Botič

Snyder je pro mě tvůrce, co natočil jednu střízlivou pecku, kterou si jednou za čas s chutí připomenu a zbytek jeho filmografie jsou pro mě kusy, u kterých přivírám oči. Někde jedno, jinde obě. Po Úsvitu mrtvých je to jedna velká koupačka v CGI a nahánění stylu. Příběh nehraje roli. Až je mi Zacka trochu líto, Připomíná mi školáka, který se snaží být za každou cenu cool, ale ať přijde s čímkoliv, pořád to tam není. Army of the Dead má na těch přísných 148 minut dost málo silných momentů i nápadů. A upřímně mě děsí, že by tu mělo vzniknout celé zombie universum, kde se budeme pohybovat dozadu, pak zase dopředu. Tohle není látka, která si to zaslouží.

Kdo mi jde po krku mi v mnoha směrech připomínalo Divokou řeku s Meryl Streep. Silné ženské hrdinky bojují v rozbouřené divočině se dvěma ťulpasy a u toho zachraňují děti. Měl jsem to rád tenkrát a mám to rád i teď.

Aja v honbě za udržením diváka v nevědomí vyhodí logiku do vesmíru a s přibývající stopáží servíruje pár celkem drsných lapsů, které v kontextu předchozích minut nedávají absolutně smysl. Ale na druhou stranu mě jeho one woman show udržela v příjemném napětí.

Nesmyslný vizuál v příběhu, který si ho nezaslouží. Joe Wright si tu s obrazem hraje podobně jako v Anně Karenině, ale zapomíná, že kostýmní dramata mu jdou lépe, než thrillery ze současnosti. Rozuzlení pak působí dost rozpačitě a nedotaženě. Nezobal si při natáčení taky nějaké pilulky, Joe?

Chápu, že se těm vtipům Ben Falcone a Melissa McCarthy doma smějí, ale tenhle vztahový humor prostě není dobrý k externímu použití.

Liman drží v rukou celkem slušné karty, dva dobré hlavní herce, potenciálně vtipné situace plynoucí z neschopnosti ovládat “hluk”. Přesto servíruje podobnou slátaninu jakou byl Jumper. Úvodní čtvrthodina je prakticky nekoukatelný chaos. Zbytek pak jen suchá cesta z bodu A do bodu B s nadrženým Hollandem. Chaos Walking se tak řadí mezi další nevýrazné kousek jako byl Dárce nebo After Earth. Tohle nemá v roce 2021 co dělat. Bez pardonu.

Válka Roseových s monstry a film, u kterého snad každá moje buňka v těle křičela, jak jí chybí kino. Zápletka s teenagery úplně zbytečná, ale po tom, co jsem viděl se na tvůrce nezlobím ani trochu.

Neuvěřitelné, konečně bude po čtyřech letech od tohohle tématu pokoj. Filmové monstrum. Každá generace asi musí mít svého Schumachera. Zlatý Riddle nebo Poison Ivy.

Těch doslova špatných obratů se tam děje tolik, že mě to nenechalo ani chvíli vydechnout. Zlověstný horor, který si dělá srandu prakticky ze všech, jak z postav, tak i diváků. Ty tři konce? Jeden lepší, než druhý. A to jsem to chtěl během titulků vypnout. Chyba. Velká chyba!

Billie Eilish a pohled na jednu rodící se kariéru hodně, hodně, hodně z blízka.