divadlo pro mládež), v Ostravě (Divadlo mladých) a v Plzni (Krajské oblastní divadlo). Nakonec definitivně odešla do Prahy a stala se dlouholetou členkou druhé nejvýznamnější pražské scény, Divadla na Vinohradech (1955 – 1999), kterému přes všechny problémy doby zůstala věrná až do smrti.

Věra Budilová byla od začátku charakterní herečkou, která prošla všemi druhy herecké práce. Od naivek a milovnic, přes silné ženské hrdinky, až po staré ženy, matky a babičky. Byla převážně dramatickou umělkyní malých rolí, které dokázala poctivě a zodpovědně uchopit a přetvořit, aby byly významné, i přes svůj malý rozsah. Výrazný byl u ní mj. hlasový projev a zejména podlouhlá hubená tvář ostrých rysů, vystouplé lícní kosti a černé vlasy. Věnovala se též umělecké recitaci a několik divadelních výstupů Věry Budilové na prknech Vinohradského divadla zaznamenaly i kamery (například BROUK V HLAVĚ, ALCHYMISTA, KOČIČÍ HRA, JACOBOWSKI A PLUKOVNÍK).

Z četných divadelních výkonů Věry Budilové si připomeňme inscenace „Žatva“ (Graňa), „Zánik eskadry“ (Oxana), „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ (Písničkářka), „Král Václav IV.“ (Máří), „Letní hosté“ (Kalerie), „Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert“ (Dorotka), „Válka s mloky“ (Milena), „Zkrocení zlé ženy“ (Vdovička), „Bubny a trumpety“ (Lucy), „Cyrano z Bergeracu“ (Subreta), „Bitva na pochodu“ (Věra), „Josef Švejk“ (Paní Palivcová), „Pygmalión“ (Paní Ensford – Hillová), „Mnoho povyku pro nic“ (Uršula), „Josefina“ (Smrčková), „Král Jan“ (Isabela z Angoulemu), „Nora“ (chůva Anna Marie), „Život a dílo skladatele Foltýna“ (Judita), „Hamlet“ (Herečka), „Věc Makropulos“ (Poklízečka), „Revizor“ (Žena inspektora), „Médea“ (Chůva), „Švejk“ (Babka Pejzlarka), „Richard III.“ (Vévodkyně z Yorku), „Třetí zvonění“ (Bábi), „Mistr a Markétka“ (Sestra), „Gazdina roba“ (Tetka), „Kočičí hra“, „Retro“, „Tartuffe“ ad.

I když pražská herečka, film jejího herectví téměř vůbec nevyužil. Zjevila se pouze v desítce filmových titulů. Od konce 50. let se zjevovala jako zdravotní sestra Marta v Podskalského komedii KAM ČERT NEMŮŽE (1959), listonoška ve středometrážním dramatu Jiřího Bělky DEŠTIVÝ DEN (1962), vrchní sestra v Krškově komedii DÍVKA S TŘEMI VELBLOUDY (1967), Machová v ODVÁŽNÉ SLEČNĚ (1969) Františka Filipa, matka Zárubová v Pinkavově příběhu PANTER ČEKÁ V 17:30 (1971), matka Potužníková v dramatu Ivo Nováka POSLEDNÍ PLES NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ (1974) a ve dvojroli cestující ve laku a návštěvnice domova v psychologickém VELKÉM TRÁPENÍ (1974) Jiřího Hanibala.

Jednou z posledních příležitostí Věry Budilové v českém dlouhometrážním filmu byla až postava starší úřednice v Matulově dramatu KARIÉRA (1984). Vystupovala též ve snímcích Studia FAMU a filmových studentů, v nichž třeba byla ženou s cigaretou v krátkém filmu KONEČNÁ (1970) Jaroslava Soukupa a služkou ve druhém krátkém dramatu …A ODPUSŤ JIM JEJICH VINY (1992) Jaromíra Polišenského. Byla dlouholetou manželkou dramatika, publicisty, dramaturga a režiséra Národního divadla v Praze Miloslava Stehlíka (1916 – 1994), matkou známého herce pražského Národního divadla Milana Stehlíka (*1944) a tchýní herečky Ivany Vondrovicové (*1944).

I když byla pražskou herečkou, v malé míře spolupracovala i s rozhlasem (př. „Rudá a hnědá“, „Nebožtík Nasredin“, „Lidice – Ležáky“, „Hudebně doložený Ezop“, „Pygmalión“, „Dalskabáty, hříšná ves“, „Linka důvěry“ či „Maigret a tulák“), dabingem (NEPŘÁTELÉ STÁTU aj.), ale více s televizními inscenacemi (O EMÍNCE A HAVLÍČKOVI, JAK SE ŠEVCEM ŠILI ČERTI, POSLEDNÍ KONCERT, LIŠAJ SMRTIHLAV, A NEBOJÍŠ SE PRINCEZNIČKO?, SPOR DRAMATURGA STROUPEŽNICKÉHO, PERNÍKOVÝ DĚDEK atd.) a seriály (CHALUPÁŘI, ŽENA ZA PULTEM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA nebo GOTTWALD). Věra Budilová zemřela 20. října 1999 v Praze ve věku devětašedesát let.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Filmy

1999 Vše pro dámu (TV film)
1998 Jacobowski a plukovník (divadelní záznam)
Kočičí hra (divadelní záznam)
1996 Dům poslední radosti (TV film)
1995 Hra se smrtí (TV film)
1993 Pozvání na večeři (TV film)
1992 ...a odpusť jim jejich viny (studentský film)
Ecce Constantia (TV film)
Gazdina roba (divadelní záznam)
1985 Domov (TV film)
1984 Kariéra
1983 Perníkový dědek (TV film)
1982 Tři spory: Spor dramaturga Stroupežnického (TV film)
1980 A nebojíš se, princezničko? (TV film)
1979 Lišaj smrtihlav (TV film)
Lůžko (TV film)
Poslední koncert (TV film)
1975 Jak se ševcem šili čerti (TV film)
První pohled (TV film)
1974 O Emínce a Havlíčkovi (TV film)
Poslední ples na rožnovské plovárně
Velké trápení
1972 Mnoho povyku pro nic (divadelní záznam)
1971 Panter čeká v 17.30
Zázrak v Oužlebičkách (TV film)
1970 Konečná (studentský film)
1969 Alchymista (divadelní záznam)
Brouk v hlavě (divadelní záznam)
Odvážná slečna
1967 Dívka s třemi velbloudy
1964 Tancovačka (TV film)
1962 Deštivý den
1961 Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert (divadelní záznam)
1959 Kam čert nemůže

TV seriály

1988 Malé dějiny jedné rodiny (TV seriál)
1986 Gottwald (TV seriál)
1977 Nemocnice na kraji města (TV seriál)
Žena za pultem (TV seriál)
Příběh řeznice Lady a skladníka Oskara (E04)
1975 Chalupáři (TV seriál)
Náhradník (E09)
1971 Hostinec „U koťátek“ (TV seriál)

TV pořady

1970 Televarieté (TV pořad)

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace