Poslední recenze (1 958)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/139/160139648_4c410a.jpg)
Víkend u Bernieho (1989)
Esence osmdesátkového yuppie kokotství, zhmotněná ve dvojici hlavních hrdinů, tu bohužel hraje prim a zastiňuje nejen ústřední McGuffin, ale i skvostně slapstickové herectví vždy výtečného Dona Calfy.
Stepní vlk (2024)
Cynicky krutá aktualizace westernové klasiky "Stopaři" Johna Forda otevírá před diváky nihilistický svět, kde jedinou jistotou je smrt, a proto také jediní, kdo se nestanou bezmocnými oběťmi, jsou ti, kteří se jí zcela oddali a vyhlížejí ji. Poslední hnací silou apokalypticky rozpadlé společnosti zůstává koloběh násilí dovedený do takového maxima, že se okolí uchyluje k absurditě a zrůdnosti až boschovských rozměrů, byť prostorově rozprostřených po bezútěšných stepních planinách, ale v jednotlivostech paradoxně o to koncentrovanějších. Ne, tohle není žádná tarantinovka ani madmaxovka, protože tady není nic cool či nadsazené, pouze zoufale cynické, bezvýchodné, groteskně vychýlené a depresivní. Násilí není estetizované, nýbrž přichází děsivě náhle a lakonicky (až kitanovsky), překračuje koncepty misogynie do rozměru ryzí bezohlednosti ke všem a vždy stejně tak doléhá na oběti i pachatele, byť si to ti druzí v danou chvíli ještě neuvědomují. Ale přes to všechno je "Stepní vlk" ohromně uhrančivým dílem. Bestiální pudovost se tu totiž potkává s ikonografickou symbolikou ve vycizelovaných záběrech, které v sobě spojují efektní standard moderních západních žánrovek s estetickou tradicí duchovní kinematografie bývalého východního bloku. Navzdory jednotlivostem toto není půlnoční divočinka pro připité publikum, nýbrž démonická vize, které šestákové braky a vykalkulované exploatace nesahají ani po kotníky.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/169/083/169083983_trodfr.jpg)
Světýlka (2024)
Námět na kraťas realizovaný jako krátký celovečerák (takže potud v pořádku), který zaujme především kamerou a skvělým výkonem hlavní dětské herečky. Ta představuje středobod snímku, který se zaměřuje na dítě v průběhu jednoho dne, kdy všichni dospělí řeší krizovou situaci a holčičku povětšinou zcela přehlížejí, případně vnímají jako přítěž. Což je naštěstí něco jiného než slibuje propagační floskule o ukazování situace z dětského pohledu - ten zde reálně není (což není špatně, takže opět potud v pořádku). Diváci vidí reakce dívky, ale nevnímají situaci z jejího pohledu, protože si naopak do ní projektují své dojmy. Ostatně dospěláckou perspektivu filmu prozrazuje i občasné odbíhání od dítěte k pohledům na dospělé v klíčových konfrontačních okamžicích (což je jiný koncept, než by se nabízel, ale opět potud v pořádku). Ale i tento rámec narušují pseudo-vintage prostřihy, které dílo nikterak neprohlubují. V lepším případě nemají žádnou výpovědní hodnotu, nebo v horším jsou až příliš výmluvné, neboť odhalují prázdnou konceptuálnost a povrchnost projektu. Součtem všech aspektů bohužel není ani křehký vhled do dětské duše, ani sveřepá artovka se striktním konceptem (byť k obojímu mají "Světýlka" blízko), nýbrž jen řemeslně precizní a hezky oduševnělý midcult. Na druhou stranu, kdyby film byl čímkoliv jiným, asi stěží by do projektu chtěla strkat prachy Prima. ____ PS: Když by si chtěl člověk dělat šprťouchlata, mohl by říci, že je to "Saulův syn" z dětského světa nebo hrané "Cow and Chicken" z českého předměstí. Byť oboje je zcela neadekvátní, protože oproti první referenci nemají "Světýlka" tak důsledně naplňovaný koncept a oproti druhé postrádají divokost a nezřízenou kreativitu. Ale s ohledem na svou pravou podstatu ani jedno z toho nikdy mít neměly.
Poslední deníček (6)
Top 2023
Příspěvek do každoroční ankety Cinepuru. Každý účastník možnost vybrat 20 titulů uvedených a viděných v uplynulém roce, přičemž má také možnost uvést nějakou klíčovou událost či symptom příslušného období.
Přední divácké slasti, radosti a překvapení:
Falcon Lake (CA 2022, Charlotte Le Bon)
Dospívání a první láska jsou horor, přičemž Charlotte Le Bon to dokázala fantasticky vystihnout ve svém pohlcujícím a křehkém filmu.
Hundreds of Beavers (US 2022, Mike Cheslik)
Grandiózní resuscitace hraných i animovaných grotesek vyvolává nevěřícný úžas i trhá bránice, ale také potvrzuje, že zelené plátno může stále ještě být fantastickým polem neomezených možností. Stačí k tomu mít partu kámošů v plyšových kostýmech a ohromně větší než malé množství DIY kreativity.
Neck (Kubi; JP 2023, Takeši Kitano)
Mistr krutě suchého humoru Kitano přináší nelítostně jízlivé a skvostně provokativní zneuctění mýtu samurajských ctností a historických hodnot Japonska, kde z předních dějepisných osobností dělá vyšinuté zběsilce a morální degeneráty.
Obzor (Spre nord; RO, FR, GR, CZ, BG 2022, Mihai Mincan)
Bravurně vyprávěný a emocionálně zničující film o hranicích a předsudcích i fatální tíze jejich překonávání, který se zcela pohříchu nedostal do české distribuce, byť vznikl v české koprodukci.
Přišla v noci (CZ 2023, Jan Vejnar, Tomáš Pavlíček)
Vedle mnoha jiného také nejlepší adaptace západního žánru do českých společenských reálií v dějinách lokální kinematografie. Home-invasion trhiller too close to home.
Zbytek z Top 20:
á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (ČR 2022, Jan Bušta)
Aftersun (GB, US 2022, Charlotte Wells)
Conann (BE, FR, LU 2023, Bertrand Mandico)
Electra (CZ 2023, Daria Kashcheeva)
Chlapec a volavka (Kimitači wa dó ikiru ka; JP 2023, Hajao Mijazaki)
John Wick: Kapitola 4 (John Wick: Chapter 4; US 2023, Chad Stahelski)
Karaoke blues (Kuolleet lehdet; FI, DE 2023, Aki Kaurismäki)
Lucemburk, Lucemburk (Luxembourg, Luxembourg; UA 2022, Antonio Lukič)
Mluv se mnou (Talk to Me; AU 2022, Danny Philippou, Michael Philippou)
Netvor (Kaibutsu; JP 2023, Hirokazu Koreeda)
Oppenheimer (US, GB 2023, Christopher Nolan)
Pinocchio Guillerma del Tora (Guillermo del Toro's Pinocchio; US, FR 2022, Guillermo del Toro, Mark Gustafson)
Spider-Man: Napříč paralelními světy (Spider-Man: Across the Spider-Verse; 2023, Joaquim Dos Santos, Kemp Powers, Justin K. Thompson)
Tonda, Slávka a kouzelné světlo (CZ, SK, HU 2023, Filip Pošivač)
Zabijáci rozkvetlého měsíce (Killers of the Flower Moon; US 2023, Martin Scorsese)
Hlavní události roku:
Virální internetový mem Barbenheimer překvapivě vyprodával kina – příznačně za nevěřícného zírání PR oddělení studií i samotných kinařů. Skončilo Ulož.to coby platforma nezřízeného stahování nelegálně sdílených filmů – tak uvidíme, jaké dopady to bude mít pro český filmový průmysl a pro kulturní rozhled lokálních filmových nadšenců. Převážně v potají Cinepur na svém webu spustil elektronický archiv – čímž ve mně vyvolal podezřelý pocit, že by se mohly naplnit i nějaké další mé sny, které jsem pokládal za nemožné v české kotlince. Na což navázala distribuční společnost Aerofilms nákupem kompletní knihovny filmů vlastněných studiem Ghibli.