mortak

Kung - fu amatérské cecko ve stylu commedia dell'arte. Co taky čekat od Wei Lo. Nulový rozpočet, natočeno na placku u lesa za městem, scénář si herci improvizuji sami... Ale v tom amaterismu je tolik nápadů a energie, že stojí se na ty Chanovy začátky podívat. Připomnělo mi to na CD vydané amatérské záznamy představení ze Semaforu (Zuzana je sama doma a tak). Nabito energií...

Stěžovat si, že to je jen x-tá-x-menská variace téhož, by bylo nepochopení žánru komiksových sešitů. Charaktery jsou pevně dané, mantinely variací velmi úzké, a tak se musí hodnotit nápady tvůrců, pomocí kterých oživují znovu a znovu ten samý příběh. A v tomto díle jich je pořád dost a dost (i když dějová linie v budoucnosti je dost predvidatelna). Prostě pořád jde o solidní setkání se starými známými.

Chan napodobující Bruce Leeho, vykradená hudba, podivný střih úvodních titulků... typické céčko od Lo Wei, točené na pokraji bankrotu s minimálním rozpočtem. Škoda, že všechna ta energie, kterou měl Jackie v mládí v sobě, a která oživuje jednotlivé fighty, se musela vybíjet v těchto levných filmech. Škoda, protože scénář je solidně bruceleehovský (pomsta niči všechny, dobré i zlé), ve fightech je mnoho dobrých nápadů (hůl jednonohého), ale chybí tomu propracovanost a peníze.

Přepis Doyleho povídky je skvělý, jenže dávno je pryč čistota prvních dvou sérií. Umírající detektiv zabira tak dvě třetiny dílu, a ten zbytek je otřesný melodramaticky brak s cliffhangerem na konci. Vůbec z toho začínám mít pocit, že scénář se píše tak, aby tu byla možná i druhá interpretace, a to, že celé se to odehrává v Sherlockově hlavě, a že ten boj a postavy jsou jeho vnitřní zkušenost. No, tak či tak, spíš by se tento díl měl jmenovat Mary se jen tak nezbavite.

Božská Kate Beckinsale v nudné vykrádačce všeho možného.

Kdybych nečetl Stephena Kinga, dal bych čtyři, ale na jeho Flagga prostě tenhle film nemá. Pacino je spíše intrikan, který se v rozhodující chvíli předvádí jako na divadle, než aby děsil. Vůbec všichni herci bojují se špatně napsanymi rolemi, a nejhůř z nich je na tom Charlize Theron, jejíž proměna a pád stojí scenaristicky na špatné barvě stěny (!?), a která je nucena rozhodující scénu zabít full frontalem.

Po hippies ve filmovém zpracování tu jsou hipsteri. Každá módní "duchovní" vlna chce mít svého Ježíše Superstar. Je to sice paradox, když z farizeju jsou kapitalisti, a to v mega kapitalistické muzikálové produkci, ale tak to je, že kapitalismus se potvrzuje a pozveda bojem proti sobě samému. A to znamená, že Ježíš musí prohrát, takže aktualizace je validní. A protože mám rád kapitalistické profesionální mainstreamove produkty, dávám čtyři.

Velmi dobré v žánru krátkých anekdot, ale zatím v tom necítím žádný směr, či vývoj.

Slušný úvod, parodicke titulky... a zbytek konverzační nuda (jasně, ten fór s černým policajtem se povedl, ale zbytek je jen rychlé mletí pantem) s pár reklamními vložkami na víte kterou značku. Hvězdičku navíc za Marion, která je tady krásná a roztomilá.

Sherlock na psychoterapii? Z osobních důvodů se mi tento směr moc nelíbí. Chápu snahu autorů o posun dopředu, o hledání něčeho nového, ale kdo stojí o dospělého (či jen traumatizovaneho) Sherlocka? Co ovšem tuto epizodu sráží nejvíce dolů je pokus o osudovost. Závěr už připomínal besidku amatérského divadla.