Tosim

70% a tak nějak zjišťuju, že metoda, kdy se sportovci chovají jako magoři, přestává, alespoň na mě, fungovat. Prostě všechno ulítlé, od začátku až do konce, nebýt toho, že Langmajer je tak dobrý herec, nedopadlo by tak uspokojivě, když se jeho figura začala proměňovat z šaška v charakter (podobně jako v Neviditelných). Zajímavá byla pro mě účast chlapců z Pečeného sněhuláka. Petr Kolečko už by si mohl vzít od sportovních témat na chvíli tajmaut. Těším se na Most!

Ten film nemá žádný náboj, plyne si a snad je i natočen "jen tak," důležité události ze života Horákové jsou zobrazeny hodně rychle, skrz zbytečně dramatickou hudbu a popsány dvěma, třemi slovy. Po únoru 1948 atmosféra trochu zhoustne (vynikající Jitka Smutná v roli Hodinové-Spurné!), ale jen na chvíli, spolu se soudem vidíme všichni to, co už známe a nic nás nepřekvapí. A takovým okamžikem nemůže být co, když dcera mučednice přijíždí po čtyřiceti letech do Prahy. Pokud chtěl Mrnka natočit tuhle mdlost a navíc na vývoz, měl v zahraničí doporučit dokument Proces H a raději se na to vykašlat. 30%.

Skvělá filmařina, působiví herci, angažovanost. A Spielberg. Dokonalé spojení, vynikající film, naposledy jsem si takhle liboval u Mostu špiónů. Takovej biják prostě nelze nemilovat a nezamyslet se přitom nad tím, jestli někdy uvidíme podobný snímek například o tom, jak si někteří naši ústavní činitelé vytírají prdel ústavou. To by bylo! 90%.

John le Carré je prostě zárukou kvality. Nečetl jsem o něj nic, ale co jsem viděl zfilmované, se mi líbilo. Pomalé, hypnotické, reálné, od zaťatých postav až po úvahy, jak odpovědný je za určité události každý z nás. 90%.

-O VÍKENDU MUSÍM DOMŮ. -DO AFRIKY? -NE, DO BRNA. Dostatečně vtipné jednohubky s roztomile trhlým, klasickým Taclíkem, od autora blogů o partnerství, Dominika Landsmana. Režisér Karas také opouští pohádky, což je dobře. Téměř celou stopáž seriál klame tělem, o čem vlastně je, jen divák na konci přemýšlí, jestli se nedal, podobě jako hlavní hrdina, taky napálit. 70%.

Jé, kde se David E. Kelley tak dlouho schovával? Seriál se snovým obsazením (Reese Witherspoon nikdy nehrála lépe a od blbé blondýny urazila kus cesty), Valléeho režie je dost inovativní. Líbí se mi, že je seriál natočen podle knihy autorky, která sice píše ženskou literaturu, ale není to nic romanticky vyprázdněného. Prostě je to o ženách, ne jen pro ženy. Jen po konci poslední epizody jsem měl dojem, jestli tohle všechno netradiční náhodou nemá zakrýt klasický příběh o těžkém životě matek s poněkud tragickým koncem. 70%.

Krobot se Smékalem pracují pořád stejně. Tenhle jejich počin nebyl ale naštěstí až tak nedivácký (ať už si pod tím každý představí něco trošku jiného), jako Díra. I s postavami se dalo lépe identifikovat, takže šlo snímek i přes opět pomalé tempo, ale rozumnou stopáž rozumně přežít.

Po tak svěžím začátku rozhodně propad, ale nic moc víc. Jeff Goldblum jen na začátku a na konci, co se týče dalšího obsazení, dost dobří záporáci. Film je hodně komorní, první třetina na ostrově, další dvě v jednom domě. S pár nelogičnostmi se dá počítat, horší jsou ty pokusy o dějové zvraty (klonování). Dozvěděl jsem se zřejmě ne novinku, že od začátku bylo počítáno s trilogií, uvidíme, co bude v závěrečném díle. Co už je jasné teď, že tvůrcům vyjádření osudovosti člověk versus příroda jde ze všeho nejméně. Postupují příliš pateticky.

Jasně, kdyby ten film měl vývoj, dával by smysl, ale už by nebyl tak odzbrojujícím způsobem špatný, slova, slova a zase slova a houby z toho. O psychologii se radši nezmiňuju, všechny postavy mají problém, ale absolutně netušíme proč. Je zajímavé sledovat, že s ženskými postavami se hlavní hrdinka seznámí, mužské prostě jsou a hotovo. 30%.

Tak jsem si ZZ po letech oživil. Zatímco první řada je českou parafrázi westernu, druhá hutným průvodcem po komunistických lágrech. Třetí oživuje největší národní trauma ze socialismu (fascinuje mě na ní téma kompromisů, kdy už nešlo o život) a čtvrtá je již vcelku zbytečným dovětkem, i když porušuje pár klišé. Nyní už bych se za seriál tak nebil, ale stále je pro mě v podstatě historickou ságou určitého období našich dějin, které se daří reflektovat tu dobře, tu hůř, stejně jako ostatním (Četnické humoresky, Vyprávěj). Škoda pozdějšího televizního zpracování, oceňuju odstup některých řad od sebe tak, aby přirozeně stáli i herci. A souhlasím, že téměř všechny smrti hlavních postav seriálu jsou na hranici uvěřitelnosti.