noriaki

Ten jehož jméno nedokážu vyslovit se vrátil a přinesl další variaci na konec světa, tentokrát s příchutí hrozby globálního oteplování. Navzdory tomu co se o něm píše, si myslím, že Shyamalan neodvedl vyloženě mizernou práci. Ale snad ještě nikdy jsem neviděl film, v nemž by mě tolik rušily výkony herců. Wahlberg hraje tak toporně, že bych mu dal zopakovat cimrmanovo desatero, a dokonce i jindy skvělá Zooey Deschanel se omezuje jen na to, že krásně vypadá. Mezi oběma to vůbec nejiskří. Hrají zamilovaný pár, ale celou stopáž jsem měl pocit, že jsou těsně před rozchodem. Shyamalan sice sem tam ukazuje že svoje mistrovství nezapomněl. Bohužel ze silného námětu vyždímal pouze probleskující pocit strachu.

Naivní a ploché drama. Eastwood si pro svůj čtvrtý film vybral špionážní thriller a pojal ho stylem "představuju si to jako Hurvínek válku". Scénář je plný logických děr, stupidních dialogů a bizarních postav. První půlka působí jako velice, velice suchá parodie na staré Bondovky, druhá půlka je primitivnější verze Cliffhangera. V celém snímku jsou jediné napínavé dvě minuty, zbytek je naprosto bez emocí. Není to vyložený propadák, ale "pouze" ambiciózní film, který se hrubě nevyvedl. Ocenil bych horolezecké scény z Ameriky. V nich Eastwood naznačil, že z něho bude hodně slušný režisér.

Hodně špatný film. A kupodivu ne kvůli prznění historie. Příběh který vychází z jediného - nedůvěryhodného pramene, a zároveň tak obsahově plytký příběh, se snad ani zprznit nedá. A není špatný ani z hlediska děje. Ten je relativně napínavý a udrží pozornost. Kamera je ovšem příšerná, výprava je k smíchu a herecké výkony k pláči. Na snímku je bolestně vidět nedostatek peněz a amatérismus protagonistů. Choreografie soubojů je nejviditelnější, ale zdaleka ne jediný příklad. Kněžna Libuše není zajímavá tím co v ní je, ale spíš tím, co v ní není. Sice se pořád zmiňuje Vyšehrad, ale skoro všechny scény se odehrávají někde v lese, a knížecí dvůr tak vypadá jako společenství elfů. Škoda, tenhle film mohl dopadnout o mnoho lépe. Ale aby tak dopadl, musel by schopnější režisér s více penězi a schopnějšími herci natočit fantasy, čímž by se českým moralistům a expertům na pověsti rozhodně nezavděčil.

Vizuálně překrásný a silně poetický snímek. A hlavně jiný. Jiný než evropské filmy, jiný než filmy s podobnou tématikou. Na jednu stranu velice intimní, na druhou až nelidsky odtažité vyprávění o zoufalé lásce dvou dívek. Tato odtažitost a cizost způsobila že jsem se s hlavními hrdinkami nemohl ztotožnit natolik jak bych si přál, a proto mě jejich osud zasáhl mnohem méně než by si zasloužily. Bohužel vím o čínské kinematografii moc málo na to, abych dokázal říct zda je to její typické dílo, nebo má pan režisér svůj vlastní, velice osobitý styl. Co můžu říct jistě je, že šlo o neobyčejný zážitek.

Poctivý thriller jakých byly 70. léta plné, ale dneska už se skoro netočí. Film bez zbytečných efektů a bez hyperakčních scén, zato s hutnou atmosférou budovanou kousek po kousku syrovým pocitem ohrožení. Každá významnější role byla obsazená tehdejší hereckou špičkou. Spolu s The Day of the Jackal jde o klasiku britského krimi thrilleru.

To byla zase blbost. Rádoby dramatické sci-fi o nedobrovolné cestě do paralelní dimenze kde lidé bojují s nepřátelským prostředím a zneuctělý plukovník tu najde svoji bývalou slávu. Jestli mi to nevyjde s geopolitikou, tak se budu živit psaním scénářů pro tyhle chujoviny. Krystalicky čistý filmový odpad.

Knížky o Johnu Carterovi patří k tomu nejlepšímu sci-fi pulpu který jsem kdy četl a na tenhle snímek jsem se hodně těšil. Výsledkem je dokonale zmrvená adaptace série. Kamera je amatérská, režie otřesná, děj je stupidní a herci jsou všechno tohle dohromady. Dejah Torris, v knize úchvatně krásná princezna z Marsu, vypadá ve filmu jako vysloužilá pornohvězda. Když o tom tak přemýšlím, celý tento "film" nese znaky nepodařeného porna, pouze s vystřiženými sexuálními scénami. Pro mě je to velké zklamání.

Natočit Červenou Karkulku jako křížence temné fantasy a paranoidního thrilleru byl teoreticky skvělý nápad, bohužel se tento záměr zvrtl hned v začátku, a režisérka do světa vyplivla klon pseudohororového Twilightu. Scénář se sice snaží o dusnou atmosféru plnou vzájemného podezírání a pocitu ohrožení, ale vyniká hlavně stupidními dialogy a předvídatelným dějem. Herecké obsazení je přinejmenším rozporuplné. Kompars byl zřejmě posbírán na místní diskotéce a do fantasy se nehodí. Hlavní hrdinka by měla prožívat rozpolcenost mezi láskou a strachem, ale jediné dvě myšlenky které jdou z jejího hereckého projevu vyčíst jsou "jsem krásná" a "budu slavná". Režisérka očividně natočila snímek určený primárně pro její obdivovatele, a na zbytek filmových diváků se vykašlala. Jediným výrazným plusem tak pro mě zůstává vizuální složka filmu, která je doopravdy skvělá.

Triky v úvodní vesmírné bitvě sice vypadají jako něco z Červeného trpaslíka a režijní schopnosti Philipa J. Rotha jsou dokonce i pod úrovní Filipa Renče, jenže co si budeme nalhávat - mému mladému já to úplně stačilo. Trochu se to stydím přiznat, ale kdyby si celý film udržel téma a úroveň, tak by mi to možná stačilo i dnes. Bohužel rozpočet nebyl nafukovací, takže se záhy děj přesunul do míst, kde nebylo potřeba stavět drahé kulisy a plýtvat penězi na speciální efekty. Producentům to asi udělalo radost, divákům asi tolik ne.

Paměť je mocná čarodějka. Tohle jsem viděl kdysi před lety v televizi. Celou dobu jsem věřil že jde o polozapomenutý klenot, ale ono je to stěží průměrné béčko od režiséra mizerných céček. Z našlapané akce zbylo jen pár sterilních scén, a atraktivní prostředí zabily mizerné efekty.