Hromino

Ve škole jsme se kdysi učili, že ten, kdo neustále gestikuluje pomocí rukou, má malou slovní zásobu. A to naše milá Halinka dělá! Sice nevím, jestli ta velryba má doopravdy tak malou slovní zásobu, ale úroveň tohoto pořadu je hluboko pod bodem mrazu.

Nudný soutěžní pořad. Protože asi nezbylo peněz na nové studio, leze štáb po všemožných historických památkách, kde se nasáčkují a hrají o to, kdo toho ví víc o historii. Marek Eben se ke všem soutěžícím chová nesmírně seriózně a zachází s nimi, jako by byli malí porcelánoví sloni, do toho ještě lezou slavné hvězdy, které se namaškarádují do naducaných obleků, a dělají před soutěžícími šašky, že se narodili tehdy a tehdy, zemřeli tehdy a tehdy, udělali to a to, válčili s tím a tím. Pochopím, že seriózní lidé a historici se v tomhle pořadu vyžívají, ale co ti ostatní? Jednu hvězdu dávám za dobrý nápad, druhou za zajímavosti o historických památkách. A to jsem ještě hodně nadhodnotil.

Jako malýmu se mi to hrozně líbilo. Je to ztřeštěné, zábavné, střelené, přitažené za vlasy - ale proč ne? Pobavíte se, zasmějete se...a není co řešit. ;)

Když jsem se dodíval na Pána velryb, byl jsem pořád ztuhlý jak sibiřský ježek. Tak silné a nabité drama a zároveň i rodinný film jsem už pěkně dlouho neviděl - a že jsem jich neviděl málo. Příběh duševně špatně vychovávané a ponižované dívky (ne v tom smyslu, že by ji spolužáci šikanovali, nebo měla neúspěchy ve škole), kterou psychicky ničí její dědeček. Zatímco ona touží po uznání, on ji chce ponížit tak hluboko, jak jen se dá. U obyčejného snímku tyhle pocity nezakusíte, ale Pán velryb je něco jiného. Režisérka Niki Caroová, která v té době byla prakticky amatérkou, podala neuvěřitelný výkon a společně s Keishou Castle-Hudghesovou vytvořila monumentální dvojici, která funguje stejně úžasně jako dvojice Depp - Burton, i když samozřejmě v jiném žánru a směru. Hudba je fascinující a poodhaluje vám tajemství a zvyky Nového Zélandu. Konec sice dopadne na jednu stranu dobře, ale z druhého pohledu pochopíte, že dopadl ještě líp - jelikož pravé přátelství, láska a uznání je silnější, než cokoliv jiného - a Pán velryb to dává jasně najevo.

Soutěž, kterou jsem si jako malý ještě s Vladimírem Čechem coby moderátorem neskutečně užíval.

Když jsou prachy, je všechno hra.

Chalupu nemám, ale myslím, že hrou je jen v tom případě, když na to máte prachy.

Bydlení, chalupa, zahrada... všechno je podle České televize hra. Pokud ovšem na tu hru máte keš.

Soutěžní otázka: Co dělají nejčastěji učitelé? a) stávkují, b) vyučují -- Co k tomu říct? Raději nic.

Vorlíček se snažil udělat z úspěšného seriálu i úspěšný film, který by všichni obdivovali, ale místo toho po něm neštěkl ani pes. Nedivil bych se, kdyby po Vorlíčkovi za tento film hodili při Českém lvu botou, jelikož tohle je kravina, která nezná mezí. Opravdu. Mach a Šebestová se dostanou do reálu se svým sluchátkem, Jonatánem a kdoví čím ještě, aby druhým čmuchali za zadkem, nechali si ukrást sluchátko od gaunerů a mít gangsterské nápady svých spolužáků? A do toho ještě špetka toho "zdeňko-troško-kameňákovského" humoru?! Z toho vám nemůže vyjít nic jiného než odpad! Hrozní herci, hrozný scénář, hrozný děj. Děs, běs, odpor, hrůza, stupidita, konina, kravina... no, to by stačilo. Pan Vorlíček by si měl raději užívat stáří a kochat se svými díly, které opravdu za to stojí, nikoliv se vysilovat a hazardovat se zdravím svým i se zdravím televizních diváků.