Blue.Shark

Čekal jsem něco trochu jiného, než jsem nakonec dostal. Film byl až nepřirozeně tichý, byť při těch pár bojových scénách zatraceně krvavý a naturalistický. Nikdo neřekl víc, než tři věty najednou a nikdy se nic nedělo déle, než tři minuty...kromě záběrů na krajinu. Z One-eye šel nejprve strach, potom respekt. Na mě to ale celé bylo až moc nezáživné. Pokud měl film nějaké skryté poselství, tak jsem ho bez okolků přehlédl a stejně tak je to nejspíš s dějem, hudbou a dialogy. Jediné, co bylo hezké, to byly záběry na divokou krajinu...nicméně kdybych se chtěl kochat překrásnou krajinou, podívám se na dokument či fotografie. Dvě hvězdičky a to ti musí stačit, milý filme...

Jsem uchvácen. Nějak z principu nemám rád Anime a to nejspíš kvůli častým "zjednodušeně" nakresleným scénám, které mají působit vtipně, anebo kvůli super-mega-giga soubojům, které jsou sice hezké, ale často neuvěřitelně přehnané. Něco takového jsem čekal i tady, ale nestalo se. Vlastně tenhle film byl až nad očekávání vyspělý a to jak po grafické stránce, tak po stránce myšlenkové. Nevím, co se to se mnou děje, když mě kreslený filmek dokáže zaujmout víc, než "kinohit" Inception. Atmosféra mě zcela pohltila, kreslení hrdinové mi byli (zdá se to nemožné, ale opravdu) sympatičtí (i když byli kreslení). Příběh byl dost složitý a měl jsem pocit, že jsem od začátku až do konce úplně zmatený a nechápu, co se děje. Dokonce jsem musel s kamarádem probírat, jestli jsem myšlenku pochopil správně :)). Jsem na sto procent spokojen a tenhle kousek mi dává úplně nový pohled na Anime. Takový méně skeptický.

Co říci? Celkově je Stargate Universe úplně jinde, než ostatní Stargate seriály. Asi je přímo nutné poukázat na snahu tvůrců o navození BSG atmosféry, BSG chování hrdinů a prohloubení dramatu celé situace, kdy je kupa lidí na lodi, o které nic nevědí a která se s nimi řítí neznámo kam. Podstatná otázka je: funguje to? Odpověď zní: jak kdy. S politováním musím říct, že většina dílu je nudná, utahaná a prostě svým způsobem tak nějak divná. Jsou však díly, které právě díky této skutečnosti září jako halogeny. Atmosféra na lodi je opravdu tísnivá, ale chování postav, to je mi záhadou. Když porovnám chování postav v BSG (prostě nemohu jinak, vyloženě se to nabízí) s SGU, v prvním zmíněném se chovají jako lidé, co mají vlastní pohled na věc a chování tak nějak úměrné situaci. V SGU mi to připadá hrozně umělé jako kdyby si jedna postava záměrně chtěla pokazit pověst potom, když jí ostatní začnou konečně brát. A tak je to se vším. Děj se rozjede, aby v dalším díle zase skončil, zápletka, která se zdá být zajímavá je záhy vyřešena, atd. Co musím pochválit, to je hudební doprovod. Ten je opravdu výtečný. Zatím to tedy je na 3* a dále uvidíme, co nám seriál přinese...

Tato věc je na podobné intelektuální úrovni jako šestihodinové zírání do zdi. Chápu, že lidi si sem tam potřebují odpočnout a takříkajíc "vypnout". Ale tohle je vypínání do mínusu! Kdybych vypnul u téhle splácaniny, zaručeně by v místech, kde býval můj kdysi fungující mozek, vznikla černá díra! Vsadím se, že kdyby člověk 24 hodin v kuse koukal na nekončící příhody Šeherezády, měl by IQ nižší, než cvičený mlok. Takže když nyní přistoupím k hodnocení, musím vypíchnout odporný hudební doprovod, který mi připomíná šíleného houslistu po nadměrné dávce libovolné povzbuzující drogy, turbozlého pana Bulhara, nebo jak se jmenuje, a jeho manželku, která (protože se mu postavila na odpor) určitě za pár dílů zemře nečekaně bolestivou smrtí. Na druhou stranu je ale pravda, že herci nehrají tak prkenně, jako je tomu třeba v Ordinaci. Takže hodnotím odpadem za zflimovaný "souhrn všeho odporného", ale s malým bezvýznamným plusem, že ti herci u toho nevypadají jako blbci.

Svižné, zábavné akční dílko ze staré školy, které mě nenudilo. Je fakt, že G. Davis spíš pořád vidím jen v Ostrově Hrdlořezů. Nějak se mi na agentku nehodí. Ale jinak víc, než ucházející zážitek.

Moc dobrá muzika. Rock & Roll mi sice jinak tak nějak uniká, ale na tenhle koncert jsem narazil náhodou a stál sakra za to.

Jsem na jednu stranu spokojen, ale na druhou stranu z předlohy šlo vymáčknout mnohem a mnohem víc. Samozřejmě, že do filmu ale nejde nacpat všechno. Film jako takový je jinak velice příjemný. Herci jsou skvělí, triky jakbysmet a hudba, ta je prostě dokonalá. Jen mě trochu mrzí, že knížka je už od začátku psána v docela temném duchu, ale film na to takový důraz nedává. Dá se to ale přežít. Z té ruky vystřelující z jezírka, z té jsem opravdu nadskočil nějaký ten centimetr nad židli. :)

Hrůzný film, který je zábavný asi jako hodina a půl zírání na psí lejno. Už první film byl na hranici trapnosti, druhý film jí však nekompromisně překročil. Film se snaží být komedií, akčňákem a bojovým filmem dohromady. Komediální stránka je neskutečně ubohá a doopravdy jsem se nezasmál téměř ničemu, ať to měly být rádoby vtipné a úderné hlášky, nebo vtipné situace. Akční scény byly kvalitativně vyvedeny asi jako omalovánka dvouletého dítěte - všechno bouchá, všechno lítá a všechno přežije, včetně hrdinek, které po nárazu do zdi v plné rychlosti netrápí nic víc, než nenalakované nehty. Bojové scény považuji za nejhorší věc na celém filmu a nazval bych to snad i svatokrádeží, protože pokud se zdálo, že C. Diaz, D. Barrymore a L. Liu v prvním filmu moc bojových umění a gymnastiky nepobraly, tady je to všechno doděláno buď odpornou animací, nebo nechutnými provazy, díky kterým každý levituje a zdánlivě kdokoliv dokáže pomocí salta vzad vskočit do boeingu 747 na palubu první třídy a poručit si sodovku do půllitru. Ránu z milosti tomu dávají stupidní dialogy a žádný příběh. Jednu hvězdičku trousím za ucházející hudební doprovod a C. Diaz, pro jejíž vzhled mám tak trochu slabost. :)

Parádní komedie, která si určitě zaslouží místo v povědomí všech lidí se zvláštním smyslem pro humor (jako jsem já). Vyskytují se zde písničky s opravdu nic neříkajícími texty, ale zato se skvělými kytarovými riffy. Tenacious D opravdu válí a vlastně se divím, že o Jacku Blackovi není moc slyšet. Má skvělý hlas a s kytarou to očividně umí, stejně jako parťák Kyle Gass. A zpět k filmu: děj nebyl nijak převratný, ale ty muzikálové části byly fenomenální. Smíchy jsem umíral třeba i nad takovými detaily jako změna JBho trika na jakési kroužkové brnění během vteřinového střihu :). 4* si určitě zaslouží a určitě mě rozesmál o 100% více, než takový Get him to the Greek.

Fenomenální dokument, o kterém bych se nestyděl tvrdit, že je jeden z nejlepších a nejzajímavějších, jaké jsem kdy viděl. Všechno je naprosto skvěle a poutavě vysvětleno, a i přesto si nakonec člověk připadá, že neví víc, než malé dítě. Animace někde možná maličko pokulhává, ale Into the Universe se nesnaží překonat Avatara, takže je jsem naprosto spokojen (v jiných dokumentech je to mnohem a mnohem horší). Stephen Hawking ukazuje, že i přes jeho svalové postižení je to jeden z největších mozků světa a jeho úvodní věta pro mně asi zůstane památeční: "Ačkoli se nemůžu hýbat a musím mluvit prostřednictvím počítače...v mojí mysli, jsem volný...".