SOLOM.

Máte-li rádi levné zombie kousky, říznuté černou komedií a suchým britským humorem, jste tady možná na správné adrese. No jen možná, protože tento kousek patří bohužel k těm horším, které jsem měl možnost vidět. Po docela slušném rozjezdu, ve kterém nám tvůrci nabídnou několik srandovních hlášek, i zábavných situací okořeněných o černý humor to totiž začalo sklouzávat spíše k nudné konverzačce. A já mám u podobně laděných filmů rád spíše akci a absurditu, než utrápené kecání. Hlavní hrdina totiž vede řadu dialogů s ženskou postavou, která na záchodcích zůstala uvězněná s ním a diváci jsou tak v mnoha pasážích ochuzeni o samotné zombíky, kteří se neustále marně snaží dostat do zamčené kabinky. Navíc ani jejich masky nebyly zrovna moc povedené. Viditelně se rozpočet vypotřeboval hned v krvavém počátku. Což byla zatraceně škoda, protože prvních cca 25 minut bylo opravdu povedených. Scénárista a zároveň i představitel hlavního hrdiny Dan Palmer je evidentně fandou zombie komedií, ale když nemůžeš disponovat potřebným rozpočtem, jsou vaše možnosti značně omezené. Co na tom, když máte dost originálních nápadů, když je potom nemůžete dotáhnout k dokonalosti. Kdyby se tam podstatně méně kecalo a více bojovalo se zombíkama, byl bych ochoten sáhnout i k většímu ohodnocení. Takhle to však vidím bohužel na podprůměr. 40%

Kvalitu tohoto starého kousku ocení jistě jiná skupina konzumentů, než jsem já – protože gay tématika mi není blízká vůbec. Dokážu však pochválit zajímavou práci kameramana i fakt, že to má alespoň nějaký příběh. Nelíbil se mi moc obsah, ale to je můj problém. Pěkně nasnímané bylo „vydechování kouře přes brčko ve zdi“. Hudební doprovod rovněž nebyl vůbec špatný!

Gaspar Noé je zvláštní režisér a jeho kousky (filmy) stejně tak. Podobně si vedl i tenhle krátkometrážní porno kousek, který dokáže zaujmout snad jen hlavně milovníky análního sexu. To co zpočátku vypadá jak reklama na kondomy a lubrikační gel, se záhy změní v chaoticky sestříhaný mišmaš, kde se střídají záběry prcání do zadku s onanujícím chlapíkem – to vážně není nic, co bych musel nějak obdivovat. Kdyby tam byly alespoň pěkné ženské, ale takhle…Jedna hvězda za doprovodný zvuk, ta druhá za podivně chaotický střih…

Kecal bych, kdybych řekl, že jsem se u toho párkrát s chutí nezasmál. Novodobé české komedie moc nemusím, ale občas se mezi nimi najde i pár slušných rodinných kousků, které nejsou tak trapné, jak většina ostatních. A tohle má několik povedených scén, vtipných hlášek i dobré herecké obsazení, tak proč ne. Navíc jsem svého času taky rád jezdil na vodu – takže fungovala i troška té nostalgie. Taková oddechovka na nedělní odpoledne (podvečer), která nenudí a má alespoň průměrnou úroveň.

Úchylné, bizarní a morbidní kousky – to jsou filmy přesně podle mého gusta. Tento kanadský počin samozřejmě nesměl chybět v mé sbírce, zvláště když jsem o něm slyšel nejrůznější zvěsti. Skutečně to není nic pro slabé nátury, mnohým se může zvedat z obsahu žaludek, no prostě laskomina jen pro otrlé. Má to však jedno ale a tím je místy až zbytečné natahování celkové délky, zvláště když to celé nemá vlastně řádně ucelený příběh, ale jde spíše „jen“ o postupné hnití a rozkládání ženského těla. Ono se celkově v tomto filmu ani moc nemluví, za to nahoty, humusu, zvracení a fekálií tu je opravdu požehnaně. Má-li někdo nekrofilní choutky, tak ten tu je na správné adrese. Škoda jen, že hlavní hrdinka nebyla nějak extra atraktivní, ale tak to je otázka vkusu. Její postupná proměna dosáhne zhruba v polovině extrémní parametry, takže ono už to potom bylo stejně úplně jedno. Rozkládající se ženská, pokrytá krví, zvratky, výkaly – no obrázek si udělejte sami. Tvůrčí zvrácená představivost byla pozoruhodná, jen byla velká škoda, že se ke konci nechal strhnout a ty vraždy už tu byly jaksi navíc a ne moc dobře provedené. Na Kanaďany je to však opravdu pozoruhodný počin, který však ocení jen specifická skupina diváků. Pro ostatní to bude jen těžko stravitelný humus. Nicméně já nakonec odcházím docela spokojený. Nebylo to úplné terno, ale ani totální blbost. Prostě bizarre jak má být. 50%

Existuje celá řada filmů, jejichž pokračování jsou mnohdy lepší, než samotný originál. Je však i spousta těch, jenž raději nikdy neměli být natočené. Tento kousek zůstává někde uprostřed, ale i tak si troufám tvrdit, že jde spíše o zbytečný sequel. Ani první Contracted totiž nepatřil mezi zrovna okouzlující filmy, přesto si mou pozornost nakonec vysloužil. Mohla za to hlavně docela sympatická hlavní hrdinka v podání Najarry Townsend, která odvedla slušný herecký výkon a místy jsem se dočkal i zajímavé atmosféry + humusáckého finálního sexu. Dvojka však už tak dobrá nebyla. Nový režisér chtěl hlavně přidat na akčnosti, čímž však právě trpělo budování pochmurné atmosféry. Navíc podruhé už tak nezaujala ani postupná proměna nakažených. Vše podstatné bylo viděno minule (vypadávání zubů, zvracení, červíci, krvavé oči…). No i tady však nakonec došlo na gore (vydloubnuté oko, řezání kobercovým nožíkem do těla, kousání do krku, babča a těhotná sestra…), ovšem dost podstatná délka filmu se věnovala pátrání a poodhalování tajemného chlápka, který tohle všechno měl na svědomí a popravdě BJ moc sympatií nepobral. Stejně jako nám nebylo vysvětleno dost podstatných informací ohledně viru. Phase II nám tak sice rovněž nabídla několik nechutnějších scén a počet mrtvých taky nebyl zrovna zanedbatelný, ale mně samotnému se více líbila jistá forma „intimity“ jedničky. Jelikož jsem první díl ohodnotil průměrnou známkou, tady musím jít trochu dolů. 40%

Tento poloamatérský splatter je určen jen pro specifickou skupinu diváků, milovníky brutální, špinavé a hlavně bizarní podívané – takže se ani moc nedivím, že většina lidí dá od něj ruce pryč, nebo jej bude považovat za nehorázný kýč. Já si však v podobných filmech doslova libuju, takže jsem si samozřejmě vychutnal i tento kousek. Scénář samotný je potřeba hodit za hlavu, moc o něm nepřemýšlet (moc valnou kvalitu totiž příběh vskutku nemá) a užít si bizarní podívanou plnými doušky. Litry prolité umělé krve, přehršel digitálních efektů, amatérské gore, hromada morbidních situací či postav – to je hlavní doména tohoto filmu. Fiktivní svět, vlastní pravidla, spousta podivných individuí, mutantů, trhání končetin, rozbíjení a rozdupávání obličejů – jo chrochtal jsem blahem. Ta vata okolo a pokus vsunout do všeho toho marasmu i rádoby „srdceryvný příběh“ – to už tu bylo jaksi navíc a dost zbytečné, zvlášť když to neměli tvůrci zrovna moc promakané, ale to už je věc druhá. Šílené a úchylné to ale bylo dost. Je však pravdou, že by se tu našla i spousta negativních prvků. Dokážu pochopit, že tomu někdo rovnou vlepí odpad, jiný dá 100%, no a já zůstávám někde uprostřed. Pobavil jsem se u toho, ale našel bych tu i věci, které se mi moc nelíbily. Beru to však jako takové zpestření a určitě nelituji, že jsem tuto italskou bizarnost viděl. 50%

Režisérské duo Bustillo a Maury mě dokázalo okouzlit svým filmem Uvnitř (À l'intérieur) a ani jejich Leatherface nebyl vyloženě špatný, takže jsem samozřejmě předpokládat, že i tentokrát neodejdu zklamaný. No je ovšem pravdou, že se ve mně při sledování tohoto kousku dost mísili pocity a bohužel musím říci, že jde o dosti průměrnou záležitost, která promarnila svůj potenciál. Navíc to nebylo ani tak brutální, jak bych od této dvojice očekával a popravdě já jsem hodně háklivý na fakt, když se většina vražd odehraje mimo záběr kamery. Přitom začátek filmu příjemně navnadil a považuji ho za vůbec nejlepší na celém filmu. Trojice výrostků si sice mé plné sympatie nezískala, ale tak nějak jsem je svým způsobem i litoval, do jakého průseru se následně dostali. Nahý magor v klaunské masce totiž dokázal následně vykouzlit několik brutálnějších momentů, u kterých jsem si i párkrát zachrochtal blahem. Jen ta jeho „GPSka“ a rychlé nalezení domů všech tří chlapců mi nějak nešla na rozum, stejně jako jeho ultra rychlé pohyby. Podobných nelogických kiksů tu však byla celá řada. A strašně mě štvalo, že se vetší scén (mordů) odehraje mimo záběr kamer – to už se ale opakuju. Kdo si ale počká, ten se nakonec i nějakého toho gore dočká, stejně jako začala houstnout samotná atmosféra. Konečně jeho tvůrci dostáli své reputaci a hororoví nadšeni si přijdou na své. Nebylo však už příliš pozdě? No průměrnou kvalitu dokázali zachránit, ale mohlo to být daleko lepší. 50%

Jací rodiče taková dcera „skoro“…A že jejich rodinný život nebyl a není zrovna moc harmonický, za to se jim zapalovala lýtka už v raném mládí… Sarah Bolger byla v těch trenclích a tílku vážně sexy a ani se nedivím, že si to s ní chtěl každý rozdat a i ona byla pěkně nažhavená, no a ještě k tomu uměla i dobře vařit…Hlavní postava mi byla docela sympatická, přestože bych takovou dceru asi raději nikdy nechtěl – no a takové rodiče rozhodně taky už vůbec ne (ani se nedivím, že se chovala tak jak se chovala, když otec byl magor a matka slepice). Jako celek ale tenhle film docela fungoval, až na pár slabších momentů, takže průměrné ohodnocení tomu klidně dám. Přestože podobné kousky zrovna moc nevyhledávám.

Po delší době zase jeden z českých filmů, na který se dalo docela v pohodě dívat a nekroutit očima nad stupiditou scénáře. Jasně, některé pasáže byly poněkud nudnějšího rázu, ale jinak se tu divák i dost nasměje – Kostková – Vetchý „velmi harmonický vztah“ i nějakou tu vtipnou hlášku vypustili, Kubařová taky zahrála dobře, Adamovská rovněž nebyla špatná – o Hofmannovi se asi nemá cenu moc bavit (ten je dobrý skoro vždycky). Neříkám, že jsem se z toho „posadil na prdel“, ale jde o docela solidní kousek a za poslední roky se jich u nás zrovna moc neurodilo!