ozeki

V netradičním složení, ve kterém nechyběly děti a mraky popcornu, jsem se po dlouhé době vydal do kina. Mike se Sulleym patří mezi moje nejoblíbenější animované postavičky, a tak byla očekávání nastavena na maximální možné úrovni. Začátek sloužící jako určité "seznámení" s postavami utekl, než byste řekli švec, a mohlo se přejít ke strašení. PIXAR opět nezklamal. Nevím, kam chtějí tvůrci ještě posouvat digitální animaci, protože tady se mi všechno zdálo jako živé. Když si se srstí Sulleyho pohrával větřík, ani byste nepoznali, že se jedná o animaci. Vše je samozřejmě přizpůsobeno hlavně dětskému auditoriu, takže se nedočkáte nějakého laciného humoru v podobě profláknutých hlášek, ale spíše vizuálních orgií. Humor je vyvoláván spíše nastalými situacemi a samotným zjevem příšerek. Ačkoliv mi trochu chybělo původní znění, ani dabing není úplně k zahození. Zlatým hřebem je potom 1. „nateklá“ disciplína šestiboje, při které jsem se málem potrhal smíchy (to je mimochodem skvělý nápad, protože tento soubojový, chcete-li turnajový, model a hlavně náklonnost k outsiderům na cestě za slávou patří mezi hodně oblíbené motivy).

Downey je frajer. Bez něj by to nebylo ani z poloviny tak cool. Ukázka toho, jak se dá natočit akční film téměř bez akce. V první půlce, než si člověk zvykne, pozitivně ruší polodokumetární kamera. Třešničkou na dortu, která moje hodnocení povyšuje na 4 hvězdičky, pak jsou 2 pecky od AC/DC Shoot to thrill a Highway to hell. Jedny z mých nejoblíbenějších skladeb vůbec.

Hodně netradiční. To je první myšlenka, která mě napadla. Totálně předigitalizovaná sci-fi scéna z budoucnosti okamžitě vystřídaná plavbou na moři z 19. století je věc, kterou jsem ještě nikdy neviděl. Ten kontrast mezi jednotlivými scénami byl prostě čarokrásný. Já - jakožto předlohou dotčený - jsem měl co dělat, abych si dal dvě a dvě dohromady. Pokud někdo, kdo knihu nečetl, pronikl naplno do tajů tohoto spletitého příběhu, zaslouží si velký obdiv. Kniha mi přišla zdlouhavá. U filmu jsem to očekával podle stopáže minimálně podobné. Rychlé přesuny mezi jednotlivými příběhy (i scénami) ale neumožnily mojí pozornosti ani malý odpočinek, což způsobilo absolutní "zažrání" do děje a nevnímání času. Zažil jsem tak snad 3 nejkratší hodiny v životě. Masky a kostýmy jsou jedním z aspektů, nad kterým si můžu ještě teď hlavu ukroutit. Nejvíce mi učaroval Tom Hanks, kterého jsem v těch 3 menších rolích skoro ani nepoznal, a Halle Berry - ta hlavně z čistě mužského hlediska :) Budu se asi po někom opakovat, ale tohle dílo bude chtít minimálně ještě jedno (lépe dvě nebo tři) shlédnutí, aby člověk pojmul některé, řekl bych, až alegorické myšlenky autorů.

Nejsem sice vrcholový sportovec, ale pokud bych chtěl ukázat cestu po pádu na vrchol, volil bych klidně třeba daleko jednoduššího Rockyho (ten by mě dokázal namotivovat daleko víc). Tady těch "životních pravd" bylo tolik, že si 10 minut po shlédnutí nemůžu vzpomenout na jednu jedinou. Americký Marek Vašut si film ukradl pro sebe, ale hledat ve filmu zapamatováníhodné scény je stejné, jako hledat jehlu v kupce sena, což je u tohoto žánru docela zásadní problém stejně jako absence husí kůže.

Šestkrát ohřívaná rajská a 10x přečtený noviny nejsou asi úplně to pravý ořechový. To ale u tohoto klenotu z dětských let, který jsem viděl snad 20x, ale který neztratil ani jediné procento ze svého půvabu, absolutně naplatí. Dialogy znám nazpaměť a stejně je to pokaždé jako poprvé. Teď naposledy jsem třeba zjistil, že film je natočen podle skutečné události a života Franka Duxe. J.C.V. je super, stejně jako obsazení celého turnaje v čele s mrkající kozou :) Soundtrack obsahuje několik skladeb, po kterých sáhnu častěji než často. Dá se tedy říct, že je můj oblíbený. Film může také dobře posloužit k audio tréninku angličtiny, protože většina herců nejsou rodilí mluvčí a je jim velmi dobře rozumět. (Na konci si všimněte, když přichází Janice s Forestem a tím druhým do hlediště, tak chvíli před tím jsou při záběru na publikum už dávno usazeni v první řadě).

Suverénně nejlepší seriál, co jsem kdy viděl. Na druhou stranu nejsem seriálový divák a při seriálech typu Přátelé, HYMIM, My name is Earl nebo Bing bang mi naskakuje kopřivka a to jsem neviděl jedinej díl. Na třetí stranu, tohle nejsou seriály, ale sitcomy :) Trávit ale čas při sledování tohoto "ironického skvostu", to je jiná. Harvey s Mikem je dvojka k pohledání a charaktery jednotlivých postav jsou celkově hodně pečlivě propracovaný. Scény s Luisem Littem rozesmějí díky kouzlu nechtěného snad i hrobníka. Těžko říct, jestli to jenom hraje nebo je takový "tele" i v životě :) K celkové atraktivitě přispívají vedle právnického prostředí New Yorku také přesně padnoucí obleky kravaťáků i kravaťaček.

Hodně slabé 3 hvězdy. V takto schématickém typu filmu, který každý viděl x krát, je na pováženou, když tvůrci nepřijdou ani s nejmenším detailem, který by ho odlišil od konkurence. Na Toníkův nápaditý obraz, snažící se neustále přijít s něčím novým, jsme si už poměrně zvykli. A proto bych očekával, že se tenhle matador, co má řemeslo v malíku, zaměří nejen na vizuál, ale i jakousi nedemenci určitých scén, které by ho právě odlišily, ale které asi musejí být součástí každého podobného filmu (viz. průjezd peněz městem - obrazově dokonalé, ale není přece možné, aby se na každé druhé křižovatce semlela nějaká nehoda, působí to potom jako pěst na oko a já si mohl krk ukroutit :).

Dal jsem si to konečně v originálním znění a musím hvězdičku přidat. Ta dabovaná verze je spíš k smíchu (ostatně jako téměř všechno, čest výjimkám - dabovanej Frank Drebin forever) a nevynikne v ní "skotský" přízvuk, který mým uším hodně lahodil, ačkoliv britskou angličtinu jinak nemám úplně nejradši. Pochvalou nelze šetřit ani v případě průvodního hudebního motivu, který mi několikrát - zejména ve vypjatých scénách - úplně zamlžil výhled :) K dokonalosti chyběla pouze menší překombinovanost děje (menší intrikovost) a o něco kratší stopáž.

Směsice bizarních více či méně (ne)uvěřitelných momentů, z nichž některý byly extrémně zdařilý a jiný extrémně nepochopitelný. Zároveň bych přivítal vysvětlení (když už to tvůrci nakousli), jakým způsobem se podařilo té laskavé mamině zfanatizovat všechny děti, protože tolik bezmozků v jedné rodině je spíše z oblasti science-fiction. A to v popisu filmu není.

Druhý film v krátkém sledu spolu s Identitou, který u mě vyvolal velké množství otázek ohledně logiky a pointy. V obou případech jsem "zamyšlením se" nad výše uvedeným strávil nemalé množství času a musím říct, že mě to až nečekaně bavilo. V tomto případě dokonce tolik, že jsem si konec filmu pustil druhý den znovu a snažil se číst mezi řádky a následně horlivě studoval na IMDb v "Message Boards" diskuzi ohledně pointy a logiky (případní zvědavci zde můžou uspokojit svoje tužby v honu za logickými mezerami). Žánry Horor / Mysteriózní / Thriller u mě celkově začínají hodně stoupat v oblibě. Co tady praští do očí, je určitá lacinost a béčkovitost, která z filmu přímo čiší, ale není vůbec na škodu. Příjemná stopáž nedovoluje polevit v ostražitosti a nudu posílá do patřičných míst.