JFL

Kihači Okamoto část své filmografie věnoval tématu druhé světové války, která jeho samotného poznamenala. Ze všech jeho filmů je "Nikudan" nejotevřenější a také nejosobnější. Aby snímek mohl vzniknout, vzal si Okamoto u svého domácího studia Tóhó, které ho nechtělo financovat, dovolenou a natočil ho za pomoci kolegů ve vlastní produkci za přispění společnosti Art Theatre Guild. Symbolistní vyprávění nechává hrdinu procházet širokým spektrem situací, které vystihují absurditu posledních dnů války a ostře satirizují ideál japonského vojáka odhodlaného zemřít pro císaře. Během toho projde různými výmluvnými rolemi od krávy (kvůli nedostatku jídla musejí vojáci každé sousto několikrát vrátit z žaludku do pusy a znovu přežvýkat) přes prase (velitel mu nakáže, že nesmí během výcviku nosit oblečení) a člověka (po ukončení výcviku má jeden den volna, kdy se může chovat jako individuum s lidskými potřebami) až po boha (všichni vojáci se sebevražednými úkoly byli považováni za bohy) a posléze i přízrak (přetrvává až do současnosti). Formálně film využívá typické novovlnné postupy jako významové kontrapunkty, symboly, volné vyprávění a asociativní skladba.

Tvůrčí duo The Mo Brothers se proslavilo krátkometrážním slasherem "Dara", který umě kombinoval brutalitu s nadsázkou a černým humorem. Ve svém celovečerním debutu se pokusili starou premisu rozvést do více jak čtyřnásobné stopáže. Ačkoli mnohé ingredience z "Dary" zůstaly zachované (herci, postava Dary, obchod s lidským masem a boj obětí o holý život), bohužel byly delikátní suchý humor a precizně budované napětí tentokrát nahrazeny absurdní vážností, směšně klišovitými vysvětlujícími pasážemi a bohužel i špetkou trapného lidového humoru. Dvousečná je dramaturgie filmu, kde tvůrci evidentně chtěli kontinuálně stupňovat exces od klidného začátku až po hystericky drastické finále. Ačkoli posledních dvacet minut filmu dává velkolepě vypjatou zábavu, první půlhodina pouze zbytečně natahuje stopáž a prostředek je zase (zřejmě opět kvůli natahování stopáže) roztříštěn na epizody kolísavé kvality.

Nevídaná choreografie akčních scén podmíněná fyziognomií aktérů, ambiciózní filmové citace (Jasné nebezpečí, Shining), odvážné užití zpomalených záběrů, unikátní herecké výkony a "bimbastické" vyprávění o akční hrdince toužící po děťátku a procházkách v parku. Od absolutního guilty pleasure hodnocení dělí vážně míněnou prsatou variaci "Smrtonosné pasti" pouze to, že chvílemi příval nechtěné idiocie a fušeřiny naruší nějaké veskrze rutinní béčkové scény. Tvůrci navíc věděli, že monstrózně anti-sexuální Anna Nicole Smith je před kamerou v dramtické roli nepoužitelná, takže film zabydleli hrstkou vedlejších figurek, aby rozmělnili dopad jejích výstupů. Nicméně, asi aby byla zachována rovnováha universa, tak i vedlejší party skýtají řadu campových potěšení - počínaje fenomenálně teatráním (tentokrát to platí doslova) záporákem, který permanentně recituje Shakespeara, přes laurelovsky kariakturního ťulpase z ochranky až po grandiózní skvadru záporákových pohůnků, kde odlišujícími faktory zaměnitelných figur jsou takové věci jako upnuté kožené kalhoty, trvalá či gay roláček. Zážitek z tohoto provinile lahodného srance ještě umocňují nepoužité záběry, které odhalují nezměrné herecké kvality zdejšího "melounka" - známé hollywoodské pravidlo, že nejhorší je točit s dětmi a se zvířaty, se rozrůstá o položku "zfetlé celebritky".

Australský brak, kde si ve vězení budoucnosti nejprve smetánka s mukly hraje na loveckou sezónu a posléze muklové s bachaři na válku. Hlavní atrakcí je zde násilí a exploatovaným prvkem sadismus bachařů a sociálně privilegovaných lovců. Tuctovou zábavu ozvláštňují požitkářsky zvrácené herecké výstupy na straně záporáků a několik absurdních nápadů, které mohly vzniknout snad jen při opileckém brainstormingu nad scénářem (vrcholem je postava podobná vlkodlakovi).

Profesionálně natočená ohraná písnička. Snímek je k vidění na stránkách filmařského uskupení http://bluetonguefilms.com

Snímek je k vidění na stránkách filmařského uskupení http://bluetonguefilms.com

Díky dobře budovanému napětí a důmyslné práci s diváckým očekáváním se daří příběh s mnohokráte použitou premisou k vyústění prostému klišé a naopak s překvapivou bezprostředností. Snímek je k vidění na stránkách filmařského uskupení http://bluetonguefilms.com

Po "The Pitch" další zakázka pro filmovou akci, která se s nadsázkou kouká na kult filmaře. V kontextů jiných předělových videí při předávání cen je to osvěžující spojení povinné promenády slavných jmen a touhy udělat něco tradičního neotřelým způsobem. Snímek je k vidění na stránkách filmařského uskupení http://bluetonguefilms.com

Jako reklama na festival krátkých filmů fenomenální, jako formální hříčka uhrančivé. V 90 sekundách (titulky se nepočítají) vyjádřené vše o nadšení začínajících ambiciózních filmařů - perfektně splněné zadání. Snímek je k vidění na stránkách filmařského uskupení http://bluetonguefilms.com

Zápletka triviální, ale jako střihové cvičení v evidentně amatérských podmínkách velmi dobré.