Hwaelos

Tohle je jiný kafe než trefné a přesně vypointované gagy z nejznámějších sklepáckých show (Pumelice, Katovna, Mlýny). Tohle je absurdita. Žádné divadlo, jen dadaistická anarchie. Hodně pak záleží, jak se k tomu divák postaví. Čeká-li humor v tradičním slova smyslu nebo nejdejbože satiru (nebo vlastně cokoli postaveného na příběhu), bude zklamán. Pokud se ale dokáže bavit nezmapovanou krajinou za hranicemi nonsensu (opravdu nedokážu pojmenovat onen pramen zábavy, na jehož vlně jsem jel), je to svým způsobem geniální.

Jako dokument to není dvakrát informačně obsažné, ale jako charakterový portrét funguje Věra 68 velmi dobře - dokonce i pro lidi, které sport vlastně moc nezajímá.

Supergirl neměla nakročeno špatně. Když zacházíte s postavou, která je jen vývarem z jiného superhrdiny, musíte být buď zatraceně kreativní, anebo vyměnit kontext, aby z výsledku něco kloudného bylo. Dojem, který ve mně zanechal první díl, by takový, že trvůrci zvolili variantu č. 2 a namísto patosu přidali humor a nadsázku. Po pár dílech bylo ale jasno, že jsem se fatálně zmýlil. Zápletky jsou tuctové, zpracování levné a bez atmosféry, příběh generický, patosu vrchovatě. Škoda. Melissa Benoist byla celkem sympatická žába.

"We are the bad guys, that's what we do", říká Harley Quinn a krade přitom kabelku. Tak se na to podívejme. Seznam provinění: 1. padouch nezastřelil Batmana, protože má rád dceru, 2. holka, co si neumí vybrat vhodného partnera, 3. je ošklivec s dobrým srdcem, 4. týpek neumí zacházet s ohněm, 5. holka, co se nenaučila anglicky, 6. týpek se naučil anglicky, ale má hroznej přízvuk. Panečku, to je soupiska zločinců. Ze všech se navíc stanou kámiči, protože je spojí úkol zachránit Zemi, i když k tomu nejsou nucení. Představuji vám film "Justice League of... wait, what?" Suicide Squad v komiksovém podání řady New 52 má sice ke kvalitní četbě daleko, ale aspoň nepředstírá, že jsou hlavní hrdinové jen partou zvrácenejch vyvrhelů. Ayer dodal akční podívanou, kde na nějaké představování postav není místo, střílečka začíná už po půl hodině a pokračuje následujících 90 minut. Střih je svižnej, muzika nepřestává hrát a herci jsou fajn, takže to nepřepnete, ale na konci si budete říkat, že to vlastně nedává moc smysl. Ale co, byl tam Joker, ne? Protože kdyby tam nebyl, tak by přece... tak by se přece nic nestalo?

Co říct, Coogler ani Jordan svým filmem Rockymu ostudu neudělali. Vlastně naopak, je hrozně příjemné, že jak Creed, tak poslední Rocky se z testosteronových mlátiček vrátili k poctivému základu uvěřitelného lidského příběhu prvního dílu.

"Good trick works on so many levels..." říká Morgan Freeman a má pravdu. Stejně jako špatný film na spoustě úrovní nefunguje. Tady nefungují už základy filmařiny, což zřejmě supluje neustále popojíždějící kamera se snahou nahradit soudržnost pocitem dynamiky. Jenže dynamiku nemá samotný scénář, který nahradil spektakulárnost a překvapivé momenty levnou, cheesy gangsterkou bez snahy o divácký mind-blowing. Zdaleka nejsmutnější je, že ani základní jiskření a špičkování hlavních postav pomocí cynického humoru nezůstalo. Namísto toho je divák svědkem pokusů o dojemné utužování party, z něhož se tak maximálně zvedá kufr.

Inside Job je použitelný jako "doplňková četba" k The Big Short, ale dosti dobře obstojí i sám o sobě. Poskytuje velmi dobře uspořádaný soubor informací, který zachycuje finanční krizi v souvislostech od jejích příčin až po současný stav. Poslední kapitoly jsou ostatně nejvíc znepokojující, protože svědčí o takové prorostlosti politického systému a finančního sektoru, že z toho vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Fakt, že velká část strůjců krize (z nichž žádný nebyl stíhán) zastává vysoké posty na místech, kde se rozhoduje o regulaci trhu a jeho dalším vývoji, je doslova alarmující. Ostatně nejvíc vypovídající částí dokumentu jsou ty pasáže, kdy titulek suše oznamuje "XY odmítl poskytnout rozhovor pro účely tohoto filmu". Doporučuju srovnání s některými komentáři Johna Olivera a vlastně (s jistou rezervou) i s politickým pozadím House of Cards (vliv lobbystů a donátorů na politické rozhodování).

Vzpomínáte na všechny ty fantastické právnické filmy 90. let, v nichž slavná tvář (Tom Hanks!) vyhrál případ po tvrdém boji za spravedlnost po třetím stání? Stalo se tak díky jeho neúnavné dřině, reprezentované krátkými prostřihy na jeho horlivé studium precedentů a překvapivým odhalením zásadního důkazu těsně před koncem... Tak přesně taková první série American Crime Story... není. Zůstávají jen ty devadesátky. Proces trvá rok a hrozně se vleče. Větší roli než důkazy tu hraje mediální pozornost a poddružné věci, jako kdo o kom napsal knihu nebo jaké je barevné složení poroty. People v O. J. Simpson po filmařské stránce neoslní a každý díl není zrovna nabitý zvraty, ale tvůrci jinak s tématem zacházejí docela šikovně. Uplatňuje se tu přístup známý už z The Wire, která zpracovávala jeden problém, ale dala mu vícero odstínů díky odlišnému zaměření té které série. ACS se snaží o podobnou věc, jen v menším měřítku. Je tu díl věnovaný frustraci poroty, díl zaměřený na race-card a další díl zaobírající se nahrávkou, která může kompromitovat samotného soudce. Jsem hodně zvědav, co přinese další série...

Noc a mlha představuje dnes už dosti známé záběry z koncentračních táborů a ukazuje tak realitu tamnějších hrůz, která v padesátých letech - ještě deset let po válce - nebyla mnohým známa (ačkoli příležitost diváci dostali např. už v roce 1945 ve Wilderových Mlýnech smrti). Děsivost Resnaisem editovaný materiál neztrácí ani po letech, ačkoli sílu pramenící z němého úžasu už trochu ano. Připočteme-li naprosto nevhodně zvolený hudební doprovod (stejně tak by šel použít rozjuchaný swing), působí snímek spíše jako dobová než nadčasová záležitost.

Nebudu lhát, nerozumněl jsem ani po výkladu Margot Robbie ve vaně, ale možná to bylo částečně právě tím, že šlo o Margot Robbie ve vaně. Základní kontury příčin velké krize ale z tohohle důležitýho filmu pobere každý. Adam McKay to divákovi nijak neulehčoval, na druhou stranu si ani moc nedokážu představit, tak by takové téma šlo zjednodušit. Ale alespoň přidal nějaké podvratné elementy do vyprávění, které to celé udělaly zábavnější podívanou. Vlastně jsem ještě asi neviděl tak skvěle použité brechtovské efekty jako tady.