Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (509)

plakát

Ohnivé ulice (1984) 

Dafoeovy lakovaný dupačky holt nestárnou.

plakát

Loft (2008) 

Na blbosti jako férové objektivní hodnocení jsem už moc stará. 1. Potenciální remake netřeba, páč novácké a primácké detekticky si vizuál Loftu posledních deset let ...ehm... lokalizovaly víc než důkladně. Žel tedy při sledování nejsem schopná přenést se přes pocit, že už zase s tchánem čumím na Kriminálku Anděl. 2. Na typicky upachtěné pošušňáváníčko o sexu a nevěře, samozřejmě provázené spoustou intelektualizujících keců trapných zrůdiček, mi dávno vyvolali kopřivku Muži v pokušení. 3. Klasické detektivkové zázemí typu „banda morálních kurev si ve světě odtrženém od jakéhokoli zdání reality předvídatelně vše posere“ u mě funguje pouze, pokud je fikční svět odtržen od toho skutečného časově (ergo christieovky) nebo pokud má nějaký tematický přesah. Zde jsou jen ty kurvy, jež navrch nemají absolutně žádné problémy a s nimiž mám z nějakého důvodu sympatizovat, přestože koncept „sebestřední sexističtí hajzlové dojedou na své sexistické hajzlovství, když se stanou obětí jiného sebestředného sexistického hajzla, který uvažuje úplně stejně jako oni“ logicky vybízí spíš k uštěpačnému strouhání mrkvičky. 4. Očekávaná hitchcockovina se nekoná, páč vědom si debilnosti své pointy se scénář vrhá z jednoho místa a časové roviny do druhé, aby tenhle poněkud zásadní nedostatek zakryl, divák proboha nezačal náhodou myslet a raději se nechal udolat dojmem, že je to teda na něj asi trochu komplikovaný. Není. Je to jen partička uslintaných lůzrů s držkou zabořenou do několika párů koz. Žádná ajnštajnovina.

plakát

Nepokoje v L.A. (2017) 

Kdo viděl aspoň první dvě epizody O.J.: Made in America, tomu tahle přípravná složka archivních záběrů, z nichž se nějaký film teprve bude skládat, nemůže nic dát.

plakát

Mrakodrap (2018) 

Šla jsem na to jako na hláškoidní sled QTE ve formě vykrádačky Skleněného pekla a Smrtonosné pasti, v podání toho nejvíc elektrifikujícího kuchaře sportovní zábavy. To vše jsem dostala, a navíc charakterový oblouk, v jehož rámci se ženská naučí používat telefon. Nádherně blboučké. Doporučuju sledovat s někým, kdo má patologický strach z vejšek.

plakát

Melanie: Dar života a smrti (2016) 

Já, legenda z druhé strany. Extrémně, extrémně, extrémně dětinské strany. Že se to zcela očividně pokouší komentovat rasové vztahy, tudíž ze zdvořilosti radši opomíjím.

plakát

Skautův průvodce zombie apokalypsou (2015) 

SPOILER: Jako já chápu, že protagonista musí být na závěr odměněn svým řádně vyslouženým přídělem vagíny, páč je to jaxi známo, khaleesi, ale kurvaprdel, to ze dvou dostupných exemplářů musel být zvolen zrovna ten nudně zatuchlý?!

plakát

Ghost Stories (2017) 

Předvídatelná mechanická skládačka bez přesahu. Plus za přechody.

plakát

Předčítač (2008) 

"Stárnoucí Němce přijde děsně sexy, že jí bleju do průjezdu." To kdyby si někdo furt myslel, že nejtrapnější presexuální fantazie jsou ty dívčí.

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

SPOILERY. Stejně jako u Čarodějnice mi nezbývá, než se drbat na prdeli v údivu, co to zas všichni kolem mě hulej, a při sledování si režírovat vlastní verzi, kde závěrečná pointa není zcela odtržená od psychologického/charakterového obsahu prvních dvou třetin a nedělá z celého filmu bohapustou žánrovou dějovku, kterou nelze vnímat jinak než skrze totální nelogičtnost povrchové zápletky, protože veškeré předchozí narážky na potenciální přesah zničehonic nejsou nic než arbitrární výplň. Že se nekoná očekávaná metafora mezigeneračního rozpadu osobnosti, mateřství a manifestace potlačených traumat, s tím jsem schopná se vypořádat. Že ve výsledku nevzniklo nic než obehraná wanovská duchařina, pouze bez lekaček (tak asi díky za malé radosti, no), to už mě ovšem poněkud míchá.

plakát

První očista (2018) 

SPOILERY: Ačkoli si série kurevsky rychle uvědomila, že primární obětí ústřední premisy asi nebude banda zazobaných WASP na hermeticky uzavřeném předměstí, hlavní problém zůstával až doteď nepojmenován, a sice že tahle rádoby satira nemá, co by satirizovala, protože myšlenka "zločinnost psychologicky prospívá společnosti i jednotlivci, a tudíž je v omezené míře žádaná" je natolik retardovaná a odtržená od jakéhokoli zdání reality, že se vyvrací sama ještě před úvodníma titulkama. Čtvrtý díl je proto tím teprve prvním, kterému stojí za to věnovat pozornost i jako něčemu jinému než študácké nuďárně, kterou si člověk zaplácne prázdné místo na festivalu béček. Na otázku "co za vypatlané hovado by tuhle nebetyčnou píčovinu kdy uzákonilo a proč?" totiž konečně dává jasnou a vpravdě jedinou logickou odpověď: fašouni, protože demografická... ehm... očista. Retardované je to sice furt, ale pokud si mám vybrat mezi současnou totální očividností a potenciálním návratem k nedomyšlenosti, radši asi budu držet kušnu.