Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (4 881)

plakát

William Friedkin - bez cenzury (2018) 

„Když se díváte na japonské obrazy, vidíte něco velmi jednoduchého. Jen pár linek. A těmi linkami ve skutečnosti dosáhnete neuvěřitelné komplexnosti..“ Není lepšího přirovnání pro filmy sběratele umění, co své dílo za umění nepovažuje. Je tam jen téměř dokumentaristická opravdovost, syrovost, zlatá ruka při castingu a jednoduchost jako fungující protipól Kubrickova perfekcionismu. Kdo neviděl Mzdu strachu, Vymítače ďábla či Francouzskou spojku, dejte si pozor! Billy Friedkin je na lovu..

plakát

Boss (1996) 

To kvarteto v lakýrkách a padnoucích oblecích, co se drží násilných metod a přesně daného zasedacího pořádku v 1949 Buick Roadmaster, v sobě skrývalo jistý potenciál, ale ten zřejmě zůstal schován v tašce, která v pouštních scénách visela přes chladič jejich bouráku. Vinen je Tamahori, jehož pojetí neo-noiru celou dobu vlaje za velmi solidním žánrovým skóre Davea Grusina. Lehký spoiler: Obušek Nolte sice pálil jednu za druhou, ale v rámci vyšetřování mu to evidentně nepálilo. Z dostupných indícií si musel mnohem dříve uvědomit, že Jennifer Connelly naložili na vojenské základně do letadla, protože to její poprsí je bomba..

plakát

Noční můra (2015) 

E.T. telefoniert nach cvokhause! Úzkost mládeže ze sociálního odmítnutí? Psychická choroba? Očistec? Když zahrneme odkazy na Kubricka a inspiraci ve Fuseliho olejomalbě, interpretací je tolik, že by je ten zdegenerovaný ňuňu plod bůhvíčeho nespočítal na prstících jedné ruky. Asi se ale shodneme, že největší monstrum byl ten jednonohý fialovovlasý kříženec Hermanna Göringa a Lizina bavorského spolužáka Ütera.. Je to čistě subjektivní věc, ale když se sází spíše na prožitek než význam, musí to první být o něco více hypnotické..

plakát

Na dotek (2004) 

Tragikou prostoupená variace na Mozartovo Così fan tutte, při které duo dam sedá na lep dvěma samolibým ješitným kreténům, kteří se liší jenom v míře přízemnosti. Strojenost dialogů lze přičíst na účet divadelního původu, vem ji čert, ale srší z toho snobský chlad. U postav mi nevadí, bývá koneckonců součástí charakteru, ale když se obtiskne i do samotného zpracování, přichází problém netečnosti..

plakát

Ďáblova lest (2009) (seriál) 

V poslední epizodě, kdy PhDr. Runa pobíhal s křížem jak roztržitý anděl a s pomocí pardubického black hat satanisty prováděl deduktivní kejkle na hranici parodie, jen aby porazili Lucifera v sudoku, jsem si konečně uvědomil, co vlastně sleduji. Petronela, Uriáše a oholeného Mikuláše Šímovou v Anděl Páně 1.5..

plakát

Šarlatán (2020) 

Urinou probarvené drama o nesnesitelnosti bezmoci a obtížnosti volby a v něm ideologickými herbicidy stříkaný anděl, který sužován démony hodlá pomoci všem a v kritických chvílích především sobě.. Ve svém střízlivém rámci sympaticky provokující, krásně chmurné barvy ze Štrbovy palety a Trojani přesvědčiví od lehké arogance mládí přes distingovanou vilnost středního věku až po strašidelný listopad života s tváří Montgomeryho Burnse. Bavila mě ta zahraničními recenzenty kritizovaná morální nejednoznačnost i způsoby zobrazení krize lidství (nacisté stavící smrt vyslýchaného hluboce pod zjištění, že šarlatán umí), nicméně Epstein s větrem fabulace v zádech mohl být ještě o něco nápaditější. Off topic dodatek: Byl jsem unešen, jak se postupně objevovali hoši z oddělení okresního velitelství VB ze seriálu Svět pod hlavou, chyběl jen soudruh náčelník. No a pak začalo soudní přelíčení..

plakát

After Midnight (2019) 

Stačí se podívat na poster a o původu monstra je jasno. Melancholií rvané srdce (a možná i trochu toho chlastu).. Chytrý scénář zhmotněný sebejistou režií, pravidelné dávky buranství od burana Wadea a horor jen jako metaforická berlička pro civilně pojaté romantické drama, kdy probublá na povrch jeden z možných problémů při dlouhodobějším vztahu a sice rozdílná míra sebeobětování potřebám protějšku. Při závěrečném karaoke mělo být dle tvůrců použito (Everything I do) I do if for you od Bryana Adamse, ale práva by byla dražší než samotný film a tak musela být zvolena jiná varianta. I toto leccos napovídá o kouzelném charakteru Gardnerova snímku..

plakát

Jean-Michel Jarre (2015) (TV film) 

Pokud pomineme herečky, ve filmovém průmyslu se kosmopolitní mág elektronické hudby příliš neangažuje, takže v jeho portrétu zaujmou především momenty k tomuto tématu vztažené (neochota jít do „teritoria“ otce v Hollywoodu, návštěva u Hanse Zimmera). Divák si zároveň uvědomí ten rozsah vlivu, kterým rodák z Lyonu, sázející při svých open-air koncertech na neopakovatelnost okamžiku, působí na kolegy z branže. Subjektivně to mám ale tak, že Jarre světla na mě působí méně než žár temnoty. A proto Tangerine Dream..

plakát

Yummy (2019) 

Svéráz zdravotní turistiky. Dokud na klinice neestetické medicíny padají hlášky, hraje avantgardní hudba a čerstvě prodloužený penis celebrity se stává terčem bizarních nehod, má to šmrnc. Jenže pak asi došly nápady, a byť happyend krvácel v koutě s prokousnutou krkavicí, odklon od výše uvedeného to v poslední třetině nasměroval jen do škatulky za tuctovými zombie horory. Škoda, tahle boží zloba za zasahování do jeho díla měla na víc..

plakát

Barva vítězství (2016) 

Jesse Owens, Berlín, 1936. Troufám si tvrdit, že v olympijské éře už nikdy nenastal tak specifický souběh okolností kdo, kde a kdy.. Slavná sportovně-politická historie podaná někdy až tak čitelně, že bez problému odhadnete další záběr či repliku. Detaily, co to mohly trochu rozcuchat (denacifikovaná madam Riefenstahl, Dasslerovy křusky, přátelství s Luzem Longem) nedostaly odpovídající péči, paralela rasové segregace v Americe a Německu byla podána stylem, jako kdyby tu byl předpoklad, že o ní divák nemá ani tušení. Sudeikis jako bodrý kouč s lidstvím pod ochrannou slupkou byl s tím svým hackmanovsko-costnerovským projevem docela dobrou volbou..