Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Horor
  • Akční
  • Krimi
  • Komedie

Recenze (8 627)

plakát

Texaský masakr motorovou pilou (2022) 

Nejnovější Texaský masakr rozhodně není žádným „hitem sezóny“.    Tato kultovní série a dnes už i legendární Leatherface celou svou dobu byli jak na horské dráze. Některé díly se opravdu povedli, jiné absolutně propadli, remake z roku 2003 se těší celkem velké popularitě a prozatím poslední film  Leatherface (2017) byl spíše dosti průměrnou podívanou. Původní film z roku (1974) mám však docela rád a tak jsem byl zvědavý, jak se s tím nakonec tento nejnovější přírůstek popasoval. A musím říct, že příběh samotný moc záživný nebyl, casting (výběr herců) byl přímo otřesný a nebýt opravdu šťavnatého gore masakru, asi bych to odstřelil někde směrem k odpadnímu ohodnocení.    Jenomže právě gore a všechny ty mordy (nebo alespoň většina) se mi líbili a to docela hodně. Nic pro slabé povahy. Krvavý masakr v autobuse jsem si užíval, praskaly kosti, uřezané končetiny létaly do všech stran a počet mrtvých byl rovněž uspokojující. Díky tomu jsem dokázal odpustit i to, že opravdu záživné atmosféry tu bylo málo, dialogy i herecké výkony velmi chabé a návrat hrdinky z prvního dílu, rovněž svým způsobem zbytečný. Co k tomu dodat. Celkovou kvalitou byl tento film podprůměrnou záležitostí, ale po stránce násilí a gore jsem byl docela spokojený. Navíc tu zařvala drtivá většina absolutně nesympatických postav a já hlavnímu záporákovi po celou dobu tak fandil, aby je všechny rozcupoval na maděru, co možná nejbolestivějším způsobem. Takže z nostalgie přivřu jedno oko a Leatherface si nakonec to průměrné ohodnocení ode mně vyslouží. 50%

plakát

Jeepers Creepers: Reborn (2022) 

Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem této hororové série a již první díl považuji jen za obyčejnou průměrnou podívanou. Dvojka a trojka už byla podprůměrnou záležitostí a do tohoto rebootu jsem šel s velkými obavami, ale zároveň i jistou formou očekávání. Proběhla totiž změna na režisérském křesle, kdy kvůli svým hříchům z minulosti nakonec Victor Salva z projektu na nátlak samotných distributorů a chlebodárců vycouval. A já si říkal, že by to mohl být impuls k lepším zítřkům. Zvlášť když se nakonec překopal i celý scénář a místo dalšího navázání na předchozí díly, tu na nás čekal údajně první díl nové trilogie, které se ujal Timo Vuorensola. Bohužel se ukázalo, že tahle volba byla rovněž katastrofální a čtvrtý díl je prozatím vůbec nejhorší.    Nepomohl tomu ani solidní úvod, ve kterém se objevila dvojka starých matadorů a uznávaných hvězd - Dee Wallace a Gary Graham. Ti byli jen šťavnatým lákadlem k jinak těžce podprůměrnému filmu. A katastrofa to byla téměř na všech frontách. Příběh se motá okolo tajného kultu, samotného Creepera, ale pořádně nám neodpoví na žádné otázky. Otázky proč? Zabiják totiž vždycky zabíjel své oběti, bral si z nich určité části těl, doslova nasával strach svých obětí, ale tady to měl jaksi na salámu. Jasně pár lidí zabil – ale už to nemělo potřebnou atmosféru z jedničky, ani černý humor dvojky a většina mordů postrádala nápaditost – některé se odehrály i mimo záběr kamer.    Navíc i samotný Creeper prošel mnoha změnami. Nejen že ho hrál někdo jiný, protože Jonathan Breck nabídku odmítl, ale i jeho podoba byla mnohem horší – nepovedená. Jestli kdysi dokázal nahánět hrůzu, tak tady byl spíše k smíchu. Maskéři se zrovna moc nevytáhli, spíš mi připomínal jednoho ze skřetů z Pána prstenů. O hereckých výkonech většiny zúčastněných už se raději nechci vyjadřovat vůbec. Protože to byla až na pár výjimek přehlídka pěkných ubožáků. Přísnější měřítko si zaslouží snad jen hlavní hrdinka Sydney Craven (na kterou se pěkně dívalo hlavně při převlékání kostýmů na festival) a pak se mi ještě líbil buran Peter Brooke. Zbytek katastrofa. 30%

plakát

Trestanec (2017) 

Lehce přeceňovaný film z vězení, který měl určitě množství kladů, ale je zde i dost věcí co se mi moc nelíbily. Linka v kriminále byla daleko lepší a zajímavější, než ta venku. Některé bitky byly velmi solidně natočené, jiné spíš poněkud úsměvné, herecký výkon hlavního hrdiny jakžtakž ucházející, no jak se říká: Amerika je země nepřeberných možností a do tamního vězení bych se určitě dostat nechtěl – ani do toho českého. Klasický průměr, který mi stačí vidět jen jednou. Zázraky se nekonali...

plakát

The Escort (2016) 

Já sice moc na romantické komedie nejsem, ale existuje pár takových, na které se i bez donucení podívám klidně znovu a The Escort bude jednou z nich. Netekly mi u toho proudy slz, ani jsem z toho nebyl naměkko, ale samotný příběh špatný není. A to hlavně díky slušným hereckým výkonům ústřední dvojice. Sexuální aplikace – kurva to musím mít v mobilu i já…Děvčata z eskortu jsou některá celkem pěkná a Lyndsy Fonseca je sakra pěkná ženská, škoda, že tu nebylo i trochu té nahoty, ale u některých klientů jsem se i docela zasmál. Ta omáčka okolo byla místy trošku nudnější, ale taková linka s otcem a sestrou dokázala pobavit taky -  Bruce Campbell je „king“ a jen škoda, že nedostal více prostoru. Já tenhle film řadím mezi solidní lehce nadprůměrné kousky. Takže 60% je si myslím tak akorát. A asi se budu muset porozhlédnout po více filmech, ve kterých se objevila Lyndsy Fonseca, páč tohle děvče mě tak nějak dokázalo uhranout i přes monitor počítače…

plakát

Morbius (2022) 

Přiznám se, že jsem spíše odpůrce všech těch Marvelovských superhrdinů, oblečených do latexových oblečků a směšných brnění a dávám od nich ruce pryč. Jako dítě jsem měl rád všechny ty animované Spidermany, Supermany, Batmany a jim podobné, ale ve filmové podobě, to je pro mne jedno velké utrpení a snad žádný film jsem nedokoukal do konce. Proto jsem i k tomuto hororovému kousku od Sony Pictures přistupoval s dost velkou skepsí a ve finále se mé obavy ukázaly jako naprosto opodstatněné. Ani se moc nedivím, že se Morbius u diváků moc velké podpory a nadšení nedočkal.    Příběh samotný bych ještě dokázal překousnout, ale to celkové zpracování – jo to byla zase bída. Některé efekty pěkné, ale našla se tu i celá řada těch směšných a ani samotná atmosféra mě prostě nedokázala přikovat do křesla, abych seděl jen s otevřenou pusou. Nejčastěji je tento film porovnáván s Bladem a já musím říct, že v jejich vzájemné konfrontaci by Morbius prohrál na plné čáře a to na všech frontách. A nějak výrazněji tou nepomohlo ani časté zpomalování času.    Jared Leto vypadal spíš jak přiteplený EMO upír, hlavní záporák Matt Smith se na scéně objeví až dost pozdě a taky se zrovna moc nepředvedl. A jediná kráska ve filmu Adria Arjona své ženské zbraně taky neukázala, takže i po této stránce přichází jisté zklamání. Navíc byla na obrazovce žalostně málo. Takže bohužel, ale já prostě spokojený nebyl a tudíž to nevidím ani na průměrné ohodnocení. Pozitiv bych tu našel jen málo, zápory jasně zvítězili na plné čáře. 40%

plakát

Charles (2021) 

Child's Play se podobně jako jiné známé hororové série těší velké fanouškovské přízni a tak není nic nového pod sluncem, že i panenka Chucky se dočkala několika amatérských snímků. Tento fans projekt už viditelně musel stát i nemalý peníz, protože jsou zde použity celkem zdařilé speciální efekty. Samozřejmě se nejedná o žádné veledílo, ale během hodinové stopáže si diváci přijdou na své. Je zde k vidění několik vcelku solidních scén, ve kterých nechybí místy slušná atmosféra, krev a násilí. Jen na scénáři a samotných dialozích se mohlo zapracovat ještě o trochu více, ale to už bych chtěl asi moc.    Herecké výkony nejsou nějak oslnivé, ale s tím se dalo počítat. Hlavní roli zde hraje pihovatá zrzavá panenka se zvráceným smyslem pro humor, jejíž nejoblíbenější zálibou je zabíjení. A ta se povedla. K vidění je hned několik děsivých grimas, zabít ji taky nebude nic jednoduchého, o čemž se hlavní hrdina Michael přesvědčí hned několikrát a v neposlední řadě, svým obětem absolutně nic nedaruje. Jen škoda několika zbytečně hluchých a nudných míst/pasáží.

plakát

Vánoční poselství prezidenta republiky Miloše Zemana (2022) (pořad) 

Miloš ani tentokrát nezklamal. Až mi přišlo, že byl dokonce méně útočný než jindy ve svých projevech. Ale možná se pletu. Nicméně když šel na hrad poprvé tak jsem ho volil i já jako menší zlo. Když tam byl podruhé, měl jsem obavy, že se konce svého mandátu ani nedožije. Nyní mu přeji šťastný odchod a hlavně klid a odpočinek do dalších let v ústraní. I když si myslím, že o něm ještě uslyšíme. Po něm může přijít daleko větší katastrofa, to si ani řada lidí neuvědomuje. Tož pane presidente připíjím slivovičkou, a jak jste řekl: „Sbohem a šáteček…“.

plakát

47 róninů (2013) 

Někteří označují tento fantasy film za propadák, já nevím proč. Možná měli tvůrci velké oči a po peněžní stránce to nedopadlo podle jejich očekávání, ale jinak jako celek tento kousek docela obstál. Mělo to pěknou výpravu, kostýmy a ani herecké výkony nebyli vůbec špatné. Já se u toho i docela bavil a přestože to vskutku nebyla žádná bomba, vzešel z toho slušný film, který jsem určitě neviděl naposledy. Ko Shibasaki byla nádherná, Keanu Reeves i Hiroyuki Sanada jasnými tahouny a i soubojové pasáže se myslím vydařili. Navíc ČEST tu vyhrála na plné čáře. V mých očích lehce nadprůměrná záležitost. 60%

plakát

Ronin (1998) 

Ronin nám kromě solidního špionážního příběhu a velmi dobře natočených automobilových honiček nabídne především kvalitní herecké obsazení. A to byla jeho největší doména. Robert De Niro a Jean Reno jasnými tahouny celého filmu a to nejen díky svému umu, ale i jejich postavy byly nejzajímavější. Natascha McElhone je sice atraktivní děvče na své roky, ale čekal jsem od ní přece jenom více. Stellan Skarsgård tentokrát coby pěkný zmrd a třeba takový Tříska se tu jen mihl v pár minutách, ale účast v takovém filmu se počítá. Zbytek tak nějak do počtu, nebo se tu moc neohřáli. Příběh samotný měl množství solidních pasáží, ale i poněkud nudnějších momentů, které brzdili tempo. I tak si ovšem odnáším slušný zážitek. Jde o lehce nadprůměrný kousek – což znamená 60%.

plakát

Třetí noc pro čaroděje (1994) (TV film) 

Ani jeden ze známé dvojky z Arabely se sice nikdy nestal TOP hercem (herečkou), ale určitě nepředvedli špatné výkony ani zde. V mých očích spíš naopak – bylo to slušné. Štěpánek coby chamtivý král a Prachař proradný rádce byli taky v pohodě. A bláznivý čaroděj Kostka byl nejlepší. Příběh o třech úkolech, po jejichž splnění, dostanete ruku princezny - možná není tak okouzlují, protože tahle myšlenka už byla jinde a několikrát, ale v rámci televizní pohádky a ještě tak krátké, se jeho tvůrcům podařilo natočit slušnou průměrnou pohádku pro malé děti.